zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Likvidace jedovatých látek vyjde na miliardy

14.04.2004
Chemické látky
Likvidace jedovatých látek vyjde na miliardy
Stovky míst v republice jsou více či méně zamořeny DDT, dioxiny či PCB. Ministerstvo životního prostředí odhaduje, že na vyčištění nejvíce postižených lokalit budou potřeba v následujících pěti letech stovky miliónů až miliardy korun.
Podle Karla Bláhy, ředitele odboru environmentálních rizik, by se na likvidaci škodlivin mohla podílet Evropská unie, ale také soukromé firmy a v budoucnu i Státní fond životního prostředí. V některých místech se už odborníci začali nebezpečnou situací zabývat, například v areálu neratovické Spolany, kde je největší zamoření dioxiny v zemi, anebo na skládce odpadů v Hodoníně u Nasavrk, kde byly zjištěny DDT, PCB a další pesticidy.
Jenže časem se nejspíš objeví i další zamořené lokality. \"Něco, jako je Spolana, ale neočekáváme,\" předpokládá ředitel Bláha.
Velkým problémem je, že PCB, DDT a další látky se ve velkém používaly před desítkami let a obtížně se dohledává, kde materiál skončil. DDT se do roku 1974, kdy bylo zakázáno, vyrobilo zhruba 15,7 tisíce tun. PCB bylo zakázáno o deset let později a vyrobilo se ho více než 21 tisíc tun.
\"Nespotřebované zásoby pak byly často skladovány bez dodržení jakýchkoliv bezpečnostních opatření a představovaly významný zdroj znečištění,\" uvádí se ve zprávě, kterou vypracoval tým v čele s profesorem Ivanem Holoubkem z Masarykovy univerzity.
Jenže i po listopadu 1989 se stávalo, že jedy kamsi \"zmizely\". Mnohdy šlo o aktivity odpadkářských firem, které už zanikly.
\"Již mnohokrát se stalo, že například zemina znečištěná organickými látkami z jednoho místa sice zmizela, ale firma, která ji měla bezpečně zlikvidovat, ji jenom převezla jinam. Jako třeba v jihočeských Lhenicích,\" říká Jindřich Petrlík z ekologického sdružení Arnika.
Podle Karla Bláhy z Ministerstva životního prostředí proto bude nutné co nejdříve všechna známá kontaminovaná místa pořádně zajistit, aby se chemikálie nemohly dostat do okolí, a pak je ekologicky zneškodnit.
Relativně menším problémem jsou tisíce starých kondenzátorů a transformátorů, které obsahují polychlorované bifenyly. O těchto elektrotechnických zařízeních se aspoň ví. Jenže jak budou dosluhovat, budou se muset rovněž ekologicky zneškodnit. Po ukončení jejich životnosti vznikne několik desítek tisíc tun jedovatého odpadu.
Zpráva Holoubkova týmu upozorňuje na to, že nebezpečné organické látky nejsou pouze pozůstatkem minulosti. Vznikají i dnes například při spalování odpadů, v chemickém průmyslu či metalurgii.
\"Inventura v hlavních zdrojích ukazuje, že emise těchto látek patří k nejvýznamnějším v Evropě,\" uvádí se ve studii, podle níž se tato situace v nejbližších pěti letech nejspíš nezmění, i když emise díky účinnějším technologiím a filtrům postupně klesají.
Zpráva varuje před dosud opomíjeným faktem. Až osmdesát procent dioxinů zůstává v popílku ze spaloven. Zákony přitom tuto problematiku nijak neřeší.
Ekologické hnutí Arnika nedávno oznámilo, že zjistilo zvýšené koncentrace organických látek v tělech ryb v Lampertickém potoce na Trutnovsku, kam proudí voda z tamního Dolu Jan Šverma. Do dolu ukládá popílek ze spaloven odpadů firma Gemec-Union. Jindřich Petrlík proto vyzval, aby okolí dolu bylo důkladně prozkoumáno.
\"Já už nevím, jaké průzkumy bychom měli ještě udělat, protože jsme již prokázali, že lidem z Lampertic žádné nebezpečí nehrozí,\" reagoval na Petrlíkovu aktivitu představitel firmy Zdeněk Adamec. Firma si totiž vypracovala vlastní studii, podle níž nepřekračuje škodliviny povolené limity.
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí