Asie se chřipky nebojí bezdůvodně

Deset zasažených zemí Asie, k nimž se o víkendu přidal americký stát Delaware, desítky miliónů kusů utracené drůbeže a devatenáct lidských obětí. Taková zatím je bilance ptačí chřipky. Ohrožuje především Asii, ale v případě mutace potenciálně i zbytek světa. Vědci se obávají, že kdyby došlo k promíchání některého \"klasického\" chřipkového viru, například ze severní polokoule, s \"asijským\" virem H5N1 (slepice v Delaware zasáhl pouze mírnější typ H7), mohl by vzniknout nový druh velmi nakažlivé nemoci.
Není pochyb, že by se jednalo o mnohem vážnější situaci než při epidemii syndromu akutního respiračního selhání známého pod zkratkou SARS, na jehož následky loni zemřelo přes 800 lidí. Zmutovaný virus by teoreticky mohl zabíjet po tisících. Šířil by se totiž vzduchem, zatímco SARS se přenášel pouze kapénkami a jen do vzdálenosti metru od nemocného.

MEZITITULEK: Během světové války
Největší zabiják tohoto typu v historii nesl jméno španělská chřipka (onemocněl jí i tamní monarcha). Podle odborníků vznikla za první světové války v přelidněném vojenském táboře u Etaples na severu Francie. Na její následky zemřelo mezi lety 1918 až 1919 přibližně 40 miliónů lidí. Na základně, kde se chovaly kuřata, husy a asi i prasata, pobývalo v průměru sto tisíc vojáků. V prostředí s primitivní hygienou, kde docházelo k těsnému kontaktu se zvířaty, vznikly \"ideální\" podmínky pro zrod viru. Objevily se ale i spekulace, že nemoc přivezli čínští dělníci, kteří pomáhali spojencům kopat zákopy.

MEZITITULEK: Poprvé v Hongkongu
Onemocnění člověka ptačí chřipkou bylo poprvé zaznamenáno v roce 1997 v Hongkongu, kdy z 18 nakažených lidí zemřelo šest a 1,4 miliónu kuřat bylo zabito. Rozhodnutí utratit veškerou drůbež poté, co H5N1 přeskočil na člověka, se ukázalo jako jediné správné.. Virus se podařilo na ostrově izolovat a zabránit tím vzniku epidemie.
Od té doby se ptačí chřipka objevila v menším rozsahu ještě několikrát v Asii, v roce 2003 dokonce i v Nizozemsku. Nynější vlna se ovšem vyznačuje tím, že úmrtnost nemocných představuje 70 procent, což je dvakrát více než v roce 1997. Vědci si nad tím lámou hlavu a kladou si otázky, zda virus, který si ve Vietnamu vyžádal již čtrnáct obětí a v Thajsku pět, mění strukturu a stává se agresívnějším.

MEZITITULEK: Dvě ze tří pandemií
Za posledních sto let se v Asii zrodily dvě ze tří chřipkových pandemií. V roce 1957 byla na území Singapuru, dřív poměrně dostupné destinace imigrantů z Číny, identifikována takzvaná asijská chřipka. Po letech vědci vypátrali její původ v čínské provincii Guizhou.
Spolu s takzvanou hongkongskou chřipkou z roku 1968, kdy se do bývalé britské kolonie stahovali utečenci z kontinentální Číny, si vyžádaly dohromady 1,5 miliónu lidí.
Experti se domnívají, že vznik nebezpečných chřipek souvisí s několika faktory. Na prvním místě je populace. Jen v Číně žije více lidí než v Africe dohromady. Není divu, že 80 procent nových kmenů lidské chřipky se v posledních desetiletích objevilo nejdříve právě zde.
Dalším důvodem může být způsob farmaření. Chovatelé kuřat, slepic, kačen a prasat žijí v Číně i dalších chudších zemích, například Indonésii, Kambodži a Thajsku, v těsném kontaktu s domácími zvířaty. Tak vzniká řada příležitostí přeskočení viru na člověka..

MEZITITULEK: Prase \"míchací nádobou\"
Podle odborníků je zrod pandemie možný v podmínkách, kdy může dojít k rekombinaci mezi viry lidskými, drůbežími a prasečími. Organismus prasete funguje jako \"míchací nádoba\". Mezi ptačími viry se podařilo odhalit několik možných kandidátů na příští pandemii. Čekají, až budou \"humanizovány\".
Roli hraje také oblíbený způsob nakupování na asijských trzích, kde lidé upřednostňují možnost si \"živé zboží\" osahat a zároveň prověřit jeho stav ještě před porážkou.
Kontinentu nenahrává ani klima. Především v jihovýchodní Asii se kvůli vysokým teplotám a vlhkosti drží a šíří chřipková onemocnění v podstatě v průběhu celého roku. Jistý podíl viny na vzniku nebezpečných chřipek na území Asie nesou také stěhovaví ptáci. Vědci pracují na teorii, zda právě oni neroznesli ptačí chřipku do desíti zemí.
Tyto faktory činí zdejší prostředí ideálním pro vznik a šíření virů jako H5N1. Asii nezbývá než v boji proti chřipce kooperovat, následovat rady Světové zdravotnické organizace, snažit se zamořené oblasti izolovat a pokračovat v likvidaci nemocných kuřat. A doufat, že k naplnění katastrofického scénáře o mutaci viru přece jen nedojde.
Autorka je publicistkou