Co teče z vodovodního kohoutku?

Člověk si doma otočí kohoutkem a čeká, že mu z něho poteče čistá a zdravotně nezávadná voda (mluvíme o obyvatelích měst). Bez patřičné úpravy by před přísnými hygienickými normami bohužel obstála asi jen jedna třetina vody pocházející z veřejného vodovodu.

Na veřejný vodovod je u nás napojeno 85 % obyvatelstva. Tato voda není vždy odebírána z adekvátních zdrojů - odborně nazývaných vodárenské toky a nádrže. Pomalu 30% pochází ze zcela běžných povrchových toků, což předznamenává i její jakost.

Sama naše civilizace pak v hojné míře zdroje vody nezodpovědně znečišťuje, platí to i o podzemních rezervoárech. Velké škody napáchá zemědělství, imise nebo splašky z našich domácností. O to, aby se pak takto znehodnocená voda dala pít, se stará celá armáda chemiků a biologů.

I když se voda patřičně pročistí, tak na ní šťouravý hygienik najde nějakou tu mouchu. Voda často obsahuje příliš chloru, výjimkou není ani arzen, dusičnany nebo takové věci jako rtuť či chloroform. Člověku by se z toho mohly pomalu zježit vlasy na hlavě.

Ještě hůře než obyvatelé velkých měst jsou na tom lidé na vesnicích, která čerpá vodu z malých přírodních zdrojů či ze studní. Například průzkumy z roku 1994 prováděné v západních Čechách ukázaly, že téměř 100 % studní nemá šanci obstát hygienickým normám. Nejčastější příčinou je mikrobiologické znečištění.

Na závěr nelze konstatovat nic veselého. Kvalita vody rok od roku u nás klesá (v průměru). Musíme jen doufat, že neskončíme jako obyvatelé rozvojových zemí, pro které je často kvalitní zdroj pitné vody nedosažitelným snem.

Zdroj: http://zdravi.medicentrum.com