Kvůli Bruselu zná každou kytku v kraji
Málokdo může stejně jako Richard Višňák říct, že opravdu zná ve svém kraji
každou rostlinu. Richard Višňák, botanik, však sbíral podklady, aby vybrané
oblasti na Liberecku mohly patřit do evropské soustavy chráněných území Natura
2000. Nachodil po severovýchodních Čechách stovky kilometrů a prozkoumal doslova
každý strom, keř či květinu.
Návrh, jaká území by se měla součástí Natury stát, chce Praha poslat do Bruselu
co nejdřív. \"Až uvidím konečnou podobu národního seznamu, poznám, jestli má
práce měla opravdu smysl,\" říká Višňák.
Seznam hodlá Ministerstvo životního prostředí zveřejnit dnes, čtyři dny před
vstupem do unie. \"Spustí se poprask,\" odhaduje ministerský úředník, který se
Naturou zabývá.
Mnozí podnikatelé, radnice a úřady totiž už předem dávají hlasitě najevo, že
nebudou souhlasit s tím, aby byl jejich region \"prošpikován\" novými chráněnými
územími. Tvrdí, že to omezí podnikání a rozvoj regionu.
Ministerstvo životního prostředí zatím vytipovalo do soustavy Natura
jedenačtyřicet ptačích území. Pak jsou ovšem ještě stovky dalších, většinou
menších přírodních stanovišť, která se objeví na českém seznamu pro Brusel.
Navrhovaná území zčásti překrývají už dnes chráněné lokality - národní parky či
chráněné krajinné oblasti.
V místech, kde nové chráněné území omezí například majitele lesů nebo zemědělské
půdy, počítá ministerstvo s odškodněním. Podle odhadů by se na kompenzace mělo
každý rok vydat přibližně 400 miliónů korun.
Málokdo může stejně jako Richard Višňák říct, že opravdu zná ve svém kraji každou rostlinu. Richard Višňák, botanik, však sbíral podklady, aby vybrané oblasti na Liberecku mohly patřit do evropské soustavy chráněných území Natura 2000. Nachodil po severovýchodních Čechách stovky kilometrů a prozkoumal doslova každý strom, keř či květinu.
Návrh, jaká území by se měla součástí Natury stát, chce Praha poslat do Bruselu co nejdřív. \"Až uvidím konečnou podobu národního seznamu, poznám, jestli má práce měla opravdu smysl,\" říká Višňák.
Seznam hodlá Ministerstvo životního prostředí zveřejnit dnes, čtyři dny před vstupem do unie. \"Spustí se poprask,\" odhaduje ministerský úředník, který se Naturou zabývá.
Mnozí podnikatelé, radnice a úřady totiž už předem dávají hlasitě najevo, že nebudou souhlasit s tím, aby byl jejich region \"prošpikován\" novými chráněnými územími. Tvrdí, že to omezí podnikání a rozvoj regionu.
Ministerstvo životního prostředí zatím vytipovalo do soustavy Natura jedenačtyřicet ptačích území. Pak jsou ovšem ještě stovky dalších, většinou menších přírodních stanovišť, která se objeví na českém seznamu pro Brusel. Navrhovaná území zčásti překrývají už dnes chráněné lokality - národní parky či chráněné krajinné oblasti.
V místech, kde nové chráněné území omezí například majitele lesů nebo zemědělské půdy, počítá ministerstvo s odškodněním. Podle odhadů by se na kompenzace mělo každý rok vydat přibližně 400 miliónů korun.
Pozor na střelnou zbraň
I Richard Višňák se při práci v terénu setkal s výhrůžkami. Lidé mu nadávali, že vchází na soukromé pozemky, dokonce narazil na výstrahu, že proti narušiteli bude použita střelná zbraň.
\"Někteří se ale se mnou rádi dávali do řeči a zajímali se, co dělám,\" vykládá Višňák.
Stejně jako on se do mapování takřka celého území republiky zapojilo od roku 2001 na 670 botaniků, biologů a dalších odborníků.
S mapou, tužkou a poznámkovým blokem prozkoumal Richard Višňák stovky kilometrů čtverečních. Každý biotop označil na mapě číslem a do bloku si o něm poznamenal základní údaje. Všechny informace o prozkoumaném území pak musel zpracovat a poslat do Prahy.
\"Nakonec většinu času stejně strávíte v kanceláři u počítače,\" říká Richard Višňák.
I práce v terénu však byla někdy ubíjející. To když musel ve vsích obcházet domy stále dokola, aby se dostal na místa, kam potřeboval. Nejradši proto pracoval mimo zastavěná území.
\"V méně civilizovaném prostředí byla práce příjemnější a rychlejší,\" dodává botanik.
Poslední slovo má Brusel
Která území nakonec dostanou evropskou nálepku Natura 2000, rozhodnou úředníci v Bruselu. Potrvá to nejspíš několik let, i když první verzi českého seznamu dostane Evropská unie poměrně brzy. Čeští experti totiž ještě nedokončili mapování několika posledních oblastí a seznam se tak může ještě rozšířit. Zkušenosti z jiných zemí unie ukazují, že Brusel nepovažuje počet navrhovaných území za dostatečný a chce, aby jich přibylo.
\"Po schválení v Bruselu pak bude mít republika šest let na to, aby naturová území vyhlásila za chráněná,\" říká Richard Višňák.
Návrh, jaká území by se měla součástí Natury stát, chce Praha poslat do Bruselu co nejdřív. \"Až uvidím konečnou podobu národního seznamu, poznám, jestli má práce měla opravdu smysl,\" říká Višňák.
Seznam hodlá Ministerstvo životního prostředí zveřejnit dnes, čtyři dny před vstupem do unie. \"Spustí se poprask,\" odhaduje ministerský úředník, který se Naturou zabývá.
Mnozí podnikatelé, radnice a úřady totiž už předem dávají hlasitě najevo, že nebudou souhlasit s tím, aby byl jejich region \"prošpikován\" novými chráněnými územími. Tvrdí, že to omezí podnikání a rozvoj regionu.
Ministerstvo životního prostředí zatím vytipovalo do soustavy Natura jedenačtyřicet ptačích území. Pak jsou ovšem ještě stovky dalších, většinou menších přírodních stanovišť, která se objeví na českém seznamu pro Brusel. Navrhovaná území zčásti překrývají už dnes chráněné lokality - národní parky či chráněné krajinné oblasti.
V místech, kde nové chráněné území omezí například majitele lesů nebo zemědělské půdy, počítá ministerstvo s odškodněním. Podle odhadů by se na kompenzace mělo každý rok vydat přibližně 400 miliónů korun.
Pozor na střelnou zbraň
I Richard Višňák se při práci v terénu setkal s výhrůžkami. Lidé mu nadávali, že vchází na soukromé pozemky, dokonce narazil na výstrahu, že proti narušiteli bude použita střelná zbraň.
\"Někteří se ale se mnou rádi dávali do řeči a zajímali se, co dělám,\" vykládá Višňák.
Stejně jako on se do mapování takřka celého území republiky zapojilo od roku 2001 na 670 botaniků, biologů a dalších odborníků.
S mapou, tužkou a poznámkovým blokem prozkoumal Richard Višňák stovky kilometrů čtverečních. Každý biotop označil na mapě číslem a do bloku si o něm poznamenal základní údaje. Všechny informace o prozkoumaném území pak musel zpracovat a poslat do Prahy.
\"Nakonec většinu času stejně strávíte v kanceláři u počítače,\" říká Richard Višňák.
I práce v terénu však byla někdy ubíjející. To když musel ve vsích obcházet domy stále dokola, aby se dostal na místa, kam potřeboval. Nejradši proto pracoval mimo zastavěná území.
\"V méně civilizovaném prostředí byla práce příjemnější a rychlejší,\" dodává botanik.
Poslední slovo má Brusel
Která území nakonec dostanou evropskou nálepku Natura 2000, rozhodnou úředníci v Bruselu. Potrvá to nejspíš několik let, i když první verzi českého seznamu dostane Evropská unie poměrně brzy. Čeští experti totiž ještě nedokončili mapování několika posledních oblastí a seznam se tak může ještě rozšířit. Zkušenosti z jiných zemí unie ukazují, že Brusel nepovažuje počet navrhovaných území za dostatečný a chce, aby jich přibylo.
\"Po schválení v Bruselu pak bude mít republika šest let na to, aby naturová území vyhlásila za chráněná,\" říká Richard Višňák.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích