zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Jde nám o energetickou nezávislost

18.03.2004
Obecné
Jde nám o energetickou nezávislost
Příspěvek ministra průmyslu a obchodu ČR Milana Urbana
Českou energetiku čeká po období 90. let minulého století - ve kterém bylo vynaloženo velké úsilí zejména na její ekologizaci, restrukturalizaci a částečnou privatizaci - především dokončení procesu liberalizace trhů s energiemi a vyrovnání se s ekonomickými a environmentálními problémy nadnárodního charakteru.

Zásadní změny ve světové a evropské ekonomice, globalizace a otevírání trhů v odvětvích, pro která byla po dlouhou dobu charakteristická existence přirozených monopolů, s sebou přinášejí faktické dopady, které vyvolávají nutnost zásadního přehodnocení přístupu státní správy v energetických odvětvích. Změna v přístupu a definice klíčových hodnot je vyjádřena v návrhu Státní energetické koncepce (SEK) s výhledem na 30 následujících let, který byl Ministerstvem průmyslu a obchodu předložen vládě ke konci minulého roku.

Klíčovou prioritou koncepce je maximalizace energetické nezávislosti naší země. V současné době EU pokrývá dovozem zhruba 70% své spotřeby primárních energetických zdrojů a vzhledem ke ztenčujícím se zásobám fosilních paliv bude její dovozní závislost dále stoupat. Energie v rozličných formách je jedním ze základních vstupů veškeré produkce, její dostatek a spolehlivost dodávek je podmínkou rozvoje hospodářství. Případná nestabilita v energetických odvětvích tedy může mít značné ekonomické dopady na každého z nás.

Proto i nadále budeme prosazovat, vedle zvyšování energetické efektivnosti, také hospodárné využití všech domácích zdrojů, především hnědého a černého uhlí a zdrojů obnovitelných. Ostatní zdroje musíme dovážet, a proto pro energetiku volíme strategii dovozu těch surovin, jejichž zásoby lze vytvořit na dostatečně dlouhou dobu, bez rizika nestability.

V současnosti je na bázi hnědého uhlí generováno zhruba 60% elektrické energie v České republice a tato elektřina je plně konkurenceschopná i se zahrnutím tzv. externích nákladů, tj. nákladů na útlum a rekultivaci krajiny. Naší snahou do budoucna je neklást administrativní překážky exploataci tohoto významného domácího zdroje.

Obnovitelné zdroje naopak představují oblast, do které budou investovány značné objemy finančních prostředků. V přírodních podmínkách naší země však nemohou konkurovat klasickým zdrojům a bez významné podpory je jejich rozvoj v nejbližší době neuskutečnitelný. Proto byl připraven samostatný zákon, který zavádí systém podpory formou kvót, tedy povinnosti pokrytí určitého podílu prodané elektřiny obnovitelnými zdroji a zároveň definuje bezprecedentní stabilitu této podpory po dobu 15 let. Největší potenciál rozvoje má v tomto směru u nás využívání biomasy, jejíž podíl na celkové spotřebě primárních energetických zdrojů by v roce 2010 mohl činit zhruba 5%. Podporovány samozřejmě budou i ostatní obnovitelné a druhotné zdroje.

Samostatnou kapitolou, která je patrná v rámci nového pojetí energetické koncepce, je deklarovaná podpora jaderné energetiky. Přes negativní postoj některých médií a mezinárodní politické tlaky, které provází diskusi o budoucnosti jádra, je nesporné, že jde o jedinou skutečně perspektivní cestu budoucího rozvoje světové energetiky a jedinou alternativou pro náhradu velké části fosilních zdrojů. Z globálního hlediska je dále nezpochybnitelný přínos v redukci skleníkových plynů. Orientace na \"jádro\" významně přispívá k naplnění vize nezávislosti, protože zásoby jaderného paliva lze vzhledem k jeho malému objemu vytvořit na desítky let dopředu. Naším cílem je tedy nezříkat se jaderné energetiky a udržet i nadále dobrou pozici mezi zeměmi, které v budoucnu budou z podpory jádra ekonomicky i ekologicky profitovat.

Vize nezávislosti v oblasti výroby a dodávek elektřiny má poněkud jiný charakter plynoucí ze skutečnosti, že elektřinu nelze skladovat. Klíčovým faktorem je zde vybalancování kapacit na straně výroby se spotřebou a nezávislost zde tedy znamená soběstačnost, neboli minimalizace dovozů.

Přes existenci jednotného trhu s elektřinou v Evropě nelze opominout fakt, že elektrizační soustavy jednotlivých států byly budovány odděleně a následně propojeny. Nedávná série rozsáhlých výpadků dodávek elektřiny v Evropě je důkazem, že spoléhat se na dovozy přináší značné riziko ohrožení stability hospodářství. Závislost vyspělých společností na sofistikovaných technologiích, které nemohou bez elektřiny fungovat, může při výpadku doslova paralyzovat výrobní sféru, infrastrukturu, dopravu a služby. Ekonomické ztráty při takovýchto událostech jsou značné.

Energie ve všech formách je jednou ze základních potřeb společnosti a její dostupnost je klíčovým faktorem pro celospolečenský rozvoj. Proto je naším cílem, aby se česká energetika v Evropě neztratila. Startovní pozici máme dobrou a jsem přesvědčen, že koncepčním přístupem s identifikací a prosazováním správných priorit nezůstaneme pozadu za jinými zeměmi EU.

AUTOR: Milan Urban
ministr průmyslu a obchodu ČR
Zdroj: Technik

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí