zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Zpětný odběr zářivek a výbojek

04.02.2004
Odpady
Zpětný odběr zářivek a výbojek
Systém zpětného odběru použitých zářivek a výbojek se buduje již od roku 1998, kdy byla u významných prodejců světelné techniky zřizována první sběrná místa na nefunkční světelné zdroje.
V souladu s v té době platným zákonem o odpadech č. 125/1997 Sb. a jeho prováděcími předpisy byla tato sběrná místa vybavena legislativními, technickými a sanačními prostředky jako místa, kde se shromažďuje nebo skladuje nebezpečný odpad zářivek a výbojek, kód 20 01 21. Oprávněná osoba dále zajišťovala odběr a recyklaci použitých zářivek a výbojek s garancí výtěžnosti přepracování odpadu do druhotných surovin ve výši min. 90 %. Do konce roku 2001 bylo tímto způsobem sebráno a recyklováno do druhotných surovin více než 1000 tun použitých zářivek a výbojek.

Systém je funkční

Tento princip systému zpětného odběru platí i v současné době. Provoz sběrných míst odpadu byl postupně nahrazen provozem míst zpětného odběru použitých výrobků a uveden do souladu s novým zákonem o odpadech a jeho prováděcími předpisy.

Povinnou osobou zajišťující zpětný odběr použitých zářivek a výbojek jsou dovozci a výrobci výrobků světelné techniky. Jediným tuzemským výrobcem je TESLAMP Holešovice, a. s. Z nejvýznamnějších autorizovaných dovozců jsou do systému zapojeni Philips Česká republika, s. r. o., OSRAM, s. r. o., GE Lighting, s. r. o. a Sylvania LI.

Místa zpětného odběru (MZO) se zřizují zejména v síti prodejců výrobků světelné techniky. Podle aktuálního výkladu zákona nejsou místa zpětného odběru výrobků zařízením ke sběru odpadů podle § 14, odst. 1 zákona o odpadech. V místě zpětného odběru se od spotřebitelů odebírají výrobky, a teprve povinná osoba podle §38, odst. 3 nebo osoba, na kterou byla přenesena povinnost zpětného odběru v souladu s §38, odst. 7, písm. b) zákona, která se stane jejich vlastníkem, rozhodne o dalším nakládání s nimi.

Zpětně odebrané výrobky se zřejmě většinou stanou odpadem a potom s nimi povinná osoba bude nakládat v souladu s povinnostmi stanovenými zákonem o odpadech (např. předávat je jen osobě oprávněné podle § 12, odst. 3 zákona). Sběrná místa výrobků nemusí mít v tomto případě ani souhlas k nakládání s nebezpečným odpadem, neboť pokud se nebezpečným odpadem výrobky stanou, je jejich původcem i vlastníkem povinná osoba nebo oprávněná osoba k využívání nebo odstraňování těchto odpadů zajištěná povinnou osobou.

O příjmu použitého výrobku do MZO vede pověřená osoba místa evidenci a spotřebiteli je pro případ kontroly na vyžádání vystaveno potvrzení o převzetí. Jako místa zpětného odběru mohou být použity rovněž sběrné dvory měst a obcí.

Použité výrobky odebírá provozovatel systému z MZO jako nebezpečné odpady, kód 20 01 21. Na každý odběr odpadu je vystaven Evidenční list pro přepravu nebezpečného odpadu, kde příslušné MZO figuruje jako místo nakládky. Následným zpracováním tohoto druhu odpadu v zařízení Recyklační stanice jsou získávány druhotné suroviny, jako měkké a tvrdé sklo, hliník, mosaz, rtuť, železo, papír ap., s účinností minimálně 90 %.

K dnešnímu dni eviduje provozovatel 158 míst zpětného odběru, rozmístěných po celém území ČR. Z těchto míst bylo v roce 2002 odvezeno a recyklováno 350 tun nefunkčních světelných zdrojů s obsahem rtuti a podíl odebraných použitých a prodaných nových výrobků světelné techniky dosahoval kolem 15 %.

Úkoly do budoucna

K hlavním úkolům pro nejbližší období patří rozšíření počtu míst zpětného odběru a přiblížení se tak koncovému zákazníkovi, zapojení dalších povinných osob do systému a sjednocení postupu povinných osob v rámci společného subjektu.

V rámci již zmíněné koncepce zpětného odběru zahájily povinné osoby vzájemná jednání s cílem sdružit se v jeden celek s právní subjektivitou. To by přineslo úsporu nákladů při rozšiřování sítě míst zpětného odběru a unifikaci celého systému a usnadnilo pozici při jednání s kompetentními orgány státní správy o způsobu zajištění, plnění a kontrole zpětného odběru.

Závažným problémem v oblasti zpětného odběru použitých zářivek a výbojek nejsou ani tak staré zátěže, vzhledem k tomu, že systém funguje již řadu let. Existuje však řada neautorizovaných dovozců světelné techniky do systému zpětného odběru nezapojených. Z jejich obchodní činnosti rezultují použité zářivky, kompaktní zářivky a výbojky, které se po ukončení životnosti dostávají do míst zpětného odběru a náklady na jejich odběr a recyklaci hradí povinné osoby do systému zpětného odběru zapojené.

Tento problémem neřeší ani připravovaná novela zákona o odpadech. Naopak v části týkající se zpětného odběru ukládá dovozci nebo výrobci povinnost odebírat použité výrobky \"bez ohledu na výrobní značku a v množství uvedeném v uplynulém období na trh\". To může v jednotlivých MZO problémy ještě zvětšit.

K rozšíření systému a jeho unifikaci s ostatními komoditami mohou pomoci zkušenosti s prováděním zpětného odběru vyhořelých světelných zdrojů v zahraničí, například formou zálohového prodeje v Rakousku nebo prostřednictvím Recyklačního fondu na Slovensku. Důležitý pro vývoj systému bude i průběh implementace evropské směrnice o odpadech z elektrických a elektronických zařízení (WEEE) do zákona o odpadech.

AUTOR: Ing. Bohumil Hrnčíř, CSc.,
Recyklace EKOVUK, a. s.
ZDROJ: ODPADY
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
7
8. 2017
7-11.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí