Zmrzlý sever Kanady střeží domorodí Inuité
Ještě nikdy nezažila tato izolovaná meteorologická stanice, vzdálená více než
1400 kilometrů severně od polárního kruhu, něco podobného. U malého, odlehlého
stanoviště zastavuje hlídka tvořená dvaceti sněžnými skútry s vlajkou tvaru
javorového listu, které táhnou sáně naplněné zásobami.
Řidiči vystupují, berou na ramena své padesát let staré pušky značky Lee-Enfield
a střílí, aby připoutali pozornost. Teplota se v tu chvíli dostává na 34 stupňů
pod bodem mrazu.
\"Dobrá práce,\" hodnotí major Stewart Gibson, velitel zvláštní expedice. \"V
těchto místech bylo jen málo lidí, je to jedna z nejodlehlejších částí Kanady.\"
Když dojedou do Eureky, vědí strážci, že jsou asi v polovině své 1800 kilometrů
dlouhé, dvoutýdenní expedice. Jejím cílem je posílit suverenitu Kanady na
zamrzlých horách, řekách a ledových údolích, které pokrývají nejsevernější
výběžky Arktického souostroví. Obrovské ostrovy tohoto pustého regionu patří k
největším na světě.
A kdo jsou členové expedice? Pět kanadských vojáků a patnáct jejich kolegů,
záložníků. Na severu jsou jako průvodci armády nepostradatelní Inuité (jak si
eskymáci sami říkají). Vojáci v polárním regionu spoléhají na celkem 1500
inuitských strážců vybavených červenými bavlněnými triky a čepicemi.
Ještě nikdy nezažila tato izolovaná meteorologická stanice, vzdálená více než 1400 kilometrů severně od polárního kruhu, něco podobného. U malého, odlehlého stanoviště zastavuje hlídka tvořená dvaceti sněžnými skútry s vlajkou tvaru javorového listu, které táhnou sáně naplněné zásobami.
Řidiči vystupují, berou na ramena své padesát let staré pušky značky Lee-Enfield a střílí, aby připoutali pozornost. Teplota se v tu chvíli dostává na 34 stupňů pod bodem mrazu.
\"Dobrá práce,\" hodnotí major Stewart Gibson, velitel zvláštní expedice. \"V těchto místech bylo jen málo lidí, je to jedna z nejodlehlejších částí Kanady.\"
Když dojedou do Eureky, vědí strážci, že jsou asi v polovině své 1800 kilometrů dlouhé, dvoutýdenní expedice. Jejím cílem je posílit suverenitu Kanady na zamrzlých horách, řekách a ledových údolích, které pokrývají nejsevernější výběžky Arktického souostroví. Obrovské ostrovy tohoto pustého regionu patří k největším na světě.
A kdo jsou členové expedice? Pět kanadských vojáků a patnáct jejich kolegů, záložníků. Na severu jsou jako průvodci armády nepostradatelní Inuité (jak si eskymáci sami říkají). Vojáci v polárním regionu spoléhají na celkem 1500 inuitských strážců vybavených červenými bavlněnými triky a čepicemi.
MEZITITULEK: Pustá země inuitů
Celé oblasti se říká Nunavut, v jazyce Inuitů to znamená \"Naše země\". Před pěti lety byla vyčleněna ze Severozápadních teritorií, na základě dohody inuitů s kanadskou vládou. Z jižní Kanady sem nevedou žