zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Zelený bod

05.02.2004
Odpady
Zelený bod
Je mezinárodní obchodní značkou, využívanou dnes již v devatenácti zemích. Zeleným bodem se označují výrobky, za které byl uhrazen finanční příspěvek na sběr, třídění a využití obalů poté, co se stanou odpadem.

Duální systém
Je financován z licencí na ochrannou známku Der Grüne Punkt (Zelený bod) pro výrobce, dovozce a plniče obalů. Producent obalů platí licenční poplatky za udělení práva používat značku Zelený bod. Z poplatků jsou potom financovány náklady na sběr, třídění a recyklaci odpadů z obalů. Takový postup vede k minimalizaci obalů a k šetření zdrojů.
Byl založen jako nezisková organizace dne 28. srpna 1990, před vznikem „Nařízení o obalech“ („Ordinance on the Avoidance and Recovery of Packaging Waste“, vstoupilo v platnost 12.června 1991).Toto nařízení stanovuje průmyslovým a obchodním firmám povinnost přijímat zpět a recyklovat přepravní, sekundární a prodejní obaly. Podnikatelské aktivity začaly 1.srpna 1991 v Bonnu a v Postupimi. V roce 1997 se společnost stala veřejnou obchodní společností s ručením omezeným – DSD AG a je funkční nezávislou firmou.

Značka „Zelený bod“
Je mezinárodní obchodní značkou, využívanou dnes již v devatenácti zemích. Zeleným bodem se označují výrobky, za které byl uhrazen finanční příspěvek na sběr, třídění a využití obalů poté, co se stanou odpadem. Úhradu příspěvku provádí výrobce ve prospěch národní organizace pro využití obalů.
Po celé Evropě byly založeny systémy, které v tomto duchu pracují. Jedná se jak o státy EU: Rakousko, Belgie, Francie, Německo, Řecko, Irsko, Lucembursko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko a Norsko tak i o kandidátské země: Česká Republika, MaKarsko, Litva, Lotyšsko, Slovensko, Slovinsko, Polsko a Turecko.
Green Dot je uváděn na obalech v Německu od roku 1991. Od té doby co vznikl, začala německá veřejnost užívat méně a méně prodejních obalů. V Německu klesla spotřeba obalů z 95,6 kg v roce 1991 na 82,5 kg v roce 1999 na hlavu za rok. To je ekvivalent snížení o více než 14 %.

Systém třídění do barevných sběrných nádob v Německu:
Modrá – papír a lepenka
Žlutá – plasty, hliník, plechovky (lighweight packaging)
Sklo – třídění dle barev, sklo čiré, hnědé, zelené
Šedá – ostatní odpad

Vývoj v Německu
Od 1.1.2003 platí systém povinných záloh na jednocestné nápojové obaly na sycené nápoje, minerální vody a pivo (výjimku tvoří nápojové kartony, hadicové sáčky, víno a destiláty). Odpovědnými osobami jsou plniči a obchod. Jedná se o zálohy 0,25 za jednocestné obaly do 1,5 litru a 0,50 za obaly o objemu nad 1,5 litru.

Reakce na zavedení zálohového systému:
• obrovský otřes trhu s nápoji;
• spotřebitelé váhají nakupovat v obavách z nejistoty;
• pouze 30 % ostrého propadu v prodeji jednocestných nápojů je vyrovnán prodejem nápojů v opakovaně použitelných obalech;
• ostrý propad v prodeji sladkých nápojů, limonád a nápojů typu cola, v prvním čtvrtletí 2003 o 14 %;.
• prodej nápojů v plechovkách klesl o 70 %;
• prodej „Volvic“ nápojů klesl o 35 %;
ostrý nárůst v prodeji nevratných, nezálohovaných obalů:
- nápoje na ovocné bázi o 7 %;
- ovocné džusy o 14 %;
- Ice tea o 33 %;
• snižující se množství vráceného skla a zvyšující se cena za recyklaci skla (nevyužitá kapacita recyklačních zařízení).

Výrobci hledají nové systémy řešení:
• zrušení prodeje jednocestných zálohovaných obalů (METRO);
• představení vlastního systému „island solutions“, každý řetězec má své vlastní jednocestné nápojové obaly (ALDI, LIDL, PLUS).

Dopady na DSD a na systém Zeleného bodu:
• snížení množství vybraných jednocestných obalů (sklo, PET, plechovky) o 650 000 tun;
• snížení příjmů DSD o 300 milionů EUR.

EUROPEN – Evropská organizace pro obaly a životní prostředí
Europen stojí proti zálohovému systému na jednocestné nápojové obaly a tvrdí, že tento systém vede k:
• dalšímu spotřebovávání zdrojů – špatné pro životní prostředí;
• zvýšení nákladů a snížení konkurence – špatné pro spotřebitele;
• bariéře pro zahraniční obchod – špatné pro Evropskou unii.

Vyjádření Bruselu ze dne 21. října 2003
Evropská komise se rozhodla zaslat Německu oficiální žádost o informace vztahující se k funkčnosti německého zálohovaného a vratného systému, který se týká jednocestných nápojových obalů, jako jsou plechovky a plastové láhve. Komise je přesvědčena, že tento systém tvoří disproporcionální bariéru volného obchodu s nápoji ve státech Evropské unie. Porušuje dohodu o vnitřních obchodních pravidlech (Treaty Internal Market Rules - článek 28) a Směrnici 94/62/ EC (Packaging Directive – článek 7).
Evropská komise žádá vysvětlení do dvou měsíců. Pokud komise nebude spokojena, požádá o změnu systému a pokud Německo nebude reagovat, Evropská komise postoupí případ  Evropskému soudnímu dvoru.

Co dodat na závěr?
Německo začalo mezi prvními se sběrem, tříděním a recyklací. Zelený bod užívá dalších 18 zemí v Evropě a je uznáván jako mezinárodní obchodní značka. Zkušenosti Německa jsou více než desetileté a zdálo by se, že jeho obalový a odpadový systém je zavedený, dále povede pouze k zlepšování a nebudou mu stát v cestě žádné překážky. Ale pozor! Stačil problém záloh na jednocestné obaly a jeho řešení otřáslo německým systémem v základech; navíc se nad situací v Německu pozastavuje i Brusel a žádá vysvětlení.
Je třeba dlouhodobě zkoumat nejen výhody nových nařízení, ale možná se mnohem více zamyslet nad nevýhodami, které způsobí problémy výrobcům, obchodníkům a spotřebitelům a otřesou v základech často mnohaletým doposud fungujícím systémem. Několik řešení je nasnadě, co však opravdu vyřeší tento stav, ukáže čas.

Eva Dvořáková
Hartmann-Rico a.s.
Zdroj: SYBA - obalová asociace http://www.syba.cz, časopis Svět balení

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat