Frýdlantsko chystá větrné elektrárny

Severočeské obce věří příznivým větrům, které by měly roztočit vrtule malých elektráren. Energie má napájet chřadnoucí rozpočty několika obcí Frýdlantského výběžku.
Stanislav Šetina

Patnáct větrných elektráren má zanedlouho vyrůst v Albrechticích u Frýdlantu. Lopatky vrtulí umístěné na stožárech vysokých přes osmdesát metrů, se začnou otáčet už na podzim příštího roku.
Starostové z několika obcí ve Frýdlantském výběžku netají, že mají vzor v nedalekých Jindřichovicích pod Smrkem. Dvě elektrárny, jejichž stavba přišla na šedesát dva miliónů korun, tam vyrostly už loni. Obec se šesti sty obyvateli si mohla náročnou investici dovolit jen díky tomu, že třiapadesát miliónů získala jako dotaci a půjčku ze Státního fondu životního prostředí.
Podle starosty Petr Pávka se elektrárny osvědčily. \"V loňském roce to sice méně foukalo, přesto nám větrné elektrárny vydělaly téměř dva milióny korun,\" poznamenal Pávek. Vesnice se tak za pár let zbaví dluhu, a to díky větru, který podle všeho Frýdlantsku přeje mnohem více než jiným oblastem v zemi. Okolní obce proto mají o vydělávání peněz obdobné představy.

Na investici se společně složí tři různí partneři
Tři různé podnikatelské skupiny založí společný podnik. Kromě obcí v něm budou němečtí podnikatelé, kteří si do Frýdlantského výběžku přinesou technologii. Více než na vyčíslení nákladů nyní budovatelé elektráren myslí na povolovací řízení, neboť kvůli elektrárnám se musí změnit územní plán. S elektrárnami - naštěstí pro investory - již počítá i koncept krajského územního plánu.
Sedm elektráren má stát v blízkosti aleje, která spojuje hlavní silnici na Frýdlant a osadu Vysoká. Rozmístěny budou tak, aby si navzájem nebraly vítr, a jejich výkon tak bude optimální. Další dvě menší elektrárny vzniknou na sousedícím Lysém vrchu. Silných jihozápadních větrů využije také dalších šest elektráren na nedalekém kopci Kameniště. Každá z elektráren má mít maximální výkon dva megawatty.

Horské obce chtějí zkrotit vítr, ale i vodu
Na výstavbu větrných elektráren myslí mnohem více horských měst a obcí Libereckého kraje. O svých plánech hovoří v Jablonci nad Nisou, Desné v Jizerských horách, Rychnově u Jablonce nad Nisou, v Hrádku nad Nisou a také v Maršovicích.

Odborníci pochybují o návratnosti projektů
Desná v Jizerských horách má už jasno ve výběru lokalit. Nechala si zpracovat studii větrných podmínek a z nich vyšly dva vhodné pozemky. Sto miliónů korun na investici ale město nemá, a tak se rozhlíží po silném investorovi. Mnohem nadějnější je proto pro obec výstavba vodních elektráren na řece Desné. V minulosti voda poháněla dvaačtyřicet turbín. Nad městem je navíc velká vodní nádrž, která stabilizuje průtok. Samospráva předpokládá, že první kilowatthodiny elektrické energie vyrobí z vody, teprve později pro ni bude pracovat i vítr.
Severočeská energetika se na velké projekty větrných elektráren dívá s rozpaky, neboť dostala už čtyřicet pět záměrů od různých investorů. Všichni chtějí využít příznivou polohu severočeských pohraničních hor.
\"Větrné farmy - podle předložených studií - mají vyrábět zhruba tolik elektřiny, jako jeden blok jaderné elektrárny Temelín,\" řekl mluvčí Severočeské energetiky Ondřej Horák, který rovněž tvrdí, že některé projekty se navzájem překrývají anebo vycházejí z nereálných možností umístění. Celkové využití maximálního instalovaného výkonu u těchto zdrojů dosahuje podle něj pouze dvaceti až třiceti procent.
Část odborné veřejnosti přesto odhaduje, že do dvou let mnohé větrné elektrárny stát budou. Cena vykupované energie je pro řadu investorů lákavá. Majitelé elektráren dostávají 2,70 koruny za jednu kilowatthodinu, což je sice o třicet haléřů méně než loni, ale stále to považují za zajímavou cenu. Elektrárenská firma ČEZ letos prodává jednu kilowatthodinu za 89 haléřů