Čtvrtek, 28. března 2024

Benchmarking pomůže zlepšit úroveň veřejných služeb

V západoevropských zemích se klade stále větší důraz na kvalitu a efektivnost veřejné správy. I v ní se uplatňují moderní nástroje řízení, ke kterým lze přiřadit benchmarking.
Benchmarking pomůže zlepšit úroveň veřejných služeb

Je to manažerská metoda, která se u nás začíná realizovat v projektu, do něhož se přihlásilo 49 měst, přesněji obcí s rozšířenou působností. Podstatou benchmarkingu, obecně řečeno, je měření a analýza procesů a výkonů organizace, kdy prostřednictvím systematického porovnávání s výkonem ostatních se pro rozhodování hledají nejlepší řešení. Tato metoda manažerům umožňuje podrobněji poznat vnitřní fungování organizace, získávat praktické poznatky a sdílet nejlepší se srovnatelnými subjekty. Cílem je nalézt optimální vztah mezi kvalitou a cenou poskytovaných veřejných služeb a nacházet příležitosti k nápravě procesů a postupů ve vlastní organizaci. Metoda vzájemného srovnávání, zvyšování výkonu, kvality a učení se jeden od druhého se poprvé ve veřejné sféře v ČR uplatnila v letech 2000 až 2001. Bylo to v rámci pilotního projektu Cena a výkon, který se zaměřil na svoz a likvidaci komunálního odpadu. Jak název naznačuje, soustředil se na nalezení optimálního poměru mezi kvali tou veřejných služeb a náklady na jejich poskytování. Celý proces této metody skončil ve statutárních městech Ostrava, Havířov, Jihlava, Pardubice, Plzeň a Ústí nad Labem. Projekt, jehož iniciátorem by l Magistrát města Ostravy, se uskutečnil za podpory Britského Know How Fundu a Vzdělávacího centra pro veřejnou správu ČR, o. p. s.

Na dosavadní zkušenosti s benchmarkingem jsme se zeptali zástupců Ostravy, Plzně, Havlíčkova Brodu a Vzdělávacího centra pro veřejnou správu ČR.

MEZITITULEK: SVOZ A LIKVIDACE ODPADU

Ing. Roman Michalec, vedoucí oddělení finančního řízení, statutární město Ostrava:

S benchmarkingem jsme se seznámili ve Velké Británii, kde je tato metoda pro města a obce ze zákona povinná. Bližší poznatky jsme získali ve městech Coventry a Sheffield. Po dohodě zejména se Vzdělávacím centrem pro veřejnou správu ČR, o. p. s., a s dalšími městy jsme navrhli, že srovnávací metodu benchmarking vyzkoušíme v podmínkách ČR, a to v oblasti svozu a likvidace komunálního odpadu. Jak při benchmarkingu konkrétně postupovat, nám ve dvou třídenních kursech poradili britští odborníci. Vlastní realizace projektu probíhala od dubna do konce roku 2000.

Nejprve jsme si určili, jaké údaje potřebujeme zjistit o jednotlivých zúčastněných městech. K hlavním patřily rozloha a počet obyvatel, celkové množství komunálního odpadu (KO) ve městě, včetně svozu z podnikatelské sféry, výše poplatků za odvoz apod. Poté byly sestaveny poměrové ukazatele (např. cena za likvidaci jedné tuny KO, počet tun KO, neinvestiční výdaje na jednoho obyvatele, neinvestiční výdaje na jednu tunu KO apod.). Jiné ukazatele uváděly, kolik procent z celkového odpadu připadne na separaci a kolik na recyklaci. Dále, jaký je počet stížností na to, že kontejnery nejsou odváženy včas, jestli se tyto stížnosti všechny evidují, zda se řeší operativně, nebo pověření pracovníci s odpovědí váhají, nebo stížnosti dokonce nevyřizují. I těmito problémy jsme se zabývali. Dalšími významnými ukazateli jsou například procento soběstačnosti systému svozu a likvidace odpadu, doplatek města na jednoho obyvatele v rámci uvedeného systému apod.

Tabulky sestavené ze zjištěných údajů a dalších ukazatelů byly specifikovány na schůzce všech účastníků projektu. Uvedená čísla pochopitelně ukázala rozdílné výsledky v jednotlivých městech. Zkoumali jsme a porovnávali, proč jsou takové a co z nich vyplývá. Například jednoznačným ukazatelem se stalo procento úspěšnosti při výběru poplatků za svoz a likvidaci komunálního odpadu, které se pohybovalo v rozpětí 65 - 99 %. Bylo tedy na místě se ptát, proč jsou tak velké rozdíly, v čem je příčina. Je zřejmě, že existují různé termíny a způsoby výběru poplatků. Někde jsou určeny jen dva termíny v roce, jinde je možnost platby každý měsíc prostřednictvím SIPO, nebo některé městské obvody zřídily pokladny, kde lidé mohou zaplatit hotově jednou ročně.

Metoda benchmarkingu ukázala, které město je v celém komplexu nejlepší v systému svozu a likvidace komunálního odpadu. Ke každému konečnému výsledku projektu jsme v naší skupině odborníků přidali doporučení orgánům samosprávy, co je vhodné a možné učinit, aby i v jejich městě se ukazatele v hospodaření s odpady a zejména kvalita poskytnuté služby zlepšila. Poté už je to jen záležitost vedení jednotlivých měst, jak s předloženými podklady naloží, které poznatky využije a aplikuje do vlastních podmínek. Pilotní projekt ukázal, že metodu benchmarking lze s úspěchem uplatnit i ve veřejné správě ČR.

Kráceno
ZDROJ: MODERNÍ OBEC

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů