Krátce - různé

REJDAŘI DOSTANOU ODŠKODNĚNÍ ZA LETOŠNÍ SUCHO
Rejdaři dostanou jako odškodnění za letošní sucho 25 milionů korun, rozhodla o tom vláda. Peníze půjdou z kapitoly ministerstva dopravy. To vyčíslilo celkové škody, které nízký stav vody rejdařům způsobil, jen do konce října na 82 milionů korun. Sami rejdaři odhadli ještě vyšší újmu. Úřad však podle dřívějšího vyjádření ministra Milana Šimonovského mohl alespoň částečně kompenzovat jen škody, které vznikly z uskutečněných jízd s nižším ponorem. Nemohlo dopravcům přispívat i na jízdy, které neuskutečnili. Podle odboru plavby a vodních cest se totiž nedá prokázat, zda rejdař nejezdil proto, že plavební cesta nebyla způsobilá nebo z jiných důvodů.

V článku \"Stane-li se Labe dálnicí...\" (HN 1. prosince) uvedl ministr životního prostředí Libor Ambrozek argumenty proti jezům na Labi. Úsek Labe pod Vaňovem můžeme považovat za skutečnou příčinu stoupnutí hladiny na Labi a Vltavě a vytvoření obrovského jezera při loňské povodni. Podle sdělení ministra však bobři, orel mořský, ledňáčci a další druhy živočichů výrazně poškozeni nebyli, což svědčí o jejich přizpůsobivosti. Úvahy o škodlivosti jezů jsou proto neopodstatněné. Naopak zvýšená hladina se projeví výrazně zlepšenými životními podmínkami na drobných přítocích. Důkazem je současná situace na úseku nad Vaňovem a na Vltavě.
V minulých letech bylo Labe touto dobou skutečnou dálnicí. Vždyť prakticky jeden člun se rovná jednomu nákladnímu vlaku. Prohloubení koryta řeky a jezy zabezpečují stálost výše hladiny a podstatně zvyšují průtočnost. Letošní poměry na Labi jsou podobné poměrům v roce 1947, i když ještě nedosáhly tehdejších rozměrů. Za škody, které vznikají národnímu hospodářství, můžeme poděkovat neuváženým argumentům Ministerstva životního prostředí.
AUTOR: Míla Urban, bývalý pracovník ČSPL, Říčany

Vláda v noci na včerejšek schválila aktualizovanou strategii financování výstavby čistíren odpadních vod. Výstavba nových kanalizací a čističek si podle propočtů ministerstva životního prostředí vyžádá v příštích letech na 75 miliard korun. Stát musí do roku 2010 zajistit, aby čistírna stála v každé aglomeraci o velikosti od 2000 do 10.000 obyvatel, další peníze budou třeba na modernizaci čistíren větších měst.

Čeští záchranáři, kteří působí v zatopených oblastech na jihovýchodě Francie, zůstávají na místě jako poslední. Domů už odjely týmy z Německa, Belgie a Itálie. O setrvání našich hasičů požádaly Prahu francouzské úřady. Uvedlo to v pátek Ministerstvo vnitra ČR, patron akce.
Francouzská strana požádala o setrvání našeho týmu, jak nejdéle to bude možné.
Češi jsou totiž jako jediní vybaveni čerpadly, která jsou schopna kromě vody odčerpávat i bláto a kameny - nánosy usazené po opadnutí povodní v mělké laguně.
Práce v terénu budou pokračovat až do pondělí 22. prosince, a to do pozdních nočních hodin. Štědrý den by ale chtěli záchranáři už oslavit u svých blízkých v ČR. Dorazit domů mají podle plánu ve středu ráno.

Děti do jednoho roku věku nebudou muset příští rok v Táboře platit za odpady. Rodiče tak na jedno dítě ušetří 432 korun, které by jinak putovaly do městské kasy. Městští zastupitelé rozhodli zvýšit poplatek za svoz odpadu o korunu měsíčně ze současných 420 korun na 432 korun ročně.

Rozsáhlý projekt, který ozdraví pitnou vodu v horských oblastech Jeseníků, začalo realizovat šest měst a obcí spolupracujících ve Sdružení obcí Praděd. Cena projektu je bezmála 120 milionů korun, za které municipality vybudují kanalizaci, případně je použijí na rekonstrukci čističky odpadních vod. Více než polovina zdrojů pochází z programu Evropské unie CBC Phare, zatímco od státu by měl přijít až 25procentní podíl. Zbytek uhradí obce a města z vlastních zdrojů. Projekt počítá s vybudováním kanalizačních systémů v Krnově, Albrechticích, Mikulovicích, Zlatých Horách a Bernaticích. V Bruntále se vedle toho chystá i finančně náročná rekonstrukce čistírny odpadních vod. Celý projekt čištění odpadních komunálních vod by měl být hotov do konce listopadu 2005.