ČSSD vybrala muže, který v parlamentu zlobil svou vládu

Výběrem Miloše Kužvarta pro funkci evropského komisaře by mohlo vedení ČSSD vyřešit i problém, který pro něj tento bývalý ministr životního prostředí v parlamentu představoval.
Když si jej Vladimír Špidla nevybral do svého vládního týmu, Kužvart ve sněmovně několikrát vládní koalici \"pozlobil\".
Měl výhrady k části reformy veřejných financí, když odmítal zvýšení daně z přidané hodnoty pro ekologické výrobky z pěti na dvaadvacet procent.
Při volbě prezidenta pak Kužvart nesouhlasil s kandidátem koalice Janem Sokolem, který nakonec prohrál s Václavem Klausem.
A nakonec se Kužvart, který by jako eurokomisař musel z českého parlamentu odejít, ani nezúčastnil ve třetím čtení hlasování o návrhu státního rozpočtu na rok 2004.
V předchozí Zemanově vládě na sebe třiačtyřicetiletý exministr životního prostředí, vzděláním geolog, často upozornil spory s resortními kolegy.
Nejčastěji se dostával do konfliktu s ministrem průmyslu Miroslavem Grégrem. Například když marně usiloval o ukončení výstavby jaderné elektrárny Temelín. Přel se i kvůli stavbě dálnic. Povolení, aby dálnice D8 vedla přes Chráněnou krajinnou oblast České středohoří, vydal ,až když se nad ním začala vznášet hrozba odvolání.
V bývalé vládě také patřil k ministrům, kteří měli nejkritičtější postoj k tomu, aby česká vláda podpořila bombardování Jugoslávie v době balkánské krize.
\"Bylo to uzavřené hlasování, takže bych to nechal bez komentáře,\" řekl k tomu včera Miloš Kužvart.
Miloš Kužvart nikdy nebyl v KSČ, zato se po listopadu 1989 angažoval v radikálně levicové Levé alternativě, kde působili například také Egon Bondy, Petr Uhl či pozdější ministr zdravotnictví Ivan David.
Ještě před tím, než se stal ministrem životního prostředí, se Kužvart výrazně angažoval v nevládních ekologických organizacích. Protestoval například proti plánům na těžbu zlata v různých lokalitách v Česku.
Kužvart byl také například zakládajícím členem Společnosti pro trvale udržitelný život.

ZDROJ: HN