zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Domorodci chtějí chránit své patenty

08.03.2004
Obecné
Domorodci chtějí chránit své patenty
Ekologové to nazývají \"biopirátství\". Firmy vysílají na odlehlá místa světa výpravy botaniků, antropologů a vědců, aby shromáždily znalosti původních obyvatel. V moderních laboratořích pak vznikají patentované výrobky, z nichž kmenoví šamani nevidí ani cent.
Firmy, které prodávají léky inspirované tradičními domorodými kmeny, mají naopak roční zisky kolem třiceti miliard dolarů ročně. Poznatky z pralesů se využívají i v kosmetice, textilním průmyslu či zemědělství.
\"Stávající právní normy nechrání tradiční znalosti před komerčními krádežemi a jsou pro původní obyvatele nevýhodné,\" uvádí ve své nové zprávě Institut pro pokročilá studia v Tokiu, spadající pod OSN.
Jak předejít \"predátorským patentům\" vymýšlí mezinárodní organizace již dlouho, ale proti \"biopirátství\" se mnoho rozvojových zemí začalo raději bránit samo.
Kostarika či Mexiko jsou příkladem vlád, které nechávají firmy platit milióny dolarů, než jim povolí hledat poklady v pralesích.
Venezuela či Indie dokonce začaly sestavovat nepřístupnou databázi všech rostlin a zvířat, které by mohly mít komerční využití. Za přístup budou muset firmy platit, a jak slibují tyto země, často přímo domorodému kmenu.
Aby získali poznatky místních šamanů, objíždějí bio-prospektoři pralesy od Jižní Ameriky po Austrálii. Celá čtvrtina přísad moderních léků proti rakovině například pochází z deštných lesů.
Firmy namítají, že patentová opatření, o nichž uvažují rozvojové země, výrazně zvýší cenu léků.
\"Vyhrocující se spor může snížit chuť firem zkoumat pralesy,\" varoval loni časopis Time.
Je navíc nejisté, jak by zkorumpované vlády chudých zemí s takto získanými penězi naložily.
Smlouva mezi Kostarikou a americkým farmaceutickým gigantem Merck byla na začátku 90. let označována za revoluční a vzorovou. Za 1,3 miliónu dolarů ročně měl biologický institut vytvořený vládou poskytovat Mercku asi deset tisíc vzorků rostlin či zvířat ke komerčnímu využití.
Polovina zisků z prodeje léků se měla vrátit do Kostariky a velká část z ní směřovat na ochranu přírody. V roce 1999 však spolupráce skončila neúspěchem pro obě strany.
\"Pokud nejsou podobné dohody součástí širších mezivládních dohod, nenabízejí rozvojovým zemím ani domorodcům odpovídající kompenzaci,\" uvedla studie Rozvojového programu OSN.
Jde přitom o velké peníze. Ekonomové a botanici z univerzity v Yale odhadují, že v pralesích bude objeveno ještě více než 300 nových léků s potenciální hodnotou tří až čtyř miliard dolarů pro farmaceutické firmy.
Podle UNESCO je nutné chránit jejich vědecké, zemědělské a ekologické poznatky, kulturu, genetický materiál, jazyky a posvátná místa.
V Austrálii se například ročně prodají domorodé suvenýry za 200 miliónů dolarů, původní obyvatelé ale zpochybňují jejich kvalitu. Domorodec John Bulun před pěti lety vyhrál spor s textilní firmou, která jeho výtvarné umění bez povolení prodávala na oděvech.
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí