zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

V rybě z Lampertic bylo hodně toxického hexachlorbenzenu

05.04.2004
Chemické látky
V rybě z Lampertic bylo hodně toxického hexachlorbenzenu

HRADEC KRÁLOVÉ – Sdružení Arnika obdrželo první analýzy pstruhů chycených v Lampertickém potoce počátkem roku (1). Z výsledků je nejvíce alarmující vysoký obsah hexachlorbenzenu (2) v tuku pstruha (462 ng/g). Jde o druhou nejvyšší hodnotu naměřenou v rybách v České republice (3).

 

„Rozbory ukazují na to, že problémy spojené s ukládáním odpadů v Dole Jan Šverma mohou být daleko širší, nežli jsme předpokládali. Vedle vysokého obsahu hexachlorbenzenu nás k tomuto závěru vede také relativně vysoká koncentrace polychlorovaných bifenylů (PCB) (2). Je ovšem potřeba provést další analýzy,“ komentoval výsledky dodané dvěma českými laboratořemi vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů sdružení Arnika RNDr. Jindřich Petrlík. Koncentrace dioxinů v tuku pstruha je sice vyšší než například u ryb z chovného rybníka v Lysé nad Labem, ale odpovídá středně zatíženým oblastem. Zjištěná koncentrace rtuti  v ledvinách druhého z analyzovaných pstruhů je nízká. Dosud provedené rozbory by měly posloužit jako podnět orgánům státní správy k důkladnějšímu monitoringu toxických látek v okolí Dolu Jan Šverma. 

 

Zdrojem hexachlorbenzenu u Lampertic mohou být odpady zpracovávané v Dole Jan Šverma. „Abychom to mohli tvrdit s jistotou, bylo by nutné mít k dispozici daleko více rozborů. Stále jistější je však to, že zvolená cesta sanace dolu zavážením směsí odpadů je problematická a měla by být komplexně posouzena z hlediska jejích dopadů na životní prostředí včetně důkladnějšího monitoringu na přítomnost toxických látek v okolní přírodě,“ upřesnil Petrlík.

 

Z odpadů ukládaných v Dole Jan Šverma mohou hexachlorbenzen či polychlorované bifenyly obsahovat například popílky, popel a struska z různých provozů (spaloven, hutnických provozů a vyloučit nelze ani popílky z elektráren), čistírenské kaly (obzvláště kaly z čištění vod z průmyslových výrob - hlavně hutnictví, chemických provozů anebo spaloven odpadů). Pro zjištění původu dioxinů by bylo nutné znát složení jejich kongenerů v odpadech zpracovávaných a ukládaných v dole.

 

Přestože naměřené koncentrace toxických látek vyjádřené na gram tuku jsou především v případě hexachlorbenzenu a polychlorovaných bifenylů vysoké, díky nezvykle nízkému obsahu tuku v rybě (0,83%) žádná z hodnot zjištěných ve pstruzích z Lampertic nepřesáhla povolenou hygienickou normu. Ale již při obsahu tuku 2,2 procenta, by byl pstruh z Lampertic označen za nepoživatelného. Obsah tuku ve sladkovodních rybách se obvykle pohybuje mezi 2 - 15,5 %, přičemž většina vzorků má obsah tuku vyšší jak 2,1% (4).

Poznámky a přílohy:

 

(1) Odchyt vzorků ryb zprostředkovala v lednu 2004 obec Lampertice z části potoka pod všemi přítoky z oblasti Dolu Jan Šverma. Profesionální odchyt provedli rybáři z Českého rybářského svazu. Zatím jsou známy výsledky analýz provedených firmami Axys Varilab (na obsah dioxinů (PCDD/F), polychlorovaných bifenylů a hexachlorbenzenu) a Ecochem (na obsah rtuti). Výsledky rozborů zbývajících analýz na obsah dalších toxických látek budou známy v druhé polovině dubna. Konkrétní hodnoty naměřené ve dvou vzorcích pstruhů obsahuje následující tabulka:

 

Označení vzorku

dioxiny (PCDD/F)

v pg WHO-TEF/g tuku

PCB (indikátorové kongenery) v ng/g tuku

PCB v pg WHO-TEF/g tuku

hexachlor-benzen v ng/g tuku

rtuť v mg/kg

pstruh (BBJ 5)

13,1 - 16,2

3660

106

462

-

pstruh - ledviny (BBJ 7)

-

-

-

-

0,03

 

(2) Hexachlorbenzen a polychlorované bifenyly jsou látky svým působením na zdraví lidí podobné dioxinům. Poškozují imunitní a hormonální systém člověka. Na rozdíl od dioxinů byly tyto látky vyráběny po určitou dobu záměrně. Hexachlorbenzen dodnes vzniká jako meziprodukt ve Spolchemii v Ústí nad Labem a jeho vysoké hodnoty bývají zjišťovány ve vodních tocích v blízkosti chemických provozů. Ale jak polychlorované bifenyly, tak hexachlorbenzen vznikají podobně jako dioxiny rovněž jako nezamýšlené vedlejší produkty při spalování chlorovaných látek.

 

(3) Srovnání koncentrací hexachlorbenzenu naměřených v tuku ryb:
 

(4) Viz například měření zveřejněná na stránkách Státního zdravotního ústavu www.chpr.szu.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
21
11. 2017
21.11.2017 - Seminář, školení
Praha,
Konferenční centrum CITY - Pankrác
SW CASEC
21
11. 2017
21.11.2017 - Seminář, školení
Mladá Boleslav
21
11. 2017
21.11.2017 - Seminář, školení
Jihlava
MŽP ČR
21
11. 2017
21.11.2017 - Seminář, školení
Praha
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí