Smí se v chráněném území solit silnice? Rozhodne vláda

Kromě schvalování nových zákonů či rozhodování o privatizaci státních podniků se bude vláda už brzy zabývat také tím, jestli nad národním parkem smí kroužit vyhlídkové letadlo, zda si v chráněné krajinné oblasti mohou myslivci založit bažantnici, anebo jestli do přírodní rezervace mohou vyrazit vědci zkoumat vzácné rostliny.
Poslanec ČSSD Vlastimil Aubrecht totiž ve sněmovně při projednávání novely zákona o ochraně přírody a krajiny prosadil, aby výjimky na přesně vyjmenované činnosti v chráněných oblastech neudělovalo napříště Ministerstvo životního prostředí či kraje, nýbrž vláda.
Aubrecht chce, aby Ministerstvo životního prostředí nebylo ve výhodě například ve sporu s Ministerstvem dopravy ohledně nových staveb v chráněných územích.
\"Aby jiný orgán posoudil, čí argumenty jsou pádnější,\" zdůvodnil Aubrecht svůj návrh. Dodal, že ho ke změně zákona přiměly konkrétní případy, třeba dlouholeté spory o dva jezy na dolním Labi a o dálnici přes České středohoří.
V případě dálnice Ministerstvo životního prostředí vydalo výjimku na její stavbu v chráněné krajinné oblasti až po několika letech. A stavbu zdymadel nedaleko Děčína zamítlo, protože by nenávratně poškodila vzácnou přírodu včetně ohrožených druhů rostlin a živočichů.
Aubrecht uvedl, že rozhodování o méně podstatných žádostech, například povolování vyhlídkových letů nebo zimní solení silnic, může kabinet přenést na ministerstvo a na kraje, takže by se v dosavadní praxi udělování výjimek nic nezměnilo. Podstatné případy, třeba stavby silnic, by ale zůstaly na vládě.

MŽP: Jsme odborným arbitrem
Podle Ministerstva životního prostředí však z paragrafu, který Aubrecht do zákona prosadil, vůbec nevyplývá možnost, že by se část pravomocí ministerstvu a krajům vrátila.
Proto trvá na tom, že žádosti o výjimky z ochrany přírody mohou vládu zcela zahltit. Ročně úředníci rozhodují zhruba o dvou tisících takových podání.
Ministerstvo rovněž odmítá, že je při vydávání výjimek jednou stranou sporu, která rozhoduje podle vlastních zájmů. \"Jsme arbitrem, který rozhoduje na základě mnoha odborných podkladů,\" říká ministerská mluvčí Karolína Šůlová. Dodala, že její úřad v minulých letech vydal mnoho výjimek, povolil například sjezdovku na Pradědu anebo vyhlídkovou věž na Boubíně.
Přesto ministerstvo nenavrhne senátorům, aby předlohu vrátili do původní verze a poslali ji zpět sněmovně. Obává se, že by parlament nestihl zákon schválit ještě před vstupem země do Evropské unie.
První verzi novely zákona o ochraně přírody a krajiny přitom poslanci zamítli loni v listopadu.

Za Naturu hrozí pokuty
Z unijního hlediska je zákon o ochraně přírody a krajiny klíčový, protože počítá s vytvořením evropské soustavy zvláště chráněných území Natura 2000. Pokud by novela neplatila, hrozily by časem republice vysoké sankce až několik set tisíc eur denně - dokud stát nezjedná nápravu.
Navíc by bylo ohroženo čerpání peněz z unijních fondů. Unie totiž požaduje odborné vyjádření, jestli například stavba nové silnice, na kterou by měla přispět z evropských peněz, neohrozí významné přírodní území.
Vysoké pokuty kvůli soustavě Natura 2000 nyní hrozí Itálii. Evropský soudní dvůr už před rokem rozhodl, že Itálie nevyhlásila všechny významné ptačí oblasti, takže nejsou chráněny proti některým zásahům člověka. Jelikož Itálie dosud tento prohřešek neodstranila, poslala jí Evropská komise první písemné varování. Pak už jí může být uložena pokuta.
Ve stejné pozici jako Itálie je v současnosti rovněž Belgie a Lucembursko.
Velké Británii, Španělsku, Irsku, Rakousku a Řecku hrozí, že budou kvůli nedostatečnému respektování evropských pravidel ochrany přírody k Evropskému soudnímu dvoru předvolány.