Neklid v Ráji
Obyvatelé části Karviné si stěžují na důlní otřesy. Bojí se, že budou muset
opustit domovy.
Obyvatelé části Karviné si stěžují na důlní otřesy. Bojí se, že budou muset opustit domovy.
Václav Gavlovský pracuje jako směnový inženýr v tepelné elektrárně Dětmarovice. Několik kilometrů od Karviné, kde bydlí. Stejně jako většinu obyvatel města ho uhlí - byť nepřímo - živí. Přesto se pustil do boje se společností OKD. Jeho rodinný dům stojí na kopci ve čtvrti Ráj a Gavlovský se domnívá, že obydlí trpí otřesy, které vznikají kvůli těžbě v nedalekém dole Darkov.
Opakované zákmity mohou podle Gavlovského (předsedy sdružení FRYGATO-EKO) narušit statiku domů. Způsobují trhliny ve zdech a poškozují psychiku lidí. Místní mají strach, že se pod kopcem tajně kutá. Na přelomu roku byly prý záchvěvy mimořádně silné. Obyvatelé si šli stěžovat na zasedání městských zastupitelů. Padla slova o teroru, nedodržování předpisů, nepovoleném používání třaskavin. A také obvinění, že OKD je s magistrátem jedna ruka: Primátor a jeho náměstci sedí v orgánech společností skupiny.
Následovaly veřejné schůze, jejichž cílem bylo dohodnout další postup.
VÍTR TO NESPASÍ. Nad střechou domu, kde aktivista žije, se tyčí větrná elektrárna. Sám ji projektoval i vyrobil. Karvinou sviští jarní vítr, vrtule se přesto ani nehne. \"Po smrti otce jsem ji odstavil. Potřebuje dozor a já musím chodit do práce,\" vysvětluje Gavlovský.
Obdobně smíšené pocity k tomu, co se v jejich bydlišti nyní děje, může pociťovat celá Karviná. Důlní činnost město poznamenala. Kde stávala čtvrť Darkov, je jen poddolovaná plocha, kterou zaplavuje voda. Jednou tam bude skvělé koupání, mnoha lidem se však stýská po starých domovech. Jenže OKD je také největším zaměstnavatelem ve městě. Zhruba každé třetí pracovní místo je tu nějak spojeno s těžbou. Doly fungují, zatímco jiné velké podniky - například Jäkl a Kovona - silně omezily stavy. Nezaměstnanost přesahuje 21 %.
Z dolování má nemalý prospěch městská pokladna. Historický střed (původní Fryštát) rozkvetl. Do obnovy památek šlo za deset let přes půl miliardy korun, z čehož stát přispěl pouze sedmdesáti miliony. Většinu uhradil magistrát ze svého rozpočtu, kam plynou poplatky za využívání dobývacího prostoru. Jen málo měst se může pochlubit tak pěkně obnoveným náměstím, zámkem, parkem. Karviná se díky tomu letos probojovala mezi tři finalisty soutěže Historické město roku. Někdejší všudypřítomný zápach pálených uhelných kalů zmizel. Radnice si může dovolit finančně podpořit lidi, kteří odstaví kotle na tuhá paliva. Bez dolů by se sociální situace ve městě stala zoufalou.
ZA ŘEKU NE. \"Slova o teroru jsou přehnaná, pod Rájem se nerube,\" prohlásil primátor Antonín Petráš (KSČM). Mezi městem a důlní společností byly uzavřeny dohody, které budou platit do roku 2010. Podle nich těžba za pravý břeh Olše nesmí. Poruby by zničily prameny lázní Darkov, takže odbor životního prostředí dodržování této klauzule bedlivě sleduje.
\"K otřesům občas dochází, ale odborníci nás ubezpečují, že na povrchu se neprojevují nebezpečně,\" zdůraznil primátor. Jak se na druhém břehu v hloubce 700 až 800 metrů těží uhlí, vzniká v horninách napětí. Jednou za čas se uvolní a nastane seizmický jev. Půda se nehoupá, není to zemětřesení, ale jednorázový vodorovný kmit, který nemůže zbořit dům.
Mnozí z členů iniciativ bývali podle primátora horníky. Současné poměry v dolech neznají. Když viní OKD z kvaltování a používání nadměrných náloží, vycházejí jen z dávných vzpomínek.
\"Dnes si v šachtách nikdo nedovolí porušovat předpisy. Těžba probíhá hluboko, za velmi složitých podmínek. Jakýkoli nepovolený zásah by byl hazardem s životy havířů, což si nikdo nevezme na zodpovědnost,\" připomíná primátor. Rizika jsou podle něj beztak značná. \"Dokládá to nedávné neštěstí na Dole Lazy, při němž zahynulo sedm horníků. Veškerá činnost v dolech podléhá schvalování a přísným kontrolám báňské správy. Není proto možné, aby se tam používaly trhaviny nepovolené nebo v množství, které by neodpovídalo plánům,\" tvrdí Petráš.
Primátor nepopírá, že se snaží, aby vztahy s OKD byly co nejlepší. I díky tomu do města přesídlilo vedení Karbon Investu, majoritního vlastníka těžební společnosti.
\"Kupují Kovonu a slibují, že vytvoří další pracovní místa na povrchu. Kdyby tu nebyl žádný investor, byla by tu obrovská nezaměstnanost,\" připomíná Petráš. Město nesází jen na Karbon Invest. Vybudovalo také průmyslovou zónu, kde působí například japonské Shimano, láká firmy z USA, podporuje rozvoj školství a cestovní ruch. Ale OKD dlouho zůstane nejdůležitějším zaměstnavatelem. Těžit by se tu mělo ještě asi pětadvacet až třicet let.
Primátor je členem správní rady Správy majetku OKD. Nevidí v tom nic špatného. \"Za stupuji tam zájmy města, protože OKD je tady největším vlastníkem bytů. Společně hledáme řešení, jak zlepšovat bytový fond, jak provádět výměny a podobně,\" konstatuje Petráš.
Slova o teroru, která pronesl aktivista Ondřej Jachnicki, považuje Leo Bayer, ředitel Dolu Darkov, za demagogii. V dolech občas dojde k zákmitu, na citlivější osoby může působit, ale tvrzení o hrozícím sesutí domů nejsou ničím podložena. Poškození jsou ve skutečnosti jen drobná.
\"Mnohdy jsme přesvědčeni, že uplatněné škody nejsou způsobeny otřesy, nýbrž jde o běžné trhlinky, které časem vzniknou na fasádách a malbě všech domů. Přesto tam, kde nelze vyloučit podíl otřesů třeba na rozšíření těchto normálních trhlinek, vycházíme majitelům vstříc a snažíme se škody nahradit. Zaplatíme vymalování a drobné opravy,\" popisuje ředitel. Obvykle dojde mezi vlastníkem a OKD k vzájemné shodě. Jsou-li rozdílné názory, nastupují soudní znalci.
\"V hornictví pracuji od roku 1976. Nejzásadnější změnou je chování šachet vůči životnímu prostředí. Kdysi se kopalo bez ohledu na to, co se děje na povrchu. Dnešní přístup je naprosto odlišný,\" zdůrazňuje Bayer.
Ani Gavlovský nepopírá, že těžaři drobné škody hradí. Zlobí se však na své spoluobčany, že jim stačí, když OKD občas zaplatí vymalování. Podle něj by měli požadovat, aby společnost ohrožené domy vykoupila a obyvatelům umožnila postavit si jinde nové.
\"Pod kopcem je uhlí. Magistrát i OKD sice tvrdí, že se tam těžit nebude, ale co když se změní vláda, energetická koncepce, mezinárodní situace, možnosti dovozu? Pak možná padne celá Karviná, i náměstí se zámkem,\" varuje Gavlovský.
Příčinou sporů, myslí si i Roman Adamiec, který v OKD zastává funkci vedoucího odboru důlních škod, je nevyřčená obava obyvatel Ráje, že přijdou o své domy. Mnozí se sem přistěhovali ze Stonavy, kde je už tento osud jednou potkal. Z toho pramení strach, když se k nim jiný důl zase přiblížil. Adamiec je ale přesvědčen, že dnes již takový postup jako v minulosti nepřichází v úvahu.
V Ráji stojí většinou velmi hezká obydlí. Je jich asi tři sta. Na první pohled na nich žádné zvláštní narušení není patrné. Adamiec ukazuje trhlinku ve starší vilce. Táhne se od okna, které očividně není původní. Prasklinka nejspíš vznikla, když vyráželi staré rámy. O několik desítek metrů dál je vidět další poškození, ale ani zde nejspíš nevzniklo důlními otřesy. K tomuto domu dodatečně přistavili další místnost, každá část je z jiného materiálu, a jak si stavba sedá, tak se to odchlipuje.
\"Já vám řeknu, že mi nic nepraská, a lidi nám vytlučou okna,\" brání se rozhovoru jedna obyvatelka. \"Není to až tak zlé, jak někteří vykřikují, ale občas opravdu přijde otřes a nic příjemného to není,\" dodává po chvíli.
Mluvčí OKD Věra Breiová poukazuje na příkrý svah, nad kterým domky stojí. Dole se točí voda. Sejít se dá jen po žebříku. Kopec je nestabilní, zvláště po povodních se pohybuje. A to je možná hlavním důvodem, proč se v domech občas objevují prasklinky.
Gavlovský ale oponuje, že jde o výmluvu. \"Domy se většinou stavěly na kopcích nad řekou, a jsou snad na Hradčanech trhliny?\" táže se. \"Dokud se u Olše netěžilo, svah neujížděl. Teď stačí suché léto či mokrý podzim a všechno se na to svádí - je to jak za starého režimu.\"
MĚŘENÍ NA MÍSTĚ. Jedním z požadavků obyvatel bylo, aby se síla otřesů měřila přímo u jejich domů. Oblast revíru je přitom dávno pokryta vrty s čidly. Stávající měřicí síť je podle primátora dostatečně hustá a přesná, aby mohla vyhodnocovat veškeré seizmické jevy, které se tu vyskytnou. Na povrchu dosud měřiče nebyly, protože jsou citlivé a výsledky by mohly být zkresleny třeba průjezdy vozidel. Navíc jeden měřič stojí nejméně 1,5 milionu korun.
V tomto bodě vyšly doly lidem vstříc. Jedno nové mobilní čidlo je v lázních Darkov, druhé bude instalováno do konce pololetí v oblasti, odkud se ozývá největší kritika. \"Měření provádí Akademie věd ČR. Snad to budou občané považovat za záruku objektivity,\" doufá ředitel Bayer.
AUTOR: PETR KORBEL
Václav Gavlovský pracuje jako směnový inženýr v tepelné elektrárně Dětmarovice. Několik kilometrů od Karviné, kde bydlí. Stejně jako většinu obyvatel města ho uhlí - byť nepřímo - živí. Přesto se pustil do boje se společností OKD. Jeho rodinný dům stojí na kopci ve čtvrti Ráj a Gavlovský se domnívá, že obydlí trpí otřesy, které vznikají kvůli těžbě v nedalekém dole Darkov.
Opakované zákmity mohou podle Gavlovského (předsedy sdružení FRYGATO-EKO) narušit statiku domů. Způsobují trhliny ve zdech a poškozují psychiku lidí. Místní mají strach, že se pod kopcem tajně kutá. Na přelomu roku byly prý záchvěvy mimořádně silné. Obyvatelé si šli stěžovat na zasedání městských zastupitelů. Padla slova o teroru, nedodržování předpisů, nepovoleném používání třaskavin. A také obvinění, že OKD je s magistrátem jedna ruka: Primátor a jeho náměstci sedí v orgánech společností skupiny.
Následovaly veřejné schůze, jejichž cílem bylo dohodnout další postup.
VÍTR TO NESPASÍ. Nad střechou domu, kde aktivista žije, se tyčí větrná elektrárna. Sám ji projektoval i vyrobil. Karvinou sviští jarní vítr, vrtule se přesto ani nehne. \"Po smrti otce jsem ji odstavil. Potřebuje dozor a já musím chodit do práce,\" vysvětluje Gavlovský.
Obdobně smíšené pocity k tomu, co se v jejich bydlišti nyní děje, může pociťovat celá Karviná. Důlní činnost město poznamenala. Kde stávala čtvrť Darkov, je jen poddolovaná plocha, kterou zaplavuje voda. Jednou tam bude skvělé koupání, mnoha lidem se však stýská po starých domovech. Jenže OKD je také největším zaměstnavatelem ve městě. Zhruba každé třetí pracovní místo je tu nějak spojeno s těžbou. Doly fungují, zatímco jiné velké podniky - například Jäkl a Kovona - silně omezily stavy. Nezaměstnanost přesahuje 21 %.
Z dolování má nemalý prospěch městská pokladna. Historický střed (původní Fryštát) rozkvetl. Do obnovy památek šlo za deset let přes půl miliardy korun, z čehož stát přispěl pouze sedmdesáti miliony. Většinu uhradil magistrát ze svého rozpočtu, kam plynou poplatky za využívání dobývacího prostoru. Jen málo měst se může pochlubit tak pěkně obnoveným náměstím, zámkem, parkem. Karviná se díky tomu letos probojovala mezi tři finalisty soutěže Historické město roku. Někdejší všudypřítomný zápach pálených uhelných kalů zmizel. Radnice si může dovolit finančně podpořit lidi, kteří odstaví kotle na tuhá paliva. Bez dolů by se sociální situace ve městě stala zoufalou.
ZA ŘEKU NE. \"Slova o teroru jsou přehnaná, pod Rájem se nerube,\" prohlásil primátor Antonín Petráš (KSČM). Mezi městem a důlní společností byly uzavřeny dohody, které budou platit do roku 2010. Podle nich těžba za pravý břeh Olše nesmí. Poruby by zničily prameny lázní Darkov, takže odbor životního prostředí dodržování této klauzule bedlivě sleduje.
\"K otřesům občas dochází, ale odborníci nás ubezpečují, že na povrchu se neprojevují nebezpečně,\" zdůraznil primátor. Jak se na druhém břehu v hloubce 700 až 800 metrů těží uhlí, vzniká v horninách napětí. Jednou za čas se uvolní a nastane seizmický jev. Půda se nehoupá, není to zemětřesení, ale jednorázový vodorovný kmit, který nemůže zbořit dům.
Mnozí z členů iniciativ bývali podle primátora horníky. Současné poměry v dolech neznají. Když viní OKD z kvaltování a používání nadměrných náloží, vycházejí jen z dávných vzpomínek.
\"Dnes si v šachtách nikdo nedovolí porušovat předpisy. Těžba probíhá hluboko, za velmi složitých podmínek. Jakýkoli nepovolený zásah by byl hazardem s životy havířů, což si nikdo nevezme na zodpovědnost,\" připomíná primátor. Rizika jsou podle něj beztak značná. \"Dokládá to nedávné neštěstí na Dole Lazy, při němž zahynulo sedm horníků. Veškerá činnost v dolech podléhá schvalování a přísným kontrolám báňské správy. Není proto možné, aby se tam používaly trhaviny nepovolené nebo v množství, které by neodpovídalo plánům,\" tvrdí Petráš.
Primátor nepopírá, že se snaží, aby vztahy s OKD byly co nejlepší. I díky tomu do města přesídlilo vedení Karbon Investu, majoritního vlastníka těžební společnosti.
\"Kupují Kovonu a slibují, že vytvoří další pracovní místa na povrchu. Kdyby tu nebyl žádný investor, byla by tu obrovská nezaměstnanost,\" připomíná Petráš. Město nesází jen na Karbon Invest. Vybudovalo také průmyslovou zónu, kde působí například japonské Shimano, láká firmy z USA, podporuje rozvoj školství a cestovní ruch. Ale OKD dlouho zůstane nejdůležitějším zaměstnavatelem. Těžit by se tu mělo ještě asi pětadvacet až třicet let.
Primátor je členem správní rady Správy majetku OKD. Nevidí v tom nic špatného. \"Za stupuji tam zájmy města, protože OKD je tady největším vlastníkem bytů. Společně hledáme řešení, jak zlepšovat bytový fond, jak provádět výměny a podobně,\" konstatuje Petráš.
Slova o teroru, která pronesl aktivista Ondřej Jachnicki, považuje Leo Bayer, ředitel Dolu Darkov, za demagogii. V dolech občas dojde k zákmitu, na citlivější osoby může působit, ale tvrzení o hrozícím sesutí domů nejsou ničím podložena. Poškození jsou ve skutečnosti jen drobná.
\"Mnohdy jsme přesvědčeni, že uplatněné škody nejsou způsobeny otřesy, nýbrž jde o běžné trhlinky, které časem vzniknou na fasádách a malbě všech domů. Přesto tam, kde nelze vyloučit podíl otřesů třeba na rozšíření těchto normálních trhlinek, vycházíme majitelům vstříc a snažíme se škody nahradit. Zaplatíme vymalování a drobné opravy,\" popisuje ředitel. Obvykle dojde mezi vlastníkem a OKD k vzájemné shodě. Jsou-li rozdílné názory, nastupují soudní znalci.
\"V hornictví pracuji od roku 1976. Nejzásadnější změnou je chování šachet vůči životnímu prostředí. Kdysi se kopalo bez ohledu na to, co se děje na povrchu. Dnešní přístup je naprosto odlišný,\" zdůrazňuje Bayer.
Ani Gavlovský nepopírá, že těžaři drobné škody hradí. Zlobí se však na své spoluobčany, že jim stačí, když OKD občas zaplatí vymalování. Podle něj by měli požadovat, aby společnost ohrožené domy vykoupila a obyvatelům umožnila postavit si jinde nové.
\"Pod kopcem je uhlí. Magistrát i OKD sice tvrdí, že se tam těžit nebude, ale co když se změní vláda, energetická koncepce, mezinárodní situace, možnosti dovozu? Pak možná padne celá Karviná, i náměstí se zámkem,\" varuje Gavlovský.
Příčinou sporů, myslí si i Roman Adamiec, který v OKD zastává funkci vedoucího odboru důlních škod, je nevyřčená obava obyvatel Ráje, že přijdou o své domy. Mnozí se sem přistěhovali ze Stonavy, kde je už tento osud jednou potkal. Z toho pramení strach, když se k nim jiný důl zase přiblížil. Adamiec je ale přesvědčen, že dnes již takový postup jako v minulosti nepřichází v úvahu.
V Ráji stojí většinou velmi hezká obydlí. Je jich asi tři sta. Na první pohled na nich žádné zvláštní narušení není patrné. Adamiec ukazuje trhlinku ve starší vilce. Táhne se od okna, které očividně není původní. Prasklinka nejspíš vznikla, když vyráželi staré rámy. O několik desítek metrů dál je vidět další poškození, ale ani zde nejspíš nevzniklo důlními otřesy. K tomuto domu dodatečně přistavili další místnost, každá část je z jiného materiálu, a jak si stavba sedá, tak se to odchlipuje.
\"Já vám řeknu, že mi nic nepraská, a lidi nám vytlučou okna,\" brání se rozhovoru jedna obyvatelka. \"Není to až tak zlé, jak někteří vykřikují, ale občas opravdu přijde otřes a nic příjemného to není,\" dodává po chvíli.
Mluvčí OKD Věra Breiová poukazuje na příkrý svah, nad kterým domky stojí. Dole se točí voda. Sejít se dá jen po žebříku. Kopec je nestabilní, zvláště po povodních se pohybuje. A to je možná hlavním důvodem, proč se v domech občas objevují prasklinky.
Gavlovský ale oponuje, že jde o výmluvu. \"Domy se většinou stavěly na kopcích nad řekou, a jsou snad na Hradčanech trhliny?\" táže se. \"Dokud se u Olše netěžilo, svah neujížděl. Teď stačí suché léto či mokrý podzim a všechno se na to svádí - je to jak za starého režimu.\"
MĚŘENÍ NA MÍSTĚ. Jedním z požadavků obyvatel bylo, aby se síla otřesů měřila přímo u jejich domů. Oblast revíru je přitom dávno pokryta vrty s čidly. Stávající měřicí síť je podle primátora dostatečně hustá a přesná, aby mohla vyhodnocovat veškeré seizmické jevy, které se tu vyskytnou. Na povrchu dosud měřiče nebyly, protože jsou citlivé a výsledky by mohly být zkresleny třeba průjezdy vozidel. Navíc jeden měřič stojí nejméně 1,5 milionu korun.
V tomto bodě vyšly doly lidem vstříc. Jedno nové mobilní čidlo je v lázních Darkov, druhé bude instalováno do konce pololetí v oblasti, odkud se ozývá největší kritika. \"Měření provádí Akademie věd ČR. Snad to budou občané považovat za záruku objektivity,\" doufá ředitel Bayer.
AUTOR: PETR KORBEL
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
