Jak se ve světě šetří energií

Přestože Evropská unie stále více šetří energií, výraznější podpora úspor se u nás ve srovnání se západní Evropou dosud nerealizovala, i přes deklarované podpory. Potřebná opatření brzdí nedostatek peněz, pomalé přípravy koncepcí a legislativa. ČR přitom může podle odhadů ušetřit až 35 procent spotřeby energií.
Například Maďarsko přijalo svůj program úspor energií a obnovitelných zdrojů již v roce 1995. V roce 1996 vydalo v přepočtu asi 231 mil. Kč na izolace budov. Z Německa získalo dotace na zvýhodněné půjčky pro efektivnější využívání energie.
V Polsku je vybudováno rozsáhlé dálkové vytápění (pro 70 % městských domácností). Do celého zastaralého systému je potřeba investovat miliardy dolarů.
V EU vznikly stovky nových norem: zpřísňují stavební předpisy, nutí energetické distribuční firmy nepřehlížet energii z obnovitelných zdrojů, motivují k jejímu využívání. Uplatňují se daňové úlevy zvýhodňujících ekologickou energii. EU dotuje projekty, které pomáhají podnikům snížit energetické ztráty.
Všechny domy, které byly postaveny v Dánsku před rokem 1979, musejí mít zprávu o energetickém ocenění, včetně doporučení pro úsporná opatření. Pokud se objekt prodává, je povinností zprávu doložit. Kupující má tak přehled o tom, kolik by měl investovat do izolací.
Německo hradí malým a středním podnikům až polovinu nákladů za služby energetických konzultačních firem. Žádá-li v Belgii obec, škola nebo nemocnice státní dotaci, musí předložit energetický audit. Zároveň se zpřísňují stavební předpisy.
V Dánsku se vyžaduje zavádění nízkoteplotních vytápěcích systémů. Normy stanovují maximální energetickou spotřebu v budově.
V EU se již tolik nesledují tepelné vlastnosti jednotlivých stavebních částí, ale spíše tepelné ztráty celé budovy.
V Německu se u nových staveb požaduje osvědčení o tepelných ztrátách. Zpřísněné stavební předpisy na energetickou účinnost platí od roku 1995 ve Velké Británii. Za perspektivní se považují systémy dálkového vytápění, které využívají biomasu nebo splňující přísná kritéria z hlediska emisí a účinnosti. Británie zavedla normy stanovující minimální účinnost pro kotle centrálního zásobování teplem.
Rakousko dotuje zavádění těchto systémů. Některé spolkové země výslovně požadují, aby nové domy byly vytápěny dálkově. V Dánsku je povinnost přecházet z individuálního elektrického vytápění na centrální nebo plynové. Pokud se v Německu rekonstruují komerční budovy s cílem ušetřit energie, mohou si jejich vlastníci odepsat polovinu nákladů.
V zemích EU se poskytují zvýhodněné půjčky či zrychlené odpisy pro energeticky méně náročné technologie. Subjekty, které vypouštějí větší emise CO2, musejí v některých státech hradit uhlíkovou daň.
Od roku 1995 zavedla EU povinné štítkování ledniček a mrazniček (uvádí se zde spotřeba) prodávaných v zemích EU.

Emise narůstají
* Emise oxidu uhličitého vzrostou během dvaceti let na celém světě o 60 procent. Varovala před tím Mezinárodní energetická agentura (IEA). Podle IEA bude potřeba \"stále více a více akcí\" směřujících proti znečištění.
* Spotřeba energie se bude do roku 2020 zvyšovat o 2 procenta ročně, výsledkem pak bude nárůst energetické poptávky v tomto období o 57 procent.
* Většina růstu emisí bude pocházet z rozvojových zemí, ale bohaté země budou stále více závislé na zmenšujícím se množství plynu a ropy.