zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Recyklace pneumatik není příliš rozšířená

11.12.2003
Odpady
Recyklace pneumatik není příliš rozšířená
V Evropské unii nebude možné po roce 2006 používat staré pneumatiky do zavážek a po roce 2010 se nebudou smět ani spalovat v cementárnách. Vyplynulo to z konference ETRA (European Tyre Recycling Association), která proběhla v Bruselu.
Stav recyklace a využití pneumatik je v Evropě i ve světě velmi rozdílný. V Rakousku je ročně vyřazeno 40 tis. tun pneumatik a jejich sběrem se zabývá 6-7 center. Španělsko udává pro vyřazené pneumatiky následující čísla: protektorování 13,78 %, recyklace 1,43 %, energetika 6,06 %, zavážky 75,69 %, export 2,28 %, není však zcela jasné, jak bylo těchto přesných údajů dosaženo.

Ve Finsku se systémem sběru vyřazených pneu zabývá na 120 středisek - je zapojen prakticky každý obchod. Navíc mají dva mobilní stroje. Z celých pneumatik se dělají zvukové bariéry: nahromaděné pneu překryté geotextilií se zasypou vrstvou zeminy, na které pak vyrůstá vegetace. Až 7000 tun celých osobních pneumatik se ročně využije jako podklad silnic v oblastech s málo únosným podložím. Monitorování pitné vody v jejich okolí zatím nezjistilo žádné znečištění škodlivými látkami.

Ve Velké Británii v roce 1995 vyřadili 370 tis. tun pneu, v roce 2001 to bylo již 480 tis tun. V USA dosahuje množství vyřazených pneumatik astronomického čísla 280 mil. pneumatik ročně, z toho 84 % osobních a 15 % nákladních.V Řecku se pneumatikami zabývá nezisková společnost ECO-Elastice. Zvažuje se zavedení daně z likvidace pneumatik ve výši 0,8 euro za osobní a 5 euro za nákladní pneumatiku.

Polsko jako největší z kandidátských zemí má 38,7 mil obyvatel a na 1000 obyvatel připadá 213 aut. Vyřazuje se 114 tis tun pneumatik za rok. O recyklaci se stará jedno centrum.

Slovinsko (malá země se 2 mil obyv.) předpokládá, že v roce 2005 vyřadí celkem 15 000 tun pneu. Zavádějí daň ve výši 0,15 euro na kg, což odpovídá přibližně 1 euro za 1 pneumatiku.

Podle souhrnných údajů za Evropskou unii vysoce převažuje energetické využití, tj. spálení v cementárnách. Na druhém místě je regenerace, tj. protektorování. Materiálová recyklace představuje v celkovém objemu vyřazených pneumatik takřka zanedbatelný podíl. Je tedy otázka, jak chce v krátkém časovém úspěchu Evropa zajistit svůj cíl, uvedený na začátku (viz graf).

Dr. Valerie L. Shulman, generální tajemnice ETRA, říká, že recyklace jen pro samotnou recyklaci nemá smysl, důležitá je rovnováha mezi recyklací a vynaloženou energií. V Evropě je zabývá recyklací pneumatik celkem 135 nezávislých firem v 15 členských státech. V současné době se rozšiřují výrobní kapacity, aby se splnily nové požadavky roku 2005. Protektorování nákladních pneumatik zaznamenává pokles, zatímco u osobních je zaznamenáván vzrůst z 12 na 23 %.

Produkty z recyklátů

Recykláty se získávají klasickým způsobem, kdy se pneumatiky mechanicky dělí za normální teploty se separací oceli a textilu. Další možností je kryogenní postup (zmrazením, které přivodí rozpad pneumatiky) nebo pyrolýzou buď konvenčními způsoby nebo nově s použitím mikrovln či plazmy. Pro ekonomický úspěch recyklace je však podstatné, jakým způsobem je možné recykláty využít.

Velkou příležitost pro recyklovanou pryž nalézáme v přídavcích do asfaltu při budování silnic, kde přídavek pryže výrazně snižuje hlučnost dopravy a prodlužuje trvanlivost povrchu. Využívá se často drti získané kryogenním způsobem. Dalším využitím jsou za studena nastříkávané membrány, pěny a emulze, modifikátory asfaltu, směsi na spoje a těsnění, termoplastické elastomery a pryžový beton, nebo směsi na povrchy hřišť.

Využití pneu v ČR

Z celkového množství asi 60 kt/rok je v České republice protektorováno asi 7 tisíc tun. V cementárnách se spaluje asi 30 kt/rok, zpracování na granule, drť a prášek představuje asi 15 kt/rok. Část jde na skládky a část se využívá při stavbě silážních jam, bariér, ohrad a do základů. Původní výroba regenerátu v hodnotě asi 10 kt/rok byla ukončena z ekonomických důvodů. Podobně skončil provoz pyrolýzy pneumatik pro vysoké náklady a neujasněné možnosti využití produktů pyrolýzy. Zpětný odběr, který je ze zákona povinný, není zatím příliš účinný.

K většímu využití granulátu z recyklovaných pneumatik u nás zatím nedochází. Důvodem je rozběh samotné recyklace a s tím související vyšší cena granulátu.

AUTOR: doc. Ing. Josef Špaček, CSc.,
Fakulta technologická Univerzity Tomáše Bati, Zlín
ZDROJ: ODPADY
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí