zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Zmizeli drop či ťuhýk. Kdo bude další?

16.02.2004
Příroda
Zmizeli drop či ťuhýk. Kdo bude další?
Drop velký, mandelík hajní či ťuhýk rudohlavý. Kdysi se tito ptáci běžně vyskytovali na polích a dalších zemědělských plochách. Dnes už je v Česku nenajdete. Rozorávání mezí, chemie, prostě vše, čemu se říká intenzívní zemědělství, je vyhubilo.
Po vstupu do Evropské unie mohou z českého atlasu zemědělských ptáků zmizet další stránky - varuje mezinárodní organizace BirdLife International, která se zabývá ochranou ptactva.
Přistupující státy mají oproti unii výhodu: intenzívní zemědělství tady nenapáchalo takové škody. \"Socialistické zemědělství nebylo k přírodě o nic šetrnější, jen relativně zaostalá technologie zabránila větší devastaci,\" vysvětluje Petr Voříšek z České společnosti ornitologické, která vyzvala úřady a zemědělce, aby se ze zkušeností unie poučili.
Poslední studie BirdLife International uvádí, že od roku 1980 se v Evropě snížil počet 24 běžných druhů zemědělských ptáků zhruba o třetinu. Ale třeba v Británii poklesly počty strnada lučního takřka o devadesát procent.
V Česku oproti roku 1980, kdy ornitologové začali sčítat běžné druhy ptáků, poklesla jejich populace zhruba o patnáct procent. Jenže zatímco začátkem 90. let ptáků začalo přibývalo, v druhé polovině desetiletí nabral tento trend znovu opačný směr.
Společná zemědělská politika unie, která byla původně zaměřena výhradně na zemědělskou produkci, prodělala před několika lety reformu: myslí více i na ekologii. Podle ornitologů však nadále hrozí, že Česko využije dotací především k tomu, aby se zemědělská produkce dostala na úroveň EU.
\"V případě, že dotace budou zaměřeny zejména na produkci, mohly by se obavy ornitologů naplnit, přinejmenším v některých oblastech,\" soudí Pavel Marhoul ze státní Agentury ochrany přírody a krajiny. Dodal, že už dnes jsou pro ptáky zemědělské krajiny zcela neobyvatelné některé oblasti Polabí.
Ministerstvo zemědělství ubezpečuje: Nechceme, aby se na polích pouze pěstovalo co nejvíce obilí, využijeme miliardy korun z evropských fondů i na ekologii. První agro-environmentální programy budou mít zemědělci k dispozici už letos, jeden je určen na ochranu konkrétních druhů - chřástala polního a bahňáků.
\"Peníze budeme směřovat do míst, která vymezilo Ministerstvo životního prostředí,\" říká Hugo Roldan z Ministerstva zemědělství. Projekt počítá například i se zalesňováním a zatravňováním zemědělských pozemků.

Jak se používají dusíkatá hnojiva

[*] 1985: 102 kg/ha
[*] 1990: 89,9 kg/ha
[*] 1995: 55,4 kg/ha
[*] 1999: 51,1 kg/ha
[*] 2000: 58,9 kg/ha
[*] 2001: 72,6 kg/ha
[*] 2002: 72,3 kg/ha
Zdroj: MZe
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí