zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Nervozita kolem čistíren odpadních vod

26.02.2004
Voda
Nervozita kolem čistíren odpadních vod
Necelé tři měsíce před vstupem země do Evropské unie panuje nervozita kolem financování výstavby čistíren odpadních vod.

Česká republika se totiž zavázala, že do roku 2010 bude mít čistírnu každá obec, v níž žije víc než 2000 obyvatel. Navíc musí do téhož data projít modernizací 40 znám nejméně dva roky. S kalkulacemi obcí ale v poslední době zahýbaly úvahy o zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH) pro stavební práce a vodné a stočné. Zvýšení sazby DPH za vodu by mohlo ohrozit příjem dotací z fondů EU, u všech projektů se totiž počítalo s pětiprocentní DPH a jejím zvýšením by byla porušena procent zařízení velkých měst tak, aby byly i starší čistírny schopny z vody odstranit dusík a fosfor. Vzhledem k časové náročnosti přípravy projektů radnice právě nyní o čistírnách rozhodují. Provozovatelé čistíren, obce a kraje, počítají s podporou z fondů EU, současně ale musejí na část investic najít peníze ve vlastních rozpočtech. Pomoc slíbil i stát. Stavět se bude ještě víc než v 90. letech, kdy v České republice vyrostlo 419 čistíren za celkem 50 miliard korun. Aby stát vyhověl evropským požadavkům na kvalitu vod, musel vyjednat pro tuto oblast přechodné období. Výpočet ministerstva životního prostředí, že do roku 2010 bude nutné do čistíren investovat ještě zhruba 80 miliard korun, je pravidla pro čerpání peněz. Od navýšení daně za vodu vládní koalice zřejmě ustoupí kvůli možným dopadům zdražení na sociálně slabší rodiny, které se budou muset vyrovnat kvůli reformě veřejných financí s vyššími platbami za další služby a produkty. Objevují se ale nároky dalších lobbistických skupin. Poplatků za znečišťování, které přes Státní fond životního prostředí směřují na podporu ekologických investic do obcí, se chce zbavit průmysl. Svaz průmyslu si stěžuje, že poplatky za znečišťování vod a ovzduší musejí v republice, na rozdíl od zemí EU, platit i firmy, které nepřekročí dané limity. Dal proto podnět k inventuře ekologických norem. \"Ty peníze by rozhodně chyběly, poplatky za znečištění vod totiž činí 40 procent našich příjmů, \" řekl k tomu náměstek ředitele fondu David Libiger. Fond dotoval v 90. letech výstavbu čistíren téměř 14 miliardami korun, zaplatil tedy víc než pětinu celkových nákladů. Komise, která má z rozhodnutí premiéra Vladimíra Špidly posoudit požadavky svazu, se sejde poprvé v těchto dnech. Způsob, jakým stát vyjednal s Bruselem podmínky pro čistotu vod, se nelíbí městům a obcím. Pokud města závazky nesplní, bude totiž Evropská unie po 31. prosinci 2010 chtít pokuty v řádu milionů korun po nich. Kolegium primátorů požaduje, aby nejméně 80 až 90 procent nákladů na rekonstrukce velkých čistíren hradily státní a evropské fondy. Jinak města hrozí razantním zdražením vody. Ministerstvo zemědělství ale počítá s tím, že se velká města budou na nákladech z vlastních zdrojů podílet zhruba 35 procenty. Kvůli nutným investicím do zvýšení účinnosti čistíren může pitná voda podle mluvčího ministerstva Hugo Roldána přitom zdražit nanejvýš o korunu za metr krychlový.
Rozhodnout o umístění čistírny, projektu a způsobu financování by měla česká města ještě v tomto roce. Musejí totiž počítat s termíny získání a výplaty dotací a správními lhůtami. Například pražští radní ještě loni na podzim uvažovali o výstavbě nové čistírny odpadních vod pod Čimicemi, nakonec se zřejmě kvůli časové a finanční tísni přikloní k rekonstrukci staré bubenečské. Podle analýzy, kterou si nechali udělat, by výstavba nové čistírny přišla na dvojnásobek ceny rekonstrukce staré, tedy na 30 miliard korun. K tomu radní zjistili, že v Čimicích by potřebovali vedle dalších povolení i souhlas úřadů ochrany přírody, protože vybranou lokalitou prochází chráněný biokoridor. Pokud rozhodnou s konečnou platností do června a získají i potřebné peníze, se stavbou budou moct začít v roce 2006.
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí