Poslanci pustili lodě do rezervací
Zatímco někteří politici se snaží vyřešit jeden konkrétní problém v zákoně, jiní
do něj mezitím nepozorovaně dostanou nesmysly. Alespoň podle zákona o
vnitrozemské plavbě, který v pátek definitivně schválila sněmovna. Norma měla za
cíl sladit českou legislativu s evropskou, poslala však velké lodě brázdit řeku
Moravu i přes přírodní rezervace.
Exministr Jaromír Schling se rozhodl prosadit, aby vodní doprava po Labi byla
veřejným zájmem, který navíc v případě stavby dvou jezů nebude omezovat ani
ochrana přírody. Zákonodárci výjimku jezům po dlouhých debatách nakonec
neudělili, o té ale ještě rozhodne vláda.
Mezitím se však do návrhu dostala pasáž, kterou navrhl poslanec Antonín Zralý
(KSČM). Ta může ohrozit chráněné lužní lesy. Jak? Poslanci povýšili část řeky
Moravy - od soutoku s Bečvou po státní hranici, na dopravně významnou využívanou
cestu. Tím uzákonili, že Morava bude mít tyto parametry: šířku minimálně dvacet
metrů a hloubku přes dva metry. Přitom pod Přerovem Morava prochází rezervacemi
a přírodními památkami. I v těch by tak podle nově schváleného zákona měla
možnost proplout větší loď. \"Zákon v podstatě říká, že by i v tomto území měl
být režim stejný jako na Labi od Chvaletic,\" uvedla senátorka za Přerovsko
Jitka Seitlová.
\"Chtěl jsem podpořit rozvoj turistiky kolem Baťova kanálu,\" obhajuje svůj
návrh poslanec Zralý, který pochází z Hodonína. Jenže Baťův kanál tvoří jen
zhruba polovinu z délky toku, kterou politici do zákona zahrnuli. Za svým
návrhem si přesto stojí: \"O rezervacích jsem nevěděl, nevím přesně odkud je
Morava splavná. Ale myslím, že kdyby se koryto vyhloubilo i v rezervacích, k
poškození životního prostředí by nedošlo,\" dodal Zralý.
Nad částí zákona kroutí hlavou i lidé z místní správy a krajský úřad jej chce
změnit. \"Nic o tom nevíme. Je zcela nemožné, aby tudy jezdily lodě. Dnes tam
proplujete jen s pramicí. A tak by to mělo v lužním lese zůstat,\" diví se Tomáš
Ehl z městského úřadu v Přerově, který má ochranu přírody na starosti.
Ministerstvo dopravy tvrdí, že není důvod k obavám. \"Fakt, že byla norma
schválena ještě neznamená, že tudy lodě budou jezdit,\" řekla Magdalena
Konvičková, ředitelka odboru plavby a vodních cest ministerstva.
Zákon je však pro stát závazný. \"Evropská dohoda říká, že u nově stanovených
schválených tras musí být podmínky splněny. Stát bude muset kanál i tady
postavit jen proto, že je to v zákonu, a to za peníze daňových poplatníků. Je to
legalizace kanálu Dunaj-Odra-Labe,\" tvrdí senátorka Seitlová.
S rozšířením koryta by muselo souhlasit Ministerstvo životního prostředí.
\"Investor by musel žádat o výjimku ze zákona na ochranu přírody. A zákon o
vnitrostátní plavbě je silným argumentem pro její udělení,\" vysvětluje mluvčí
ministerstva Karolina Šůlová.
Zatímco někteří politici se snaží vyřešit jeden konkrétní problém v zákoně, jiní do něj mezitím nepozorovaně dostanou nesmysly. Alespoň podle zákona o vnitrozemské plavbě, který v pátek definitivně schválila sněmovna. Norma měla za cíl sladit českou legislativu s evropskou, poslala však velké lodě brázdit řeku Moravu i přes přírodní rezervace.
Exministr Jaromír Schling se rozhodl prosadit, aby vodní doprava po Labi byla veřejným zájmem, který navíc v případě stavby dvou jezů nebude omezovat ani ochrana přírody. Zákonodárci výjimku jezům po dlouhých debatách nakonec neudělili, o té ale ještě rozhodne vláda.
Mezitím se však do návrhu dostala pasáž, kterou navrhl poslanec Antonín Zralý (KSČM). Ta může ohrozit chráněné lužní lesy. Jak? Poslanci povýšili část řeky Moravy - od soutoku s Bečvou po státní hranici, na dopravně významnou využívanou cestu. Tím uzákonili, že Morava bude mít tyto parametry: šířku minimálně dvacet metrů a hloubku přes dva metry. Přitom pod Přerovem Morava prochází rezervacemi a přírodními památkami. I v těch by tak podle nově schváleného zákona měla možnost proplout větší loď. \"Zákon v podstatě říká, že by i v tomto území měl být režim stejný jako na Labi od Chvaletic,\" uvedla senátorka za Přerovsko Jitka Seitlová.
