Dobytek, sója a těžba dřeva likvidují amazonský prales

Její nájezdy připomínají hon na pašeráky drog nebo boj proti levicovým partyzánům. Jednotky brazilské agentury na ochranu životního prostředí Ibama připomínají spíš armádu než lesní inspektory. Jejich cílem není nic menšího než záchrana \"světových plic\", jak je nazýván amazonský prales.
Jeho rozloha se každým rokem zmenšuje. Brazilská vláda oznámila, že za loňský rok ubylo nejvíce pralesa od rekordní ztráty v roce 1995, kdy za jediný rok zmizelo třicet tisíc kilometrů čtverečních pralesa.
\"V roce 2003 zmizelo 23 750 kilometrů čtverečních pralesa,\" oznámilo brazilské ministerstvo životního prostředí. Pro srovnání, je to o něco víc, než je rozloha Slovinska.
Od počátku devadesátých let přibylo vykácené plochy o čtyřicet procent. Jenže, oproti roku 2002 znamená loňské číslo jen nepatrný růst, což vede ministryni životního prostředí k optimismu. \"Zastavili jsme ničení pralesa, i když to číslo stále vzbuzuje obavy,\" řekla stanici BBC Marina da Silva.
Vláda prezidenta Louize Inácia Luly da Silvy minulý měsíc po dlouhém očekávání předložila plán na záchranu deštného pralesa, který bude založen na satelitním sledování pralesa. Podle kritiků z řad ochránců životního prostředí v něm však není o mnoho více, než se dělá dosud - nájezdy agentů Ibama a propagandistické akce.
Hlavní příčinou úbytku je mýcení pralesa pro dobytkářství a pěstování sóji a nelegální těžba dřeva. Až na druhém místě jsou obří průmyslové projekty, kterých nevládní organizace Amazon Watch eviduje v celé oblasti, nejen v Brazílii, dvanáct. Velmi často je prales kácen ilegálně s tichou podporou místních politiků, kteří vydávají na vytěžené dřevo nebo na vymýcenou zemědělskou plochu falešná osvědčení.
Vláda se přitom snaží o zvýšení příjmu obyvatel chudé země, takže se dostávají do střetu její dvě strategie: ekonomický rozvoj a ochrana pralesa. \"Vláda nemá sladěné své ekonomické strategie. Příliš se spěchá na zvýšení příjmu bez ohledu na sociálně ekonomickou cenu,\" řekl listu Financial Times Denise Hamu, generální tajemník nevládní organizace World Watch Fund Brasil.
Ve světě přitom roste poptávka po brazilském hovězím a sóji, tedy plodinách, kvůli nimž lidé kácejí prales. Vláda také podporuje usazování obyvatel v regionech u pralesa, který pod náporem přistěhovalců ustupuje.

Zmizí za padesát let
Předpovědi některých nevládních organizací jsou dramatické. Podle nich bude amazonský prales, který do zemské atmosféry vypouští nejvíce kyslíku, zničen do padesáti let. Organizace Greenpeace loni odhadla, že prales zmizí do osmdesáti let a že ho ubyla už pětina, což významně přispělo ke globálnímu oteplování. Ochránci životního prostředí podle agentury Reuters tvrdí, že amazonský prales je domovem třiceti procent druhů zvířat a rostlin celé planety a důležitým zdrojem léčiv.
Problémem při ochraně pralesa je neschopnost všech devíti států, na jejichž území leží, dohodnout společnou účinnou strategii ochrany. Brazílie začala před několika zkoušet, zda příliv turistů do pralesa může nahradit některým obyvatelům příjmy z těžby dřeva nebo zemědělství. Ekoturistika je podle stanice CNN v plenkách, ale donutila alespoň některé dívat se na deštný prales jinak než jen jako na nepřítele.