zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Farmáře živí tráva nad jeskyněmi

12.01.2004
Zemědělství
Geologie
Farmáře živí tráva nad jeskyněmi
Moravský kras Hnojiva a dusičnany už nespláchne déšť z polí do Amatérské jeskyně. Krápníkovou výzdobu nejdelšího jeskynního systému v republice tak už nic nebude ohrožovat.
Ochranářům Moravského krasu se totiž podařilo přesvědčit zemědělce a většinu polí nad touto jeskyní ještě před nástupem zimy zatravnit.
\"Tráva pokryla například plochy kolem Ostrova u Macochy, ale také kolem Holštejna celkově na sto sedmdesáti osmi hektarech. Kromě toho na dalších dvě stě šedesáti dvou hektarech bylo na polích vyloučeno pěstování kukuřice. Na dalších třiatřiceti hektarech polí vznikly takzvané okraje, na nichž se nepoužívají hnojiva a herbicidy,\" přiblížil Jozef Jančo ze Správy Chráněné krajinné oblasti Moravský kras.
Podle něho je to velký přínos pro ochranu jeskyní. \"Díky zatravnění ploch by se například mělo snížit množství dusičnanů ve skapové vodě, tedy vodě, která stéká z krápníků, až o polovinu. Mělo by se také snížit množství odnosu ornice z povrchu do podzemí, ochranné okraje zase mají prospět vzácným druhům plevelných rostlin, například koukolu polnímu, jenž byl v minulosti běžným plevelem,\" dodal Jančo.
Zatravnit některé plochy v Moravském krasu se podařilo díky programu Sapard. Zemědělci letos a po další čtyři roky dostanou dotaci na zatravnění, osivo a přípravu půdy.
\"Dnes už není zájem o to, aby byla maximální zemědělská produkce. Zemědělství se spíš bude ubírat k tvorbě krajiny, a to se odráží v hospodaření,\" řekl například Josef Kučera.

\"Beru to tak, že mám využití pro své pozemky. Produkce sena není nijak velká, to, co budu mít ze zatravněných pozemků, využiji na seno pro několik koní, které chovám,\" přiblížil dál své pohnutky Josef Kučera. On sám zatravnil letos necelých pět hektarů půdy.
Kromě něho se do programu zapojil ještě jeden soukromý zemědělec a také dvě zemědělská družstva, Zemspol Sloup a Siagro Sivice.
Do budoucna zbývá v Moravském krasu zatravnit ještě plochy na Vilémovicko-harbešské plošině, kde je ještě množství významných závrtů a několik jeskyní, například jeskyně Harbešská. Další zatravňování pak už na území Moravského krasu bude nutné podle Janča jen nad případnými nově objevenými jeskyněmi.

IVA ŠEBKOVÁ
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
21
7. 2017
21-22.7.2017 - Přednáška, diskuse
Praha 6, FTVS UK a Divoká Šárka
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí