Popel z vypálené trávy je na nic
Chrudimsko - Tisícikorunové pokuty hrozí každému, kdo bude pálit trávu mimo
vyhrazená místa. Nekompromisní peněžní i pracovní tresty jsou zřejmě jedinou
účinnou hrozbou.
Možná i odnětí svobody
Tisková mluvčí Hasičského záchranného sboru (HZS) Pardubického kraje Vendula
Horáková zdůrazňuje, že v případě obecného ohrožení automaticky nastupuje
trestní zákon, což pro \"paliče\" trávy může znamenat i odnětí svobody.
\"Jen loni v březnu zasahovali hasiči Pardubického kraje u sto dvaatřiceti
požárů. I letos už se případy vypalování objevily,\" říká mluvčí Horáková.
Vzít zápalky do ruky a vypálit stařinu namísto jejího vyhrabání je jednodušší.
Lidé si ale neuvědomují, že drsně zasahují do koloběhu přírody a mohou narušit
její přirozený systém.
\"Uhynou brouci, čmeláci i včely, protože zvlášť po ránu nejsou pohybliví.
Plameny spálí i larvy hmyzu, který člověk ani nevnímá. Tím se napáchají obrovské
škody,\" tvrdí vedoucí nasavrcké správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Železné
hory František Bárta. I když se letos zatím neobjevily větší vypálené plochy na
území, ochránci přírody jsou připraveni případné \"hříšníky\" tvrdě trestat.
\"Můžeme vyměřit nemalý peněžitý trest, ale i takzvané nápravné opatření. To
znamená, že viník uvede pozemek do pořádku na své vlastní náklady,\" dodává
František Bárta.
Zahrádkářův omyl
Velkým omylem je argument mnohých zahrádkářů, že popel ze staré trávy je
výborným hnojivem.
\"Zásadně jsem proti vypalování trávy. Žijí v ní berušky a jiní naši drobní
pomocníci. A co se týká hnoje, ten sice z travního popela vznikne, ale je celkem
k ničemu. Humus se tvoří z organické hmoty, a tu vlastně pálíme. Zbyde nám tak
trocha draslíku a hořčíku,\" říká předseda Územní rady Českého zahrádkářského
svazu v Chrudimi Zdeněk Procházka. Na druhou stranu ale dodává, že nesouhlasí se
zákonem daným zákazem pálení starého listí a větví listí.
\"Chorobami napadené kaštany se nyní raději pokácí, a přitom stačí jen spálit
listy. Teď se hodně objevila hrušňová rez. Kdybych listí kompostoval, nikdy se
jí nezbavím. Nemůžeme to ale přirovnávat k vypalování trávy - chce to
rozlišovat,\" zdůrazňuje Zdeněk Procházka.
Chrudimsko - Tisícikorunové pokuty hrozí každému, kdo bude pálit trávu mimo vyhrazená místa. Nekompromisní peněžní i pracovní tresty jsou zřejmě jedinou účinnou hrozbou.
Možná i odnětí svobody
Tisková mluvčí Hasičského záchranného sboru (HZS) Pardubického kraje Vendula Horáková zdůrazňuje, že v případě obecného ohrožení automaticky nastupuje trestní zákon, což pro \"paliče\" trávy může znamenat i odnětí svobody.
\"Jen loni v březnu zasahovali hasiči Pardubického kraje u sto dvaatřiceti požárů. I letos už se případy vypalování objevily,\" říká mluvčí Horáková.
Vzít zápalky do ruky a vypálit stařinu namísto jejího vyhrabání je jednodušší. Lidé si ale neuvědomují, že drsně zasahují do koloběhu přírody a mohou narušit její přirozený systém.
\"Uhynou brouci, čmeláci i včely, protože zvlášť po ránu nejsou pohybliví. Plameny spálí i larvy hmyzu, který člověk ani nevnímá. Tím se napáchají obrovské škody,\" tvrdí vedoucí nasavrcké správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Železné hory František Bárta. I když se letos zatím neobjevily větší vypálené plochy na území, ochránci přírody jsou připraveni případné \"hříšníky\" tvrdě trestat.
\"Můžeme vyměřit nemalý peněžitý trest, ale i takzvané nápravné opatření. To znamená, že viník uvede pozemek do pořádku na své vlastní náklady,\" dodává František Bárta.
Zahrádkářův omyl
Velkým omylem je argument mnohých zahrádkářů, že popel ze staré trávy je výborným hnojivem.
\"Zásadně jsem proti vypalování trávy. Žijí v ní berušky a jiní naši drobní pomocníci. A co se týká hnoje, ten sice z travního popela vznikne, ale je celkem k ničemu. Humus se tvoří z organické hmoty, a tu vlastně pálíme. Zbyde nám tak trocha draslíku a hořčíku,\" říká předseda Územní rady Českého zahrádkářského svazu v Chrudimi Zdeněk Procházka. Na druhou stranu ale dodává, že nesouhlasí se zákonem daným zákazem pálení starého listí a větví listí.
\"Chorobami napadené kaštany se nyní raději pokácí, a přitom stačí jen spálit listy. Teď se hodně objevila hrušňová rez. Kdybych listí kompostoval, nikdy se jí nezbavím. Nemůžeme to ale přirovnávat k vypalování trávy - chce to rozlišovat,\" zdůrazňuje Zdeněk Procházka.
Možná i odnětí svobody
Tisková mluvčí Hasičského záchranného sboru (HZS) Pardubického kraje Vendula Horáková zdůrazňuje, že v případě obecného ohrožení automaticky nastupuje trestní zákon, což pro \"paliče\" trávy může znamenat i odnětí svobody.
\"Jen loni v březnu zasahovali hasiči Pardubického kraje u sto dvaatřiceti požárů. I letos už se případy vypalování objevily,\" říká mluvčí Horáková.
Vzít zápalky do ruky a vypálit stařinu namísto jejího vyhrabání je jednodušší. Lidé si ale neuvědomují, že drsně zasahují do koloběhu přírody a mohou narušit její přirozený systém.
\"Uhynou brouci, čmeláci i včely, protože zvlášť po ránu nejsou pohybliví. Plameny spálí i larvy hmyzu, který člověk ani nevnímá. Tím se napáchají obrovské škody,\" tvrdí vedoucí nasavrcké správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Železné hory František Bárta. I když se letos zatím neobjevily větší vypálené plochy na území, ochránci přírody jsou připraveni případné \"hříšníky\" tvrdě trestat.
\"Můžeme vyměřit nemalý peněžitý trest, ale i takzvané nápravné opatření. To znamená, že viník uvede pozemek do pořádku na své vlastní náklady,\" dodává František Bárta.
Zahrádkářův omyl
Velkým omylem je argument mnohých zahrádkářů, že popel ze staré trávy je výborným hnojivem.
\"Zásadně jsem proti vypalování trávy. Žijí v ní berušky a jiní naši drobní pomocníci. A co se týká hnoje, ten sice z travního popela vznikne, ale je celkem k ničemu. Humus se tvoří z organické hmoty, a tu vlastně pálíme. Zbyde nám tak trocha draslíku a hořčíku,\" říká předseda Územní rady Českého zahrádkářského svazu v Chrudimi Zdeněk Procházka. Na druhou stranu ale dodává, že nesouhlasí se zákonem daným zákazem pálení starého listí a větví listí.
\"Chorobami napadené kaštany se nyní raději pokácí, a přitom stačí jen spálit listy. Teď se hodně objevila hrušňová rez. Kdybych listí kompostoval, nikdy se jí nezbavím. Nemůžeme to ale přirovnávat k vypalování trávy - chce to rozlišovat,\" zdůrazňuje Zdeněk Procházka.
Zdroj:Chrudimský deník
Sdílet článek na sociálních sítích