Chudé země žádají DDT, Západ je proti

Bílý krystalický prášek s názvem DDT. Pro západní politiky a ekology symbol zla, pro africké země jediný dostupný a velmi účinný prostředek v boji s malárií. Každých třicet vteřin na ni v Africe umírá jedno dítě. Tamní vlády, ale i mnozí odborníci, proto po návratu DDT volají stále silněji.
Dilema, zda upřednostnit ochranu přírody, či rychle řešit problém s chorobou, je naléhavé. Malárie zabíjí na milión lidí ročně.
Většina z nich se nakazí ve spánku, když je bodne komár rodu Anopheles. Stačí dva gramy postřiku s DDT na čtvereční metr zdi a komáři se příbytku spolehlivě vyhnou. Mnoho zemí včetně Jihoafrické republiky, Etiopie, Madagaskaru, Zambie či Svazijska proto doposud používá postřiky jako klíčový způsob boje s malárií.
DDT je ekology považováno za hrozbu pro lidské zdraví, jako silný jed a karcinogen.
To ale Afričané odmítají. \"Sprejování místností provádíme už od dvacátých let minulého století a s velkým úspěchem,\" řekl stanici BBC zástupce ředitele jihoafrického Národního programu pro boj s malárií, Devanand Moonasar.
Sítě proti moskytům jsou oproti DDT značně neúčinné a stejně jako antimalarika jsou pro africké rodiny příliš drahé. Mnoho dalších zemí, například Uganda a Keňa, proto zvažuje, že se k DDT rovněž vrátí.
To s sebou ale přináší další velké riziko. Chudé země by zřejmě přišly o pomoc ze zahraničí.
Používání DDT je zakázáno Stockholmskou konvencí z roku 2001 o trvalých organických znečišťovatelích, která brzy vstoupí v platnost. Některé africké země si sice kvůli malárii vymohly výjimku, jenže rozvojové agentury nechtějí mít s DDT nic společného.

MEZITITULEK: Peníze, ale bez DDT
Světová banka například nedávno poskytla Eritreji pět miliónů dolarů na boj s malárií, ale pouze s podmínkou, že jedovatou látku nepoužije. Jihoafrická republika proto nemůže přemluvit k používání DDT sousední Mozambik, odkud se nemoc šíří, protože jeho zdravotnictví je na zahraniční pomoci závislé z osmdesáti procent.
Afričtí zdravotníci obviňují západní země, že látku zatracují nespravedlivě. Podle ekologů má ale DDT škodlivé účinky na imunitní systém, hladinu hormonů a způsobuje defekty novorozenců. Biologicky je DDT prakticky neodbouratelné.
Ve srovnání se šedesátými léty se dnes ale používá jen v mizivé koncentraci a neexistuje žádná ověřená studie, která by prokazovala, že DDT použité v malém množství na zdech ohrožuje lidské zdraví.

MEZITITULEK: Hrozí černý trh
\"Nelze říct jednoznačně ano nebo ne, je to věc interpretace. Nemohu ale udělat závěr, že by DDT výrazně zvyšovalo riziko rakoviny,\" řekl listu Washington Times kanadský vědec Len Ritter, jehož tým zpracoval pro Spojené národy doposud nejsouhrnnější studii o vlivu DDT na zdraví člověka.
Jihoafrická vláda tvrdí, že přísně dbá na to, aby DDT neproniklo do vody či do půdy. \"Máme speciální kurzy na používání látky proti malárii,\" řekl Devanand Moonasar. Insekticidy jsou skladovány v uzamčených budovách a jejich zásoby pečlivě evidovány.
Když před osmi lety JAR přešla na jinou látku, během čtyř let vzrostl počet případů malárie desetinásobně. Po zavedení DDT opět výrazně klesl. Stejnou zkušenost má i Madagaskar či Zambie, kde se díky této látce snížil počet nemocných o devadesát procent.
K tomu, aby se DDT vrátilo do boje proti s malárií, vyzvalo v minulosti již čtyři sta vědců z téměř šedesáti zemí, včetně několika držitelů Nobelových cen. Metodu podpořila i Světová zdravotnická organizace.
Problémem se ale může stát černý trh. V Indii a v Etiopii už byly zaznamenány první případy nelegálního obchodování s DDT pro zemědělské účely. To by pro africkou přírodu znamenalo katastrofu.

[*] 1937 - Nově vynalezené DDT (dichlordiphenyltrichlorethan) je považováno za zázrak vědy a první moderní syntetický insekticid. Za války se používá v USA i v západní Evropě proti vším, malárii, tyfu, atd.
[*] 1948 - Švýcarský chemik Paul Hermann Müller dostal Nobelovu cenu za to, že objevil účinky DDT proti mnoha druhům hmyzu, včetně komárů.
[*] 1962 - Rachel Carsonová vydává knihu Mlčící jaro, v níž DDT označuje za \"černou smrt\", pohromu pro životní prostředí i pro člověka.
[*] 1966 - Každý americký teenager nevědomky konzumuje v průměru 12,4 miligramů DDT ročně. Farmáři v USA vysypou za stejné období na pole osmdesát tisíc tun této látky. Dostává se do řek i do potravinového řetězce.
[*] 1970 - Švédsko jako první země světa DDT zakazuje.
[*] 1972 - Zákaz používání DDT začal platit i v USA.
[*] 2004 - Celkem 34 zemí DDT zakazuje úplně, stejný počet přísně omezuje jeho užívání. Nejméně 22 chudých zemí na ně ale spoléhá v boji s malárií.