Oteplování klimatu ohrožuje i zdraví lidí

Záplavy i sucho. Více alergických onemocnění i úmrtí nemocných lidí při vedrech. Eroze zemědělské půdy i úplný rozklad třetiny smrkových porostů. Zvýšení průměrné teploty až o tři stupně, takže ve Znojmě bude stejné počasí jako v jihofrancouzském Lyonu.
To vše může Česko za několik desetiletí potkat kvůli globálnímu oteplování.
Vláda včera učinila první krok k tomu, aby dopady oteplování klimatu nebyly tak velké: schválila Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu, na němž Ministerstvo životního prostředí pracovalo několik let.
\"Nejdůležitějším cílem programu je snížit emise hlavního skleníkového plynu oxidu uhličitého na obyvatele do roku 2020 o třicet procent oproti roku 2000,\" řekla ministerská mluvčí Karolína Šůlová.
Česko patří mezi největší producenty skleníkových plynů v Evropě. Oproti průměru Evropské unie jsou v současnosti emise skleníkových plynů v přepočtu na obyvatele o třetinu vyšší. A v přepočtu na jednotku HDP dokonce dvojnásobné.
Aby vláda včera schválený plán zvládla, bude to stát miliardy korun. Ohromné investice si například vyžádá snížení energetické náročnosti průmyslu až o čtyřicet procent či zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na dvacet procent do roku 2020.
Už teď se ukazuje, že tyto cíle se nebudou plnit hladce. Ministerstvo životního prostředí třeba počítalo s tím, že zvýhodněná výkupní cena z větrných elektráren zůstane i v příštích letech na třech korunách za kilowatthodinu, což je třikrát více, než za kolik se prodává elektřina z uhelných elektráren.
Jenže Energetický regulační úřad od ledna snížil výkupní cenu pro nové větrné elektrárny na 2,70 koruny. Od letoška se navíc všechny ekologické výrobky včetně větrných elektráren přesunuly ze snížené pětiprocentní do základní dvaadvacetiprocentní sazby DPH.
Ministerstvo průmyslu ve svém návrhu energetické politiky počítá se stavbou nových jaderných bloků, což by po roce 2020 spolu s odstavením zastaralých uhelných elektráren znamenalo snížení emisí skleníkových plynů o milióny tun.
Jenže Ministerstvo životního prostředí stavbu nových jaderných bloků odmítá a tvrdí, že emise lze snižovat rovněž úsporami energie a větším využitím obnovitelných zdrojů.
Tomuto cíli by měla pomoci i ekologická daňová reforma, na jejímž návrhu už více než rok pracuje speciální meziresortní komise. Se zavedením ekologických daní na vybrané suroviny a výrobky, které zatěžují životní prostředí, počítá programové prohlášení vlády i včera přijatý program na zmírnění dopadů klimatických změn.
\"Investice do energeticky méně náročných a ekologicky přijatelnějších technologií se pak vyplatí průmyslu i domácnostem,\" soudí Milan Ščasný z Centra Univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí a člen meziresortní komise.