Pátek, 29. března 2024

Krušné hory lákají obchodníky s větrem

Krušné hory lákají obchodníky s větrem
Největší domácí projekt větrných elektráren počítá s využitím Krušných hor. Větrná farma Chomutov akciové společnosti Czech Venti počítá se 180 věžemi s vrtulemi a s celkovou investicí až 14 miliard korun.
Realizace rozsáhlého projektu Czech Venti, který je společným podnikem české firmy Proventi a britské Virtual Utility, má podle předsedy představenstva Antonína Raise začít do jednoho roku. První větrné elektrárny chce firma začít stavět už v lednu 2005.
Rais tvrdí, že v první etapě postaví 96 elektráren s celkovým výkonem 163 megawattů, ve druhé zbylých 84, a to do konce roku 2006. Firma ale zatím postrádá potřebná povolení.
Ministerstvo životního prostředí energetický projekt teprve posuzuje a není jisté, že s ním bude souhlasit. Czech Venti také teprve vyjednává o získání potřebných pozemků. Pomoc s tím jí však již přislíbilo vedení kraje i okresu.
Jednotlivé elektrárny o výkonu 1500 až 2000 kilowatt budou propojeny podzemními kabelovými trasami na trafostanice a rozvodny. Na přenosovou síť mají být připojeny u elektrárny Prunéřov. Projekt počítá s výrobou více než 600 tisíc megawatthodin elektřiny za rok.
Elektřinu vyrobenou z větru musí rozvodná společnost vykoupit. Za kilowatt přitom zaplatí 2,70 koruny.

Chybějí výpočty
Severočeská energetika (SČE) se na velké projekty větrných elektráren dívá s rozpaky. Dostala už pět desítek záměrů od různých investorů. Všichni chtějí využít příznivé větrné podmínky Krušných hor. \"Všechny krušnohorské větrné farmy - podle předložených studií - mají vyrábět zhruba tolik elektřiny, jako jeden blok Jaderné elektrárny Temelín,\" řekl mluvčí SČE Ondřej Horák.
Dodávky \"větrné\" elektřiny jsou ovšem závislé na povětrnostních podmínkách, které se v průběhu roku výrazně mění. Navíc podléhají i okamžitým vlivům. Stále tak musí být připraveny záložní elektrárny, aby výpadek těch větrných mohly nahradit. \"Vítr je silnější v zimních měsících,\" konstatuje mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. \"Zároveň je vítr jako energetický zdroj poměrně nestabilní, takže je potřeba mít stále připravené kapacity, které jeho možné výpadky nahradí,\" dodává Kříž.
Ondřej Horák také pochybuje o reálnosti předložených záměrů. Projekty podle něj často neberou ohled na to, že proudění vzduchu od jednotlivých vrtulí se navzájem ovlivňuje. Kvůli tomu pak skutečný výkon elektráren bude i výrazně nižší, než se nyní uvádí. Podle Horáka může být faktický výkon dokonce jen pětinový.
Jeho obavy potvrzují pracovníci experimentální laboratoře pro větrnou energii Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd. Ti již deset let experimentují s výrobou elektrické energie právě v Krušných horách.
Vyčítají projektu, že nepracuje s dlouhodobým měřením a nebere ohled na vzájemné ovlivnění elektráren. Podle nich také podobná větrná farma se 180 věžemi v Evropě není.

Kraj projekt podporuje
Ústecký kraj větrným elektrárnám v Krušných horách vyslovil dílčí podporu. Hejtman Jiří Šulc záměr firmy uvítal. Země má podle Šulce splnit kvóty pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů a navíc stavba větrných věží má ovlivnit zaměstnanost a příliv peněz do regionu.
Jedna třetina zařízení bude podle představ Czech Venti vyráběna v Česku. Ocelové tubusy elektráren má produkovat samostatný závod v Chomutově. Antonín Rais tvrdí, že již projektově připravují stavbu takové firmy.
\"Máme obavy, že nevědí, do čeho jdou. Výroba stožárů pro větrné elektrárny je mimořádně náročná. Jen příprava technologie může trvat rok, za nepříznivých podmínek i déle,\" upozorňuje Josef Štekl z Ústavu fyziky atmosféry.

Obce přijdou k penězům
Lidé na úbočích Krušných hor se zatím neshodli, jestli výrobu elektřiny z větru podpoří. Zatímco část starostů hovoří o nejisté investici, odporu obyvatel (kvůli obavám o pastviny zejména zemědělců) proti vysokým stožárům, druhá část obcí je ochotna stavět vlastní elektrárny. Diskutuje se také o dopadu výstavby větrných elektráren na ceny pozemků a turistický ruch.
Starosta Hory Svatého Šebestiána Karel Hejduk však odhaduje, že obec by při výrobě energie byla finančně soběstačná. Dostávala by do rozpočtu každým rokem navíc 2,5 miliónu korun.
Soběstačnost je však podmíněna garantovanou výkupní cenou, kterou rozvodná společnost přenese na všechny své odběratele, a případnou státní dotací.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů