Zmizeli drop či ťuhýk. Kdo bude další?
Drop velký, mandelík hajní či ťuhýk rudohlavý. Kdysi se tito ptáci běžně
vyskytovali na polích a dalších zemědělských plochách. Dnes už je v Česku
nenajdete. Rozorávání mezí, chemie, prostě vše, čemu se říká intenzívní
zemědělství, je vyhubilo.
Po vstupu do Evropské unie mohou z českého atlasu zemědělských ptáků zmizet
další stránky - varuje mezinárodní organizace BirdLife International, která se
zabývá ochranou ptactva.
Přistupující státy mají oproti unii výhodu: intenzívní zemědělství tady
nenapáchalo takové škody. \"Socialistické zemědělství nebylo k přírodě o nic
šetrnější, jen relativně zaostalá technologie zabránila větší devastaci,\"
vysvětluje Petr Voříšek z České společnosti ornitologické, která vyzvala úřady a
zemědělce, aby se ze zkušeností unie poučili.
Poslední studie BirdLife International uvádí, že od roku 1980 se v Evropě snížil
počet 24 běžných druhů zemědělských ptáků zhruba o třetinu. Ale třeba v Británii
poklesly počty strnada lučního takřka o devadesát procent.
V Česku oproti roku 1980, kdy ornitologové začali sčítat běžné druhy ptáků,
poklesla jejich populace zhruba o patnáct procent. Jenže zatímco začátkem 90.
let ptáků začalo přibývalo, v druhé polovině desetiletí nabral tento trend znovu
opačný směr.
Společná zemědělská politika unie, která byla původně zaměřena výhradně na
zemědělskou produkci, prodělala před několika lety reformu: myslí více i na
ekologii. Podle ornitologů však nadále hrozí, že Česko využije dotací především
k tomu, aby se zemědělská produkce dostala na úroveň EU.
\"V případě, že dotace budou zaměřeny zejména na produkci, mohly by se obavy
ornitologů naplnit, přinejmenším v některých oblastech,\" soudí Pavel Marhoul ze
státní Agentury ochrany přírody a krajiny. Dodal, že už dnes jsou pro ptáky
zemědělské krajiny zcela neobyvatelné některé oblasti Polabí.
Ministerstvo zemědělství ubezpečuje: Nechceme, aby se na polích pouze pěstovalo
co nejvíce obilí, využijeme miliardy korun z evropských fondů i na ekologii.
První agro-environmentální programy budou mít zemědělci k dispozici už letos,
jeden je určen na ochranu konkrétních druhů - chřástala polního a bahňáků.
\"Peníze budeme směřovat do míst, která vymezilo Ministerstvo životního
prostředí,\" říká Hugo Roldan z Ministerstva zemědělství. Projekt počítá
například i se zalesňováním a zatravňováním zemědělských pozemků.
Drop velký, mandelík hajní či ťuhýk rudohlavý. Kdysi se tito ptáci běžně vyskytovali na polích a dalších zemědělských plochách. Dnes už je v Česku nenajdete. Rozorávání mezí, chemie, prostě vše, čemu se říká intenzívní zemědělství, je vyhubilo.
Po vstupu do Evropské unie mohou z českého atlasu zemědělských ptáků zmizet další stránky - varuje mezinárodní organizace BirdLife International, která se zabývá ochranou ptactva.
Přistupující státy mají oproti unii výhodu: intenzívní zemědělství tady nenapáchalo takové škody. \"Socialistické zemědělství nebylo k přírodě o nic šetrnější, jen relativně zaostalá technologie zabránila větší devastaci,\" vysvětluje Petr Voříšek z České společnosti ornitologické, která vyzvala úřady a zemědělce, aby se ze zkušeností unie poučili.
Poslední studie BirdLife International uvádí, že od roku 1980 se v Evropě snížil počet 24 běžných druhů zemědělských ptáků zhruba o třetinu. Ale třeba v Británii poklesly počty strnada lučního takřka o devadesát procent.
V Česku oproti roku 1980, kdy ornitologové začali sčítat běžné druhy ptáků, poklesla jejich populace zhruba o patnáct procent. Jenže zatímco začátkem 90. let ptáků začalo přibývalo, v druhé polovině desetiletí nabral tento trend znovu opačný směr.
