Ryby pod Spolanou obsahují nejvíce toxické rtuti
MĚLNÍK - Ryby po celé délce toku řeky Labe obsahují nadlimitní koncentrace rtuti. Stanovené koncentrace rtuti u odchycených labských ryb několikanásobně přesahují platný limit stanovený vyhláškou Ministerstva zdravotnictví České republiky (1). Vyplývá to z dlouhodobých měření prováděných Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). Nejvyšší hodnoty koncentrací rtuti v labských rybách byly vždy stanoveny u ryb odchycených na profilu Obříství (2), který se nachází po proudu od neratovické Spolany a je součástí monitorovací sítě ČHMÚ.
Takto vysoké koncentrace rtuti, které na svých internetových stránkách uvádí ČHMÚ, nebyly stanoveny ani u šesti ryb, které byly chyceny ve vodní nádrži Mlékojedy pískovna několik měsíců po povodni v roce 2002 (3). „Ryby z Mlékojedské pískovny byly tehdy prohlášeny Státní veterinární správou za nepoživatelné. Při zkonzumování 200 gramů ryby chycené u Obříství překročí člověk nejvyšší týdenní přípustnou dávku příjmu rtuti zhruba 3 až 8 krát,“ připomněla Mgr. Hana Kuncová, vedoucí kampaně Arniky Stop nebezpečí ze Spolany.
Obříství pod Spolanou Neratovice považuje za nejvíce zatíženou lokalitu také Ing. Tomáš Randák z Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického Jihočeské univerzity ve Vodňanech. „Ryby odlovené v této lokalitě vykazovaly závažné patologické změny, které se vyskytovaly téměř u všech odlovených ryb při makroskopickém i histologickém vyšetření. V jejich svalovině byly zjištěny nejvyšší koncentrace rtuti, PCB, HCB, DDT a alkylfenolů,“ uvedl Randák v závěrečné zprávě projektu Labe IV (4)
Rtuť se do Labe dostává ve velké míře z podniků chlorové chemie – Spolany, a.s. Neratovice a ze Spolchemie, a.s. Ústí nad Labem. Výroba nebezpečného chloru je v těchto chemičkách založena na amalgámovém postupu využívajícím jedovatou rtuť. Amalgámový postup je podle popisu nejlepší dostupné technologie, tzv. BREF (5) považován za nejhorší možný výrobní proces. Spolana i Spolchemie vypustí do řeky Labe desítky kilogramů rtuti ročně (a to i prostřednictvím vod, které prošly procesem odstranění rtuti -„demerkurizace“ na čističce odpadních vod).
Komise odborníků zabývající se přídavnými látkami v potravinách z FAO (Food and Agriculture Organization ) a ze Světové zdravotnické organizace (6) stanovily nejvyšší přípustnou dávku příjmu rtuti prostřednictvím ryb na 0,005 mg rtuti na 1 kg tělesné hmotnosti za týden. U člověka, který váží 60 kg, by týdenní příjem rtuti neměl přesáhnout 0,3 mg rtuti za týden, z čehož 0,2 mg za týden představuje toxická methylrtuť (tj. zhruba 2/3 z celkově přijatého množství rtuti).
Rtuť je látka, která se akumuluje v organismech a přenáší se potravním řetězcem. Nejvíce jsou rtutí ohroženy organismy na vrcholu potravní pyramidy včetně člověka.
Přílohy:
(1) Vyhláška MZ ČR č. 53/2002 Sb. uvádí přípustný limit pro rtuť 0,1 mg/kg pro sladkovodní
ryby nedravé (např. cejn, jelec, plotice, kapr), pro dravé sladkovodní ryby (např. okoun, pstruh, štika) je limit 0,5 mg/kg.
(2) Koncentrace rtuti v rybách odebraných z řeky Labe (zdroj: Český hydrometeorolo-gický ústav); Tabulka
Lokalita |
Kraj |
Datum odběru |
Matrice |
Obsah rtuti (mg/kg) |
Debrné |
Královéhradecký |
27.6.2000 |
Jelec tloušť |
0,73 |
Debrné |
Královéhradecký |
2.8.2001 |
Plotice ob. |
1,1 |
Debrné |
Královéhradecký |
8.10.2002 |
Jelec tloušť |
0,5 |
Valy |
Pardubický |
8.10.2002 |
Jelec tloušť |
0,9 |
Lysá nad Labem |
Středočeský |
8.10.2002 |
Jelec tloušť |
3,0 |
Obříství |
Středočeský |
13.6.2000 |
Jelec tloušť |
5,1 |
Obříství |
Středočeský |
16.8.2001 |
Jelec tloušť |
5,0 |
Obříství |
Středočeský |
16.8.2000 |
Cejn velký |
6,2 |
Obříství |
Středočeský |
30.7.2002 |
Jelec tloušť |
12,3 |
Děčín |
Ústecký |
2.8.1999 |
Cejn velký |
2,3 |
Děčín |
Ústecký |
1.8.2000 |
Jelec tloušť |
0,49 |
Děčín |
Ústecký |
3.10.2001 |
Jelec tloušť |
1,0 |
Děčín |
Ústecký |
1.8.2002 |
Cejn velký |
1,5 |
Děčín |
Ústecký |
1.8.2002 |
Jelec tloušť |
0,7 |
(3) Výsledky rozborů sladkovodních ryb z vodní nádrže (Mlékojedy pískovna) provedené Státní veterinární správou v Praze:
V případě sladkovodních ryb byl u všech šesti vzorků zjištěn nadlimitní obsah rtuti v rozmezí od 0,124 do 0,711 mg/kg. Vyhláška MZd ČR č. 53/2002 Sb. uvádí přípustný limit pro rtuť 0,1 mg/kg pro sladkovodní ryby.
Podepsán: MVDr. Josef Holejšovský, ústřední ředitel Státní veterinární správy
(4) citace závěrečné zprávy projektu Labe IV – Projekt Ministerstva životního prostředí ČR Labe IV (VaV/650/5/03), koordinovaný Výzkumným ústavem vodohospodářským TGM Praha, rok 2003
(5) BREF – Referenční dokument BAT (Best Available Technique = nejlepší dostupná technika); Evropská komise; Integrovaná prevence a omezování znečištění (IPPC) Referenční dokument BAT v sektoru výroby chloru a louhu. Říjen 2002
(6) Světová zdravotnická organizace – „World Health Organization“ (WHO)
Komise odborníků zabývající se přídavnými látkami v potravinách FAO – „The Joint
Expert Committee on Food Additives of the Food and Agriculture Organization of the United Nations“ (JECFAO)
Tisková zpráva sdružení Arnika