zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Proč nedoporučujeme používat drtiče kuchyňských odpadů?

26.03.2004
Odpady
Proč nedoporučujeme používat drtiče kuchyňských odpadů?
Níže se pokusíme shrnout hlavní důvody, proč jsou drtiče kuchyňských odpadů nevhodné a proč nedoporučujeme jejich používání

Jan Habart

Drtiče kuchyňských odpadů jsou v domácnosti pohodlným pomocníkem, který nám umožňuje jednoduše se zbavovat kuchyňských odpadů, jako jsou zbytky zeleniny nebo jídel. Jeden by si mohl myslet, že je to výborná věc, která prospívá životnímu prostředí. To však není jednoznačné. Níže se pokusíme shrnout hlavní důvody, proč jsou drtiče kuchyňských odpadů nevhodné a proč nedoporučujeme jejich používání:

Drtiče kuchyňských odpadů (DKO) jsou umístěny v odtokovém hrdle kuchyňských dřezů. Tam probíhá drcení odpadů vznikajících v kuchyni na velmi jemné částečky, které jsou potom odnášeny odpadní vodou kanalizačním systémem až do čistírny odpadních vod (v případě, že je domácnost napojena na kanalizační systém). V čistírně odpadních vod (ČOV) tyto částečky sedimentují v sedimentační nádrži nebo jsou zachyceny v biologickém stupni čistícího procesu, v obou případech dochází ke zvýšení množství kalů. V zásadě se jedná o zajímavou myšlenku, bioodpad z kuchyní neskončí v popelnici a později na skládce, ale stane se z něj kal, který může být použit jako hnojivo.

Relativně čisté odpadní vody z domácností se však často míchají z odpadními vodami z drobných provozoven, případně i velkých průmyslových podniků, čímž dochází ke znečišťování kalů a ty jsou pak velmi těžko použitelné na zemědělskou půdu a je nutné je zneškodnit, což přináší ekologickou zátěž. Kontaminace kalů zvýšeným množstvím cizorodých látek může být také způsobena běžným spojením odpadních vod z domácností a vod svedených z veřejných prostranství do kanalizace (především ze silnic s hustou automobilovou dopravou).

Používáním DKO dochází v ČOV ke zvýšení množství kalů, což přináší zvýšení nákladů na jejich využít (v případě, že nejsou nadlimitně znečištěny) nebo likvidaci. To výrazně zvyšuje náklady na provoz ČOV.

Koning et al. (1996) zaznamenali při používání kuchyňských drtičů zvýšení produkce odvodněných a zahuštěných kalů o 0,13 l na osobu a den při používání DKO, tedy 47,5 l odvodněných a zahuštěných kalů ročně, které musí být v horším případě zneškodněny nebo v lepším případě recyklovány.

Stejně tak Bressi et al. (1998) v předběžné studii možností používání DKO zaznamenali zvýšení množství primárních kalů o 30 – 60% a zvýšení množství sekundárních kalů o 24%.

Zvýšení množství kalů při používání DKO zaznamenal také Nilsson (1990), když zjistil nárůst o 12 kg kalů/osoba*rok v primární sedimentační nádrži a 6 kg/osoba*rok v biologickém stupni čištění.

Stejně tak bylo dokumentováno zvýšení znečištění odpadních vod o 16 – 58% BSK a 1,6 – 6,6% tuhých rozpuštěných látek (Marashlian, El Fader, nepublikováno). Vyšší obsah organických látek v odpadních vodách vyžaduje vyšší výkon ČOV a někdy může vést ke snížení efektivnosti čištění.

Při drcení kuchyňských odpadů v drtičích je vyžadován proud vody, aby odnášel jemně rozmělněné částečky, které by se jinak mohly usazovat v sifónu dřezu nebo v potrubí kanalizace. To sebou přináší vyšší spotřebu vody a tedy jisté finanční vícenáklady na spotřebitele. Vyšší zatížení ČOV a v neposlední řadě také zbytečné plýtvání vodou – drahocennou surovinu.

Při používání DKO hrozí také jisté riziko ucpání kanalizačních potrubí, zejména ve starší zástavbě kde bývají kanalizační systémy užších rozměrů. Zvýšená koncentrace tuhých látek v odpadní vodě zvyšuje také riziko jejich sedimentace v kanalizaci po dobu nižšího nebo i průměrného stavu a při zvýšení průtoku vody v kanalizaci (přívalové deště) jsou tyto sedimenty zpětně strhávány proudem. Za zvýšeného stavu tedy může docházet na ČOV nejen k výrazně vyššímu hydraulickému zatížení, ale také ke zvýšení zatížení znečišťujícími látkami, což může provozu ČOV způsobovat jisté potíže.

Je samozřejmé, že každý kilogram bioodpadů, který není uložen na skládky, je jisté plus. Mimo jiné proto, že je to jedním z požadavků Evropské směrnice o skládkování 99/31 EC. Používáním DKO však lze snížit množství bioodpadů končících na skládce pouze nepatrně. Efektivněji toho lze docílit zavedením separovaného sběru bioodpadů nebo kompostování bioodpadů v domácím kompostéru.

Tato fakta vzal na vědomí řešitelský tým, který zpracovával Realizační program ČR pro kaly z ČOV vedený Prof. Dohányosem, kde je uvažováno jako jedna z možností minimalizace kalů omezovat používání DKO.

Literatura:

  • Bressi G., De Cesaris A. D., Pastorelli G. (1998) Ed. Fondazione Lombardia per l\'Ambiente - Regione Lombardia.
  • Dohányos M. (2004) Realizační program ČR pro kaly z čistíren odpadních vod, zpracováno pro MŽP ČR
  • Koning, J. and Van der Graaf, J.H. (1996). Kitchen food waste disposers’ effects on sewer systems and wastewater treatment. Delft University of Technology.
  • Nilsson, P., Hallin, P., Johansson, J., Lennart, K. Lilja, G. Petersson, B. and Petersson, J. (1990). Waste management at the source utilizing food waste disposers in the home: a case study in the town of staffanstorp. Department of Environmental Engineering, Lund Institute of Technology
  • Směrnice Evropského společenství 99/31 EC o skládkování odpadů
Zdroj: CZ BIOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí