zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Spory o jaderný odpad

13.04.2004
Odpady
Spory o jaderný odpad
V jaderné elektrárně Dukovany začala ve středu výstavba úložiště vyhořelého jaderného paliva. Povolovací řízení trvalo více než dva roky a neobešlo se bez protestů Jihočeských matek a dalších ekologických aktivistů. Na druhé straně bylo ale zastaven průzkum lokalit pro trvalé uložení jaderného odpadu. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.
V Dukovanech už jeden sklad existuje. Je v něm téměř šest set tun vyhořelého paliva. Co všechno bude v novém skladu uloženo, popisuje mluvčí elektrárny Petr Spilka.
\"V novém meziskladu by mělo být 136 nových kontejnerů, na 1360 tun těžkého kovu a tento sklad bude stačit na celou dobu provozu jaderné elektrárny.\"
Zahajovaná stavba ale leží také na pozemcích obce Rouchovany. Co tomu říkají tamní lidé? Podle starosty Vladimíra Černého se s nebezpečným sousedem už v podstatě smířili.
\"Já mám pocit, že ten sklad vyhořelého paliva na šest set tun významně neovlivňuje život našich obyvatel, ani obyvatel okolních obcí. Víceméně se jedná o psychologickou záležitost, kterou jsme museli všichni překonat v době, kdy se ten první sklad povoloval. Můžeme říci, že vše jaderné, co je spojeno s energetikou, máme umístěné na našich lokalitách. To znamená, máme jadernou elektrárnu Dukovany, máme sklad vyhořelého paliva a máme ještě úložiště nízko a středně radioaktivních odpadů, takže vše, co je spojené s radioaktivitou, je na našich katastrech.\"
Starosta říká, že od elektrárenské společnosti ČEZ dostane obec za kladné rozhodnutí celkem 25 miliónů korun. Další peníze půjdou i okolním obcím.
\"Za ty peníze vlastně dobudujeme infrastrukturu v našich obcích tak, aby se našim občanům vyplatilo tady žít. Ty obce postrádaly plyn, postrádaly doplnění kanalizačních a vodovodních sítí. Obce by měly být vybaveny na takové úrovni, aby i to psychologické hledisko bylo zohledněno jakýmsi materiálním nadstandardem.\"
V Dukovanech, jak je zřejmé, jde o tzv. mezisklady vyhořelého paliva. To by v nich mělo být uskladněno několik desítek let. V poslední době se ale vedou ostré spory především o umístění trvalých úložišť jaderného odpadu. Ačkoliv v Česku bude tato otázka aktuální nejdříve za padesát let, už v roce 2015 musí stát podle směrnic Evropské unie určit, na jakém konkrétním místě tento nebezpečný odpad dlouhodobě v zemi uskladní. Zatím byla zveřejněna jména šesti lokalit, která by mohla připadat v úvahu. Obyvatelé obcí, kterých by se to týkalo, se ovšem bouří. V obci Nadějkov u Tábora je starostou Zdeněk Černý. Jak potvrdil Radiu Praha, na rozdíl od svého jmenovce Vladimíra Černého z Rouchovan si nemíní zvykat na jaderný odpad. Ani u obce, ani v regionu.
\"Všechny lokality se nacházejí v oblastech vhodných pro turistický ruch a v oblastech s nejzachovalejší přírodou. A to by teď bylo zpochybněno. Konkrétně my už máme dva případy, kdy nám investoři odešli jenom kvůli tomu, že se tu uvažuje o zřízení úložiště. Kdyby se opravdu začalo stavět, tak ten kraj bude jako kolem Temelína. Co nejrychleji ho projet a pryč!\"
Zdeněk Černý uvádí, že na Táborsku byla uspořádána v obcích referenda a na 90 procent občanů úložiště jaderného odpadu odmítlo. Nepřesvědčí je prý ani nabízené peníze.
\"Jsou to v podstatě úplatky a my to jednoznačně odmítáme.\"
Správa úložišť radioaktivních odpadů v těchto dnech potvrdila, že hledání lokalit pro hlubinné úložiště bylo na pět let pozastaveno.

Autor: Zdeněk Vališ

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí