zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Rizika regulace

05.01.2004
Obecné
Rizika regulace
Hráči na elektroenergetickém trhu dovedou ve svůj prospěch využít i takového nástroje, jako jsou regulované ceny elektřiny.

Část zákazníků je stále ještě proti tržním vlivům chráněna tím, že maximální cenu elektřiny pro ně stanovuje Energetický regulační úřad (ERÚ) jednou ročně, u plynu to může udělat každého čtvrt roku. Pro rok 2004 tak byla výsledná průměrná cena pro domácnosti a podnikatelský maloodběr (chránění zákazníci) stanovena ve výši 2258,30 Kč na MWh, a to bez započítání daně z přidané hodnoty. Průměrný růst činí 60,74 Kč, jsou to 3,6 procenta proti roku 2003.

Na zvýšení maximální ceny však tržní faktory samozřejmě zčásti působí. Regulační úřad uvádí, že na vyšší cenu měly vliv tři hlavní faktory. Dominantní výrobce - ČEZ - zvýšil cenu vyrobené silové elektřiny o 7,8 %, systémové služby jsou proti roku 2003 dražší o 13 Kč/MWh a na krytí vícenákladů spojených s povinným výkupem elektřiny z obnovitelných zdrojů a kogenerace bylo nutno přidat 22,47 Kč/MWh.

Jediná složka průměrné ceny elektřiny, jejíž cena nevzrostla, ale klesla, je cena distribuce, a to o 30,02 Kč/MWh (na sítích nízkého napětí). \"Podařilo se nám ovšem dodržet střednědobě stabilní průměrné ceny elektřiny, většinou jsou stejné nebo dokonce nižší než v roce 2002, kdy jsme začali regulovat. Ceny plynu jsou dokonce pod touto úrovní,\" spokojeně říká Pavel Brychta, ředitel ERU.

Podnikatelské příležitosti. Jednou z nich je prodej tzv. systémových služeb společnosti Česká přenosová. Ta je potřebuje pro zajištění vyrovnaného a bezpečného provozu elektrizační soustavy v ČR. Zjednodušeně řečeno, když některý z dodavatelů z technických důvodů vypadne nebo se neočekávaně zvýší spotřeba elektřiny, dodavatelé těchto služeb \"zaskočí\" se svou dodávkou. Nedokáže to každý výrobce, musí investovat např. do informační techniky a softwaru, ale pak se mu to většinou vyplatí. O cenu systémových služeb se bojuje každý rok. Kdyby byla příliš nízká, neměli by výrobci dostatečný zájem je dodávat, což by mohlo způsobit výpadky dodávek elektřiny do sítí. Kdyby byla příliš vysoká, vyplatilo by se prodávat jen tuto pohotovost, tzn. rychle spustit či zastavit výrobní zdroj spíš než skutečně elektřinu vyrábět.

Důvodů, pro které se zvýšila cena elektřiny u výrobců, je víc. Působí zde čím dál silněji evropský trh: ČEZ si již dříve stěžoval, že jeho levnou elektřinu nakoupí obchodníci pro vývoz do zahraničí a posléze ji se ziskem reexportují zpět do ČR. Co tomu však řeknou domácnosti v ČR, kterým ČEZ sliboval po převzetí distribučních společností naopak elektřinu levnější?

Tiskový mluvčí ČEZ Ladislav Kříž konstatuje, že podle jejich výpočtů se zvýšení cen produktů silové elektřiny do konečných cen promítá jen zhruba jedním až dvěma procenty. Na rozdíl od ERÚ uvádí, že zvýšení cen silové elektřiny ČEZ v roce 2004 se pohybuje na úrovni pěti, nikoli sedmi až osmi procent. Ti zákazníci, kteří odebírají elektřinu ve dvou tarifech (dříve denní a noční proud), dostali od ČEZ (i od jiných dodavatelů) malý dárek: větší počet hodin s nižší sazbou.

Podle Ladislava Kříže je tlak na ceny pro konečné zákazníky způsoben zejména rostoucí podporou výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. \"Ačkoliv dnes kilowatthodina elektřiny ČEZ je prodávána za méně než 90 haléřů, distribuční společnosti musí elektřinu např. z větrných elektráren povinně vykupovat za téměř tři koruny.\"

Obnovitelné zdroje. I pro rok 2004 mají podporu ve formě povinného výkupu a stanovených výkupních cen. Bude tomu tak až do úplného otevření elektroenergetického trhu v roce 2006 nebo 2007. Poté se podpora soustředí do tzv. certifikátů, jejichž vydávání a prodej jsou legislativně zakotveny v návrhu zákona o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů, který již prošel vládou.

Zvýhodněná výkupní cena se týká také elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla (kogenerace) ve výrobnách s instalovaným výkonem do 5 MW, u větších zdrojů je podpora výrazně nižší. Výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů dostanou od distributorů minimálně 1550 Kč za MWh u malých vodních elektráren, 2700 korun za MWh u větrných elektráren uvedených do provozu po 1. lednu 2004 a 3000 korun u těch starších. Výroba elektrické energie spalováním biomasy má podle cenového rozhodnutí ERÚ 26/2003 z 26. listopadu 2003 minimální výkupní cenu 2500 korun za 1 MWh.

Právě u posledně zmíněného obnovitelného zdroje, biomasy, se velmi rychle projevila krutá ruka trhu. Biomasu, v tomto případě odpadní dřevní štěpku, začali přidávat do kotlů v některých uhelných elektrárnách ČEZ, ale také v některých teplárnách. Ušetří vlastně dvakrát: štěpky nahradí část uhlí a vyrobená elektřina se prodává dráž. Zvýhodněná cena se týká takového podílu vyrobené elektřiny, který odpovídá objemu štěpky v porovnání s objemem spáleného uhlí. Není tomu tedy tak, že by tito výrobci pobírali za vyrobenou elektřinu plně podporovanou, o hodně vyšší cenu, ale ekonomický přínos je pro ně stejně zřejmý.

Ekologické organizace spustily poplach, protože zájem velkých odběratelů okamžitě surovinu zdražil, což postihlo ty malé. Kromě toho štěpka může chybět i v papírenském či nábytkářském průmyslu. Je však nesmyslné kárat podniky, které mají přímo za povinnost podnikat, když využijí státem nastavená pravidla ve svůj prospěch. Bude tedy třeba pravidla upravit tak, aby se podniků jako ČEZ netýkala? Připomeňme, že složitější pravidla plná výjimek a doplňujících podmínek často svůj účel ve skutečnosti nesplní. Vylučovací metoda vede navíc k tomu, že podpora slouží stále menšímu počtu subjektů a nemotivuje k hledání nových, efektivnějších cest, jak víc zapojit obnovitelné zdroje do výroby energií.

Regulace má tedy svá rizika. Plně vyloučit je nelze a v Evropské unii jich zřejmě přibude. Některé země totiž vlastní regulační orgány pro energetiku zatím vůbec neměly, ale od poloviny letošního roku již to mají povinné. Pavel Brychta, předseda ERÚ, Ekonomu řekl, že 17. prosince byla při Evropské komisi založena regulační pracovní skupina a ERÚ byl při tom. Není třeba se však obávat, že skupina bude zasahovat do konkrétních regulačních pravidel a úkonů v jednotlivých zemích EU. Její hlavní zájem bude soustředěn na přeshraniční výměny elektřiny a na vztahy mezi jednotlivými zeměmi.

AUTOR: MILENA GEUSSOVÁ
ZDROJ: EKONOM
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
INISOFT s.r.o.
24
8. 2017
24.8.2017 - Seminář, školení
Liberec, Centrum Babylon Liberec
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí