Pátek, 29. března 2024

Jedová inventura

Celostátní inventuru dvanácti nejstíhanějších látek na Zemi, tzv. jedového tuctu, provázel šokující nezájem českých hygieniků, úředníků i armády.
Jedová inventura
Na území našeho státu je dosud v provozu 18 691 transformátorů a kondenzátorů, jejichž náplň obsahuje 564 tun polychlorovaných bifenylů. V dalších 9290 transformátorech a kondenzátorech by mohlo být až 549 tun PCB, ale neví se to jistě. To je výsledek dosud nejrozsáhlejší, avšak stále dost neúplné inventury polychlorovaných bifenylů, látky zakázané u nás před dvaceti lety. Tak jako tak je to jen asi 14 % z odhadovaných osmi tisíc tun, které se ve druhé polovině dvacátého století na českém území přidávaly do různých výrobků.

Tam, kde je nebezpečná látka uzavřena v evidovaných transformátorech, existuje šance, že ji bude možné bezpečně zneškodnit. Vypátrat, kam zmizela podstatná část toxické látky, která se v přírodě nerozkládá, je už dnes téměř nemožné. Řada výrobních podniků a jejich dokumentace neexistuje, kontaminované sklady a pozemky, na nichž stojí, však zůstaly. Podle profesora brněnské Masarykovy univerzity Ivana Holoubka je těmito látkami zamořeno půl milionu tun zeminy na různých místech republiky. Značné množství polychlorovaných bifenylů bylo zlikvidováno neodborně nebo nelegálně. Na případy se narazí náhodně při odběrech vzorků půdy a vody pro jiné účely.

NAJÍT A ZNEŠKODNIT. Inventarizaci PCB a dalších 11 jedovatých látek, jako například DDT a dioxinů, bylo třeba udělat předtím, než v květnu začne platit tzv. Stockholmská úmluva, k níž se Česká republika přihlásila. Ta chce sprovodit ze světa osm pesticidů a dvě průmyslové sloučeniny (PCB a hexachlórbenzen) a omezit dioxiny a furany, vznikající nedokonalým spalováním a automobilovou dopravou. Těchto dvanáct látek se v přírodě neodbourává, putují na dlouhé vzdálenosti a plíživě se šíří po zeměkouli. Již ve velmi malých dávkách vyvolávají hormonální poruchy, poškozují imunitní systém a některé způsobují rakovinu.

Národní inventarizací toxického tuctu byl pověřen Holoubkův tým, který zahrnuje desítky odborníků z různých výzkumných pracovišť. Ze sledovaných pesticidů se v Česku vyráběla a používala jen část a i tyto látky byly před třiceti lety zakázány. Jejich nespotřebované zásoby jsou však stále uloženy na různých místech.

STARÉ A ZAPOMENUTÉ. \"Údaje o tak starých látkách se vyhledávají obtížně. Výkazy o jejich uvádění do oběhu jsou již převážně skartovány. Jsou zakázány tak dlouho, že už se přestaly sledovat. Nové světlo by mohlo přinést svědectví lidí, kteří se dlouhodobě zabývali povolováním nebo dovozem sledovaných látek a tyto údaje si dosud pamatují,\" říká Holoubek.

Pátrání komplikoval i fakt, že v průběhu devadesátých let zanikla velká část zemědělských podniků a s nimi i informace o látkách uložených ve skladech. Eva Černá z Ministerstva zemědělství však tvrdí, že proběhlo několik celostátně koordinovaných akcí, během nichž se zemědělské podniky mohly nepotřebných zásob bezplatně zbavit. O současném výskytu sledovaných pesticidů už ministerstvo žádné informace nemá.

Zdokumentovat látky ze špinavého tuctu bylo jako přepočítávat špinavé peníze. Všichni vědí, že existují, ale nikdo neví, kolik jich je. A kdo o nich ví, ten to nepoví.

DĚRAVÉ DATABÁZE. \"Obeslali jsme všechny okresní hygieniky a referenty životního prostředí bývalých okresních úřadů, abychom zjistili informace o zdrojích závažného znečištění. Ze dvou třetin okresů jsme nedostali vůbec žádnou odpověď,\" ilustruje Holoubek nezájem úředníků. I z těch, co odpověděli, ale někteří uvedli jen to, že jim o hledaných látkách v jejich regionu není nic známo. Jiní naopak podrobně zmapovali místa, kde se s chemikáliemi manipulovalo - včetně kontaktů na pamětníky.

Holoubkův tým nepochodil ani na Fondu národního majetku, který archivuje ekologické audity privatizovaných podniků a hradí sanaci starých zátěží. Úředníci prohlásili, že dokumenty nejsou veřejné a zpřístupnit je lze pouze na zvláštní povolení pro studium na místě. I to by ale znamenalo prohledávat nekonečné stohy dokumentace, protože FNM nemá souhrnný přehled o znečištěném území ani o skladech sledovaných látek.

Zdroj, kde Holoubkův tým čekal nejvíce informací, tedy speciálně vybudovaný Informační systém o odpadech (ISO), se ukázal jako zcela nepoužitelný, protože hledané látky samostatně neeviduje. Informační systém o starých ekologických zátěžích (SESEZ) bylo možné využít jen okrajově. Zahrnuje pouze lokality, kde už byly zahájeny sanační práce. Armáda neposkytla informace vůbec žádné.

Cenným zdrojem poznatků nakonec byly informace ekologického sdružení Arnika, které se v rámci kampaně Budoucnost bez jedů dlouhodobě zabývá vyhledáváním \"zapomenutých\" skládek a zamořených objektů. Arnika například odhalila nelegální sklad PCB v Mratíně u Prahy.

HORKÁ MÍSTA. Holoubkův tým nakonec v ČR identifikoval na 500 \"horkých míst\", z nichž asi stovka je celorepublikovým problémem. Za nejvážnější zdroj jedů považuje neratovickou Spolanu, kde se vyrábělo DDT a z něj odvozené látky. Za nejdůležitější úkol považuje, aby se toxické látky umístily v přechodných meziskladech do hermeticky uzavřených kontejnerů odolávajících povodním a postupně likvidovaly. Schválenou spalovnu v Ostravě máme.

Letos poprvé začnou průmyslové podniky povinně oznamovat údaje o 72 vypouštěných látkách do centrálního registru znečištění, který má být veřejně přístupný na internetu od září příštího roku. Podobný registr funguje například v USA nebo ve Velké Británii, což tamní podniky postupně přimělo k pořizování nové technologie a snižování vypouštěných škodlivin.

Komisařka pro životní prostředí Margot Wallströmová navrhuje novou unijní směrnici, která by měla členským státům nařídit zpětné prozkoumání 30 tisíc používaných chemických látek z hlediska jejich vlivu na lidské zdraví a životní prostředí. Důslednou redukcí jejich počtu by se podle ní mohlo v následujících 30 letech uspořit až 54 miliard eur na léčbu rakoviny.

AUTOR: Alice OLBRICHOVÁ
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů