Lidstvo ohrožuje čím dál víc přírodních katastrof
Za prvních jedenáct měsíců letošního roku způsobila přírodní neštěstí, vyvolaná vesměs extrémními jevy v podnebí, ve světě škody za 60 miliard dolarů, což je o pět miliard dolarů více než loni. Tuto závratnou částku, která v přepočtu přesahuje 1,6 bilionu korun, uvádí studie představená ve středu na konferenci o podnebí v italském Miláně. Dokument vypracovala pro Program OSN na ochranu přírody největší světová zajišťovna, tedy pojišťovna pojišťoven, Münchner Rück.
Největší katastrofou v přepočtu na peníze byla letošní letní horka v Evropě. Jen v zemědělství se ztráty vyšplhaly na deset miliard dolarů. Vlna úporných veder zavinila smrt nejméně 20 tisíců lidí. Velké ztráty způsobily i záplavy v Číně a tornáda v Americe. Z čísel německé zajišťovny však nevyplývá, že letošek je výjimečně špatným rokem. Ze dřívějších statistik OSN je zřejmé, že rozsah přírodních pohrom se zvyšuje už několik desetiletí.
V 60. letech byly škody z těchto katastrof ve světovém měřítku vyčísleny na 40 miliard dolarů, v 90. letech již na 160 miliard. Přibývá i mrtvých, které za sebou vedra, záplavy, bouře a zemětřesení zanechávají. Loni jich bylo na 11 tisíc. Byť páchají stále větší spoušť, na přírodní katastrofy se dosud zpravidla pohlíží jako na dílo \"matky přírody\" nebo na \"Boží vůli\", proti kterým člověk nic nezmůže.
Skutečnost je ale jiná. Člověk pohromy přivolává, bývají i důsledkem jeho rozhodnutí. \"Mnoho katastrof vyplývá z poškozování prostředí, z vypouštění skleníkových plynů, oteplujících ovzduší, a z růstu měst,\" tvrdí expert OSN Philippe Masure. Co s tím mohou politici dělat? Například omezit vypouštění skleníkových plynů do ovzduší a zastavit rozšiřování výstavby do míst, kde hrozí zemětřesení, povodně a sesuvy.
PAVEL JÉGL
Zdroj: Ekomail