Společná zemědělská politika unie, která byla původně zaměřena výhradně na zemědělskou produkci, prodělala před několika lety reformu: myslí více i na ekologii. Podle ornitologů však nadále hrozí, že Česko využije dotací především k tomu, aby se zemědělská produkce dostala na úroveň EU.
\"V případě, že dotace budou zaměřeny zejména na produkci, mohly by se obavy ornitologů naplnit, přinejmenším v některých oblastech,\" soudí Pavel Marhoul ze státní Agentury ochrany přírody a krajiny. Dodal, že už dnes jsou pro ptáky zemědělské krajiny zcela neobyvatelné některé oblasti Polabí.
Ministerstvo zemědělství ubezpečuje: Nechceme, aby se na polích pouze pěstovalo co nejvíce obilí, využijeme miliardy korun z evropských fondů i na ekologii. První agro-environmentální programy budou mít zemědělci k dispozici už letos, jeden je určen na ochranu konkrétních druhů - chřástala polního a bahňáků.
\"Peníze budeme směřovat do míst, která vymezilo Ministerstvo životního prostředí,\" říká Hugo Roldan z Ministerstva zemědělství. Projekt počítá například i se zalesňováním a zatravňováním zemědělských pozemků.
Jak se používají dusíkatá hnojiva
[*] 1985: 102 kg/ha
[*] 1990: 89,9 kg/ha
[*] 1995: 55,4 kg/ha
[*] 1999: 51,1 kg/ha
[*] 2000: 58,9 kg/ha
[*] 2001: 72,6 kg/ha
[*] 2002: 72,3 kg/ha
Zdroj: MZe
Po vstupu do Evropské unie mohou z českého atlasu zemědělských ptáků zmizet další stránky - varuje mezinárodní organizace BirdLife International, která se zabývá ochranou ptactva.
Přistupující státy mají oproti unii výhodu: intenzívní zemědělství tady nenapáchalo takové škody. \"Socialistické zemědělství nebylo k přírodě o nic šetrnější, jen relativně zaostalá technologie zabránila větší devastaci,\" vysvětluje Petr Voříšek z České společnosti ornitologické, která vyzvala úřady a zemědělce, aby se ze zkušeností unie poučili.
Poslední studie BirdLife International uvádí, že od roku 1980 se v Evropě snížil počet 24 běžných druhů zemědělských ptáků zhruba o třetinu. Ale třeba v Británii poklesly počty strnada lučního takřka o devadesát procent.
V Česku oproti roku 1980, kdy ornitologové začali sčítat běžné druhy ptáků, poklesla jejich populace zhruba o patnáct procent. Jenže zatímco začátkem 90. let ptáků začalo přibývalo, v druhé polovině desetiletí nabral tento trend znovu opačný směr.
Společná zemědělská politika unie, která byla původně zaměřena výhradně na zemědělskou produkci, prodělala před několika lety reformu: myslí více i na ekologii. Podle ornitologů však nadále hrozí, že Česko využije dotací především k tomu, aby se zemědělská produkce dostala na úroveň EU.
\"V případě, že dotace budou zaměřeny zejména na produkci, mohly by se obavy ornitologů naplnit, přinejmenším v některých oblastech,\" soudí Pavel Marhoul ze státní Agentury ochrany přírody a krajiny. Dodal, že už dnes jsou pro ptáky zemědělské krajiny zcela neobyvatelné některé oblasti Polabí.
Ministerstvo zemědělství ubezpečuje: Nechceme, aby se na polích pouze pěstovalo co nejvíce obilí, využijeme miliardy korun z evropských fondů i na ekologii. První agro-environmentální programy budou mít zemědělci k dispozici už letos, jeden je určen na ochranu konkrétních druhů - chřástala polního a bahňáků.
\"Peníze budeme směřovat do míst, která vymezilo Ministerstvo životního prostředí,\" říká Hugo Roldan z Ministerstva zemědělství. Projekt počítá například i se zalesňováním a zatravňováním zemědělských pozemků.
Jak se používají dusíkatá hnojiva
[*] 1985: 102 kg/ha
[*] 1990: 89,9 kg/ha
[*] 1995: 55,4 kg/ha
[*] 1999: 51,1 kg/ha
[*] 2000: 58,9 kg/ha
[*] 2001: 72,6 kg/ha
[*] 2002: 72,3 kg/ha
Zdroj: MZe
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích