\"Kjóto\" je v troskách, plnit jej míní jen EU
Schválení dohody o snižování skleníkových plynů, Kjótského protokolu, se vzdaluje.
K Washingtonu, který odmítl Kjóto už před dvěma lety, se přidal druhý nejdůležitější světový hráč - Moskva. Zatímco USA tvrdí, že dokáží snížit svůj vliv na globální oteplování moderními technologiemi, Rusku jde o ekonomický rozvoj.
Státy se před sedmi lety v Kjótu dohodly, že omezí vypouštění oxidu uhličitého v průměru o 5,2 procenta. Rusko přitom nemá kvůli propadu průmyslové výroby problém se do tohoto stropu vejít. Přesto Kjóto odmítá.
Podpis Moskvy je přitom pro osud dohody klíčový. Smlouva přijatá v roce 1997 stanovila, že protokol musí ratifikovat aspoň 55 procent zemí, které se nejméně 55 procenty podílejí na světových emisích skleníkových plynů . Bez Ruska či USA, významných znečišťovatelů , není ratifikace možná.
Co bude dál se snižováním emisí skleníkových plynů , není zatím jasné. EU, motor dohody z Kjóta, bude chtít svůj závazek splnit.
\"Byla by to politická blamáž,\" říká klimatolog Jan Pretel. Unie má ale sama se splněním dohody potíže, protože v posledních letech emisí přibývá. Brusel se zavázal, že sníží své emise mezi lety 2008 a 2012 o osm procent, v roce 2001 to bylo ovšem jen minus 2,3 procenta. Česko svůj závazek splní.
Spojené státy, které ustoupily od Kjótského protokolu v roce 2001, označují dohodu od samého počátku za nesprávnou vizi. \"Kjótský protokol je nerealistická a omezující svěrací kazajka,\" napsala v listu Financial Times Paula Dobrianská z amerického ministerstva zahraničí.
Washington obhajuje vlastní model vývoje nových technologií, které by měly omezit v budoucnosti emise skleníkových plynů . Na tento výzkum už obětovaly USA 1,7 miliardy dolarů.
ZDROJ: HN