Vyrábět elektřinu ve větrných elektrárnách nebude od ledna už tak výhodné jako
dosud.
Energetický regulační úřad totiž od Nového roku snižuje ceny, za něž distribuční
firmy musí vykupovat elektřinu. Majitel větrné elektrárny zprovozněné po 1.
lednu dostane už jen 2,70 koruny za kilowatthodinu, zatímco ještě letos to byly
tři koruny.
Pro \"podnikatele s větrem\" to je letos už druhá špatná zpráva. Od ledna se
totiž všechny ekologické výrobky včetně větrných elektráren přesunou ze snížené
pětiprocentní do základní dvaadvacetiprocentní sazby DPH.
\"Snížení výkupních cen je už druhá podpásovka,\" říká Jan Horník, starosta
krušnohorského Božího Daru, který plánuje stavbu tří větrných elektráren.
Zvýšená DPH pro božídarskou radnici znamená, že by se cena z původně plánovaných
150 miliónů korun na stavbu malé větrné farmy zvýšila zhruba o 25 miliónů. A
snížení výkupních cen může návratnost této investice prodloužit o několik let.
\"Třicetník je docela hodně,\" dodává Horník.
Spokojeni mohou být jenom ti, kteří stihli postavit obří větrníky ještě letos.
Na zařízení se ještě vztahovala nižší DPH, výkupní cena elektřiny navíc zůstane
na třech korunách za kilowatthodinu, protože snížení o třicet haléřů se vztahuje
jenom na nové elektrárny.
Stanislav Trávníček z Energetického regulačního úřadu uvedl, že výkupní ceny
úřad snížil, neboť nové větrné elektrárny mají oproti starším typům lepší výkon,
jsou levnější anebo vyrábějí elektřinu i při slabším větru.
\"Ceny jsou sice od ledna nižší, ale výnosnost bude zachována,\" tvrdí
Trávníček. Výkupní ceny z ostatních obnovitelných zdrojů zůstávají zhruba stejné
jako letos.
Josef Štekl z vedení České společnosti pro větrnou energii poznamenal, že
snížení výkupní ceny \"větrné energie\" může některé podnikatele úplně odradit.
\"Může to být pouze první krok, zatím neexistuje záruka, že se cena další rok
opět nesníží,\" upozorňuje Štekl.
Právě zvýhodněná výkupní cena je zatím hlavním důvodem, proč obce a firmy stavbu
větrných elektráren plánují. Například majitel hnědouhelné elektrárny dostane za
kilowatthodinu asi korunu, vlastník větrné elektrárny si přijde na tři,
respektive 2,50 koruny.
\"Rozvoj větrné energetiky v České republice oproti našim sousedům, zejména
Rakousku a Německu, zaostává. Příčinou až dosud byly ceny pro obnovitelné
zdroje. Pokud je regulační úřad ještě snižuje, nemáme téměř šanci podnítit
stavbu větrných elektráren,\" soudí Edvard Sequens s ekologického Sdružení
Calla.
Jen v Sasku jsou v současnosti stovky větrných elektráren o celkovém
instalovaném výkonu 582 megawattů. Do roku 2010 by se přitom měl výkon podle
odhadů zvýšit až na 868 megawattů a do roku 2030 na 911 megawattů. V celém Česku
je pár větrných elektráren o výkonu asi 12 megawattů.
Vláda už schválila návrh zákona o podpoře obnovitelných zdrojů, podle něhož mají
mít podnikatelé na patnáct let zaručen příjem, který pokryje jejich náklady a
přinese i zisk. Podle ekologických hnutí ale návrh potřebuje upravit, aby se
tento záměr skutečně dokázal naplnit.
Vyrábět elektřinu ve větrných elektrárnách nebude od ledna už tak výhodné jako dosud. Energetický regulační úřad totiž od Nového roku snižuje ceny, za něž distribuční firmy musí vykupovat elektřinu. Majitel větrné elektrárny zprovozněné po 1. lednu dostane už jen 2,70 koruny za kilowatthodinu, zatímco ještě letos to byly tři koruny. Pro \"podnikatele s větrem\" to je letos už druhá špatná zpráva. Od ledna se totiž všechny ekologické výrobky včetně větrných elektráren přesunou ze snížené pětiprocentní do základní dvaadvacetiprocentní sazby DPH. \"Snížení výkupních cen je už druhá podpásovka,\" říká Jan Horník, starosta krušnohorského Božího Daru, který plánuje stavbu tří větrných elektráren. Zvýšená DPH pro božídarskou radnici znamená, že by se cena z původně plánovaných 150 miliónů korun na stavbu malé větrné farmy zvýšila zhruba o 25 miliónů. A snížení výkupních cen může návratnost této investice prodloužit o několik let. \"Třicetník je docela hodně,\" dodává Horník. Spokojeni mohou být jenom ti, kteří stihli postavit obří větrníky ještě letos. Na zařízení se ještě vztahovala nižší DPH, výkupní cena elektřiny navíc zůstane na třech korunách za kilowatthodinu, protože snížení o třicet haléřů se vztahuje jenom na nové elektrárny. Stanislav Trávníček z Energetického regulačního úřadu uvedl, že výkupní ceny úřad snížil, neboť nové větrné elektrárny mají oproti starším typům lepší výkon, jsou levnější anebo vyrábějí elektřinu i při slabším větru. \"Ceny jsou sice od ledna nižší, ale výnosnost bude zachována,\" tvrdí Trávníček. Výkupní ceny z ostatních obnovitelných zdrojů zůstávají zhruba stejné jako letos. Josef Štekl z vedení České společnosti pro větrnou energii poznamenal, že snížení výkupní ceny \"větrné energie\" může některé podnikatele úplně odradit. \"Může to být pouze první krok, zatím neexistuje záruka, že se cena další rok opět nesníží,\" upozorňuje Štekl. Právě zvýhodněná výkupní cena je zatím hlavním důvodem, proč obce a firmy stavbu větrných elektráren plánují. Například majitel hnědouhelné elektrárny dostane za kilowatthodinu asi korunu, vlastník větrné elektrárny si přijde na tři, respektive 2,50 koruny. \"Rozvoj větrné energetiky v České republice oproti našim sousedům, zejména Rakousku a Německu, zaostává. Příčinou až dosud byly ceny pro obnovitelné zdroje. Pokud je regulační úřad ještě snižuje, nemáme téměř šanci podnítit stavbu větrných elektráren,\" soudí Edvard Sequens s ekologického Sdružení Calla. Jen v Sasku jsou v současnosti stovky větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 582 megawattů. Do roku 2010 by se přitom měl výkon podle odhadů zvýšit až na 868 megawattů a do roku 2030 na 911 megawattů. V celém Česku je pár větrných elektráren o výkonu asi 12 megawattů. Vláda už schválila návrh zákona o podpoře obnovitelných zdrojů, podle něhož mají mít podnikatelé na patnáct let zaručen příjem, který pokryje jejich náklady a přinese i zisk. Podle ekologických hnutí ale návrh potřebuje upravit, aby se tento záměr skutečně dokázal naplnit.