zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Plán odpadového hospodářství je průlomový dokument

18.02.2004
Odpady
Plán odpadového hospodářství je průlomový dokument
Rozhovor s ministrem životního prostředí ČR RNDr. Liborem Ambrozkem
Jste ve funkci ministra rok a půl. Co považujete za své největší úspěchy? A co bylo největším neúspěchem?

Úspěchem je schválení Plánu odpadového hospodářství v červnu roku 2003. Tento dokument je průlomový, jsou tam stanoveny cíle jako jsou procenta recyklace, procenta využití komunálních odpadů, snížení podílu ukládání na skládky. Od těchto cílů se teď odrážejí připravované krajské plány POH. Plán odpadového hospodářství by mohl posunout nakládání s odpady v této republice o kus dál.

Další věcí je zákon o podpoře výroby energie z obnovitelných zdrojů, který byl schválen ve vládě. Za úspěch považuji to, že se zde podařilo dosáhnout shody mezi ministerstvem životního prostředí a ministerstvem průmyslu a obchodu, které zákon předkládalo.

Úspěchem je i to, že kromě zákona č. 114 byly všechny ostatní předložené normy schválené nebo postupují dále legislativním procesem - za tento rok jde o pět zákonů schválených a tři ještě přijdou na schválení do konce roku (rozhovor byl dělán 4. 12. a údaje se vztahují k tomuto datu, pozn. red.). Jde např. o nový zákon o geneticky modifikovaných organismech (GMO), nový zákon o CITES, velkou šanci na schválení má novela zákona o ovzduší a o posuzování vlivů na životní prostředí.

Kombinací úspěchu s neúspěchem je současný stav kolem novely zákona o ochraně přírody a krajiny. Za obecný neúspěch bych označil určitou radikalizaci Poslanecké sněmovny, především lidí kolem hospodářského a zemědělského výboru, vůči ochraně životního prostředí. Odráží se v takových hlasováních, jako je třeba vynětí části toku Labe z režimu ochrany přírody. To ale není jen otázka ministerstva, jde spíš o náladu společnosti.

Při nástupu do funkce jste mezi nejdůležitějšími úkoly vyjmenoval ekologickou daňovou reformu a prosazení zbývajících ekologických zákonů. Jak se pokročilo v jejich plnění?

Ekologická daňová reforma je úkol, na kterém pracujeme společně s ministerstvem financí. Chceme do něj vtáhnout i ministerstvo práce a sociálních věcí, protože reforma by měla být výnosově neutrální a příjmy by se měly odrazit ve výdajích na sociální pojištění. Práce běží, první návrh koncepce je zakotven v legislativním plánu vlády na první pololetí roku 2004.

Jak to vypadá s novelou zákona o odpadech, která měla od ledna začít platit, ale pořád je v Parlamentu?

Novela zákona o odpadech byla odložena na únor, ale myslím, že zde silně vstoupí do hry evropský faktor - obě novely potřebujeme k transpozici příslušných evropských směrnic a myslím, že mají velkou šanci sněmovnou projít.

Sněmovna je zahlcena desítkami návrhů vládních i poslaneckých a některé zákony zde leží velmi dlouho. Novela zákona o odpadech se navíc stala předmětem sporů, protože poslanci, kteří reprezentují zájmy dovozců, zvláště aut na náhradní díly, činili určité potíže. Nakonec jsme souhlasili s tím, že výbor pro životní prostředí bude novelu ještě podrobně posuzovat, protože do vlády už se připravuje směrnice o elektroodpadu. Pro nás je základní, abychom měli transpozici evropské směrnice o vozidlech s ukončenou životností do 1. května 2004. Není tedy podstatné, zda zákon bude platit od ledna či od března. Doufám, že novelu schválí v únoru Poslanecká sněmovna a od května že bude platit.

Problém u zákonů, které mají širší dopad, je v tom, že jakmile se otevřou třeba kvůli transpozici evropské směrnice (naše novela se týká převážně autovraků), tak samozřejmě přijde řada zájmových skupin, které poslance ovlivňují. Dostávají se tam pak otázky typu, jak to bude se zpětným odběrem, co ledničky, co pneumatiky, a spousta různých dalších \"zlepšovacích\" návrhů. Návrhů se sejdou desítky a jejich vypořádání dlouho trvá. Výbor je zavalen prací, a tak zákon stále odkládá... To je důvod, proč se tento zákon zdržel. Pozměňovací návrhy jsou již ale vypořádány a přijetí novely by nemělo nic bránit. Pak nás čeká ještě diskuse o elektroodpadu, a ta bude ještě těžší, protože zde existuje ještě víc zájmových skupin.

V červnu 2003 vláda schválila Plán odpadového hospodářství. Ukazuje se však, že kraje mají často své představy o POH poněkud jiné, než vyplývá ze schváleného státního POH - chtějí např. stavět spalovny. Co bude dělat MŽP, když si kraje stanoví své POH s výrazně odlišnými cíli, než předpokládá státní POH?

Neliší se příliš v cílech. V hlavních cílech, které jsme do POH dali, bylo stanoveno procento recyklace odpadů, procento využití komunálního odpadu a procento bioodpadu, který by neměl být ukládán na skládky. Co se týče spaloven, bylo tam stanovisko - které podpořila i vláda - že stát nebude ze státních prostředků výstavbu spaloven podporovat. Pokud kraje uvažují o výstavbě spaloven, tak by si je musely postavit buď ze svých zdrojů, což se nedá předpokládat vzhledem k tomu, o jaké částky jde, nebo ze zdrojů evropských. Ale každý takový projekt, pokud by měl být podpořen Evropskou unií, musí mít kladné stanovisko z hlediska vlivů na životní prostředí a musí být v souladu s \"naturovými\" směrnicemi. MŽP tu má tedy poměrně silný nástroj. A představa, že by kraje někde našly z vlastních zdrojů 2 mld. Kč na spalovnu odpadu, není příliš reálná.

Myslím ale, že je dobře, že se diskuse začala vést. Nastartoval ji právě republikový POH. V krajích se diskuse vedou na velmi široké úrovni, protože v momentě, kdy POH schvaluje zastupitelstvo, dostane se k němu veřejnost. Zastupitelstvo totiž tvoří několik desítek lidí, kteří reprezentují různé voličské skupiny. A diskuse o koncepcích odpadového hospodářství už ukázaly, že do nich veřejnost opravdu vstupuje - příkladem mohou být jižní Čechy, kde se jedná o spalovnu v Mydlovarech. Stejně tak projekt hradecko-pardubický je podroben velké kritice veřejnosti a je otázka, jestli k nám na MŽP vůbec dorazí s nějakou žádostí o vyjádření. Plány se projednávají za účasti odborné veřejnosti, ekologických organizací, obcí i občanů. A to je určitá pojistka, že neprojde zastupitelstvem nic, co by bylo v rozporu se zájmy občanů kraje. Domnívám se, že potenciál pro spalovny se tím velmi zužuje. Dnes je ve hře už jen minimum projektů spaloven komunální ch odpadů a je otázka, jestli vůbec bude ještě nějaký realizován.

AUTOR: Jana Plamínková
Zdroj: Odpady

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
21
11. 2017
21.11.2017 - Seminář, školení
Jihlava
22
11. 2017
22.11.2017 - Seminář, školení
Ostrava
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí