Losos se vrací – ale na jak dlouho?

Dnes začíná sezóna lovu ryb na pstruhových revírech.  Rybáři v severních Čechách v povodí řek Kamenice, Ploučnice a Ohře se mohou od roku 1999 setkat i s lososem obecným, který se do našich vod vrací po bezmála padesátileté přestávce. Na návratu této ryby se podílí Český rybářský svaz, Agentura ochrany přírody a krajiny a Ministerstvo životního prostředí – vysazen byl už více než milión kusů rybího plůdku.  Úspěšný projekt  je ale ohrožen plány na výstavbu dvou plavebních stupňů na dolním Labi [1]. Ty by nenávratně poškodily cenný ekosystém řeky, unikátní v evropském měřítku.

„Jezy by vytvořily pro lososy migrační překážky a znemožnily také jejich rozmnožování přímo v hlavním toku Labe. Bahnité náplavy, které kvůli pomalejšímu proudění vody vzniknou, zanesou totiž štěrkový substrát, na němž se lososi mohou vytírat“, komentuje riziko stavby ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny Martin Dušek.

Předpokladem úspěšného návratu lososa obecného do našich vod je především  podstatné zlepšení kvality vody v Labi, ke kterému došlo po roce 1989. Hlavní zásluhu má však cílená podpora prováděná vysazováním mladých ryb (tzv. plůdku), kterou zajišťuje územní výbor Českého rybářského svazu v Ústí nad Labem za dotační podpory Programu péče o krajinu Ministerstva životního prostředí. Celkem již bylo vysazeno do vod severních Čech 1 081 000 ks plůdku lososa obecného, což si vyžádalo celkové náklady ve výši 6 924 630 Kč, z nichž Ministerstvo životního prostředí přispělo prostřednictvím Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky částkou 4 622 835 Kč. První dospělí lososi byli potom zjištěni v říčce Kamenici v roce 2002. Lovit tyto ryby ale  rybáři  nemohou, protože jsou celoročně přísně chráněny.

Kontakt:

Martin Dušek, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny, tel: 724166133

Poznámky:

[1] O tom, zda veřejný zájem na výstavbě jezů převažuje nad zájmem chránit unikátní přírodu, by měla v nejbližších týdnech rozhodovat vláda. Ministerstvo životního prostředí totiž pro stavbu v listopadu 2003 neudělilo výjimku z ochranných podmínek kriticky ohrožených živočichů a rostlin.  Ke stavbě bylo vydáno nesouhlasné stanovisko EIA (hodnocení vlivů stavby na životní prostředí).  S umístěním stavby na území CHKO nesouhlasí  ani správy obou postižených chráněných krajinných oblastí – CHKO České středohoří i CHKO Labské pískovce.  Se stavbou nesouhlasilo též saské i německé spolkové životního prostředí,  Národní park Saské Švýcarsko a další instituce. Stavba by nenávratně poškodila přírodu středního toku Labe, unikátní i v evropském měřítku. Ohrozila by 41 druhů chráněných živočichů a rostlin, které se vyskytují v doprovodných ekosystémech řeky Labe. Podle zprávy NKÚ je stavba ekonomicky nerentabilní.