Návratu vlků brání člověk
Děčínsko - Vlk byl na přelomu devatenáctého a dvacátého století systematicky na
území Českosaského Švýcarska vybíjen. Poslední kus byl odstřelen v roce 1904.
Nyní by se mohli vlci opět vrátit.
\"Na území národního parku je místo až pro dvě rodiny, vlčí smečka se ovšem
pohybuje na mnohem větším protoru než je náš park,\"
naznačil možnosti a rozsah osídlení Pavel Benda z Národního parku České
Švýcarsko. V sousedním Německu se pohybuje jedna až dvě vlčí rodiny, které do
prostoru bývalého cvičiště sovětské armády zavítaly z Polska.
\"Pro vlky není problémem migrovat do České republiky, limitujícím faktorem je
tolerance člověka k této šelmě,\"
vysvětlil Pavel Benda. Ve smečce plodí mláďata pouze vůdčí pár, dospělosti se
jich ale bohužel mnoho nedožije.
\"Úmrtnost se pohybuje kolem osmdesáti procent, největší podíl na ni mají
pytláci,\"
upozornil Pavel Benda. Dodal, že v menší míře se na úmrtí podílejí automobily a
přirozené příčiny. Vybíjení šelem v Národním parku České Švýcarsko nejspíše
dostalo opět na pokraj vyhubení rysa ostrovida. Velké šelmy se setkávají s
netolerancí především u části myslivecké společnosti.
\"Snížení počtu zvěře až o polovinu by přitom lesům velice prospělo, v současné
době jsou přezvěřené revíry limitujícím faktorem pro obnovu lesa,\"
uvedl Pavel Benda. Doplnil, že veškeré nové stromy se musí oplocovat, v opačném
případě by je totiž zvěř okamžitě zničila.
\"Návrat vrcholových predátorů je úmyslem i Lesů České republiky, nájemce
honitby má ale někdy jiný názor,\"
dodal Pavel Benda. K návratu vlka shlíží s obavami část zemědělců. K ochraně
stáda přitom stačí oplocení nebo obyčejný ovčácký pes. Někteří chovatelé ovcí na
Děčínsku jsou již nyní připraveni.
\"Ohrada, ve které máme ovce, je oplocená, takže nám tam i po návratu vlka ovce
určitě zůstanou,\"
uvedl František Douša z Verneřic. I pokud by vlk zaútočil na hospodářské zvíře,
náleží zemědělci náhrada škody od státu. Ochranáři se také setkávají s názorem
na vlka jako lidožroutské šelmy.
\"V minulém století nebyl na celém světě doložen jediný případ napadení člověka
vlkem,\"
vyvracel obavy Pavel Benda. Dodal, že tento mýtus krvelačné šelmy se rozhodně
nezakládá na pravdě. Pověsti o napadení lidí vlkem je nejspíše výmyslem lidové
slovesnosti.
Děčínsko - Vlk byl na přelomu devatenáctého a dvacátého století systematicky na území Českosaského Švýcarska vybíjen. Poslední kus byl odstřelen v roce 1904. Nyní by se mohli vlci opět vrátit.
\"Na území národního parku je místo až pro dvě rodiny, vlčí smečka se ovšem pohybuje na mnohem větším protoru než je náš park,\"
naznačil možnosti a rozsah osídlení Pavel Benda z Národního parku České Švýcarsko. V sousedním Německu se pohybuje jedna až dvě vlčí rodiny, které do prostoru bývalého cvičiště sovětské armády zavítaly z Polska.
\"Pro vlky není problémem migrovat do České republiky, limitujícím faktorem je tolerance člověka k této šelmě,\"
vysvětlil Pavel Benda. Ve smečce plodí mláďata pouze vůdčí pár, dospělosti se jich ale bohužel mnoho nedožije.
\"Úmrtnost se pohybuje kolem osmdesáti procent, největší podíl na ni mají pytláci,\"
upozornil Pavel Benda. Dodal, že v menší míře se na úmrtí podílejí automobily a přirozené příčiny. Vybíjení šelem v Národním parku České Švýcarsko nejspíše dostalo opět na pokraj vyhubení rysa ostrovida. Velké šelmy se setkávají s netolerancí především u části myslivecké společnosti.
\"Snížení počtu zvěře až o polovinu by přitom lesům velice prospělo, v současné době jsou přezvěřené revíry limitujícím faktorem pro obnovu lesa,\"
uvedl Pavel Benda. Doplnil, že veškeré nové stromy se musí oplocovat, v opačném případě by je totiž zvěř okamžitě zničila.
\"Návrat vrcholových predátorů je úmyslem i Lesů České republiky, nájemce honitby má ale někdy jiný názor,\"
dodal Pavel Benda. K návratu vlka shlíží s obavami část zemědělců. K ochraně stáda přitom stačí oplocení nebo obyčejný ovčácký pes. Někteří chovatelé ovcí na Děčínsku jsou již nyní připraveni.
\"Ohrada, ve které máme ovce, je oplocená, takže nám tam i po návratu vlka ovce určitě zůstanou,\"
uvedl František Douša z Verneřic. I pokud by vlk zaútočil na hospodářské zvíře, náleží zemědělci náhrada škody od státu. Ochranáři se také setkávají s názorem na vlka jako lidožroutské šelmy.
\"V minulém století nebyl na celém světě doložen jediný případ napadení člověka vlkem,\"
vyvracel obavy Pavel Benda. Dodal, že tento mýtus krvelačné šelmy se rozhodně nezakládá na pravdě. Pověsti o napadení lidí vlkem je nejspíše výmyslem lidové slovesnosti.
\"Na území národního parku je místo až pro dvě rodiny, vlčí smečka se ovšem pohybuje na mnohem větším protoru než je náš park,\"
naznačil možnosti a rozsah osídlení Pavel Benda z Národního parku České Švýcarsko. V sousedním Německu se pohybuje jedna až dvě vlčí rodiny, které do prostoru bývalého cvičiště sovětské armády zavítaly z Polska.
\"Pro vlky není problémem migrovat do České republiky, limitujícím faktorem je tolerance člověka k této šelmě,\"
vysvětlil Pavel Benda. Ve smečce plodí mláďata pouze vůdčí pár, dospělosti se jich ale bohužel mnoho nedožije.
\"Úmrtnost se pohybuje kolem osmdesáti procent, největší podíl na ni mají pytláci,\"
upozornil Pavel Benda. Dodal, že v menší míře se na úmrtí podílejí automobily a přirozené příčiny. Vybíjení šelem v Národním parku České Švýcarsko nejspíše dostalo opět na pokraj vyhubení rysa ostrovida. Velké šelmy se setkávají s netolerancí především u části myslivecké společnosti.
\"Snížení počtu zvěře až o polovinu by přitom lesům velice prospělo, v současné době jsou přezvěřené revíry limitujícím faktorem pro obnovu lesa,\"
uvedl Pavel Benda. Doplnil, že veškeré nové stromy se musí oplocovat, v opačném případě by je totiž zvěř okamžitě zničila.
\"Návrat vrcholových predátorů je úmyslem i Lesů České republiky, nájemce honitby má ale někdy jiný názor,\"
dodal Pavel Benda. K návratu vlka shlíží s obavami část zemědělců. K ochraně stáda přitom stačí oplocení nebo obyčejný ovčácký pes. Někteří chovatelé ovcí na Děčínsku jsou již nyní připraveni.
\"Ohrada, ve které máme ovce, je oplocená, takže nám tam i po návratu vlka ovce určitě zůstanou,\"
uvedl František Douša z Verneřic. I pokud by vlk zaútočil na hospodářské zvíře, náleží zemědělci náhrada škody od státu. Ochranáři se také setkávají s názorem na vlka jako lidožroutské šelmy.
\"V minulém století nebyl na celém světě doložen jediný případ napadení člověka vlkem,\"
vyvracel obavy Pavel Benda. Dodal, že tento mýtus krvelačné šelmy se rozhodně nezakládá na pravdě. Pověsti o napadení lidí vlkem je nejspíše výmyslem lidové slovesnosti.
Zdroj:Českolipský deník
Sdílet článek na sociálních sítích