Voda se uzdravila, půda zůstává nemocná

České řeky se za dvanáct let až zázračně vyčistily. Ale půda, kterou zamořilo půl století \"chemického\" zemědělství, nadále připomíná vážně nemocného pacienta.

Praha - Těžké kovy a pesticidy bude voda z půdy vyplavovat ještě dlouhá léta. Jeden z nejzhoubnějších chemických posypů - DDT - se přitom už přes třicet let nepoužívá. \"Pacient česká půda trpí chronickou nemocí. Má ale velkou naději na uzdravení. V dobré kondici bude tak za deset let,\" říká ředitel Ústavu půdní biologie Akademie věd Václav Pižl. Půdu a její složitý mikrosvět odborníci srovnávají s vesmírem. \"Odehrávají se v ní velmi složité procesy, bez nich se mění v mrtvou hmotu,\" vysvětluje Pižl. Dokazuje to na padesát let starých výsypkách na Sokolovsku. Rostou tam už i stromy, ale zemědělským plodinám se tu nedaří. \"Lidé se podle ředitele Ústavu pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy Bedřicha Moldana přesto nemusí bát závadných potravin či vody. Kontrola jejich kvality je podle něj v Česku velmi přísná. Vliv těžkých kovů a pesticidů na zdraví lidí je oslaben i jejich \"odchodem\" do spodních půdních vrstev. \"A odtamtud škodí, jen když je vyplaví povodeň. Jako třeba loni a v roce 1997,\" vysvětluje Moldan.

Půda není koberec

Lze vyčistit půdu stejně rychle jako řeky? Odborníci připomínají, že půda není koberec, aby to šlo snadno. A člověk to ani neumí. Dokonale se v tom však vyznají třeba žížaly. Vytvářejí humus a chemii v zamořené půdě \"ředí\". Přílišné hnojení však nezvládnou ani žížaly, jejich populaci chemie takřka zdecimovala. \"Nejvíce na jižní Moravě a v Polabí, nejméně v podhorských oblastech,\" říká Moldan. Třeba na jižní Moravě se podle Pižla populace žížal a půdních mikroorganismů nevzpamatovala ještě od 50. let minulého století. \"Úrodnost půdy na Moravě je závislá na častém zaorávání plodin a přihnojování. A čím častěji to děláme, tím méně v ní přebývá žížal a mikroorganismů. \"A zem bez života není půdou,\" připomíná Pižl. Víru v lepší časy dokládá přibývajícím počtem motýlů. \"Otakárek býval velkou vzácností... no a už není. I to je důkaz toho, že se půdě vrací zdraví.\" Důvod je prostý: zemědělci se k půdě začínají chovat šetrněji a upouštějí od hluboké orby a chemického hnojení.

Pitná voda je opravdu pitná

Lidé se už nemusí bát vodovodních kohoutků. \"Uveďte jediný příklad, kdy někdo z vody onemocněl,\" říká Moldan. Například v Praze není rozdíl mezi vodou z kohoutku a balenou. Vltava nad Prahou je už dokonce srovnatelná s vodou pstruhových revírů. Ale už pod Prahou či v Labi pod Pardubicemi je koupání kvůli mikrobiálnímu znečištění, jež čističky nezachytí, stále zdraví nebezpečné. \"Malé obce stále vypouštějí všechny odpady do řek,\" připomíná Moldan. Evropská unie nad tím sice přivírá oči, ale po roce 2010 to už tolerovat nehodlá.

Zdroj: Mladá fronta Dnes