\"Chtěl jsem podpořit rozvoj turistiky kolem Baťova kanálu,\" obhajuje svůj návrh poslanec Zralý, který pochází z Hodonína. Jenže Baťův kanál tvoří jen zhruba polovinu z délky toku, kterou politici do zákona zahrnuli. Za svým návrhem si přesto stojí: \"O rezervacích jsem nevěděl, nevím přesně odkud je Morava splavná. Ale myslím, že kdyby se koryto vyhloubilo i v rezervacích, k poškození životního prostředí by nedošlo,\" dodal Zralý.
Nad částí zákona kroutí hlavou i lidé z místní správy a krajský úřad jej chce změnit. \"Nic o tom nevíme. Je zcela nemožné, aby tudy jezdily lodě. Dnes tam proplujete jen s pramicí. A tak by to mělo v lužním lese zůstat,\" diví se Tomáš Ehl z městského úřadu v Přerově, který má ochranu přírody na starosti.
Ministerstvo dopravy tvrdí, že není důvod k obavám. \"Fakt, že byla norma schválena ještě neznamená, že tudy lodě budou jezdit,\" řekla Magdalena Konvičková, ředitelka odboru plavby a vodních cest ministerstva.
Zákon je však pro stát závazný. \"Evropská dohoda říká, že u nově stanovených schválených tras musí být podmínky splněny. Stát bude muset kanál i tady postavit jen proto, že je to v zákonu, a to za peníze daňových poplatníků. Je to legalizace kanálu Dunaj-Odra-Labe,\" tvrdí senátorka Seitlová.
S rozšířením koryta by muselo souhlasit Ministerstvo životního prostředí. \"Investor by musel žádat o výjimku ze zákona na ochranu přírody. A zákon o vnitrostátní plavbě je silným argumentem pro její udělení,\" vysvětluje mluvčí ministerstva Karolina Šůlová.
Exministr Jaromír Schling se rozhodl prosadit, aby vodní doprava po Labi byla veřejným zájmem, který navíc v případě stavby dvou jezů nebude omezovat ani ochrana přírody. Zákonodárci výjimku jezům po dlouhých debatách nakonec neudělili, o té ale ještě rozhodne vláda.
Mezitím se však do návrhu dostala pasáž, kterou navrhl poslanec Antonín Zralý (KSČM). Ta může ohrozit chráněné lužní lesy. Jak? Poslanci povýšili část řeky Moravy - od soutoku s Bečvou po státní hranici, na dopravně významnou využívanou cestu. Tím uzákonili, že Morava bude mít tyto parametry: šířku minimálně dvacet metrů a hloubku přes dva metry. Přitom pod Přerovem Morava prochází rezervacemi a přírodními památkami. I v těch by tak podle nově schváleného zákona měla možnost proplout větší loď. \"Zákon v podstatě říká, že by i v tomto území měl být režim stejný jako na Labi od Chvaletic,\" uvedla senátorka za Přerovsko Jitka Seitlová.
\"Chtěl jsem podpořit rozvoj turistiky kolem Baťova kanálu,\" obhajuje svůj návrh poslanec Zralý, který pochází z Hodonína. Jenže Baťův kanál tvoří jen zhruba polovinu z délky toku, kterou politici do zákona zahrnuli. Za svým návrhem si přesto stojí: \"O rezervacích jsem nevěděl, nevím přesně odkud je Morava splavná. Ale myslím, že kdyby se koryto vyhloubilo i v rezervacích, k poškození životního prostředí by nedošlo,\" dodal Zralý.
Nad částí zákona kroutí hlavou i lidé z místní správy a krajský úřad jej chce změnit. \"Nic o tom nevíme. Je zcela nemožné, aby tudy jezdily lodě. Dnes tam proplujete jen s pramicí. A tak by to mělo v lužním lese zůstat,\" diví se Tomáš Ehl z městského úřadu v Přerově, který má ochranu přírody na starosti.
Ministerstvo dopravy tvrdí, že není důvod k obavám. \"Fakt, že byla norma schválena ještě neznamená, že tudy lodě budou jezdit,\" řekla Magdalena Konvičková, ředitelka odboru plavby a vodních cest ministerstva.
Zákon je však pro stát závazný. \"Evropská dohoda říká, že u nově stanovených schválených tras musí být podmínky splněny. Stát bude muset kanál i tady postavit jen proto, že je to v zákonu, a to za peníze daňových poplatníků. Je to legalizace kanálu Dunaj-Odra-Labe,\" tvrdí senátorka Seitlová.
S rozšířením koryta by muselo souhlasit Ministerstvo životního prostředí. \"Investor by musel žádat o výjimku ze zákona na ochranu přírody. A zákon o vnitrostátní plavbě je silným argumentem pro její udělení,\" vysvětluje mluvčí ministerstva Karolina Šůlová.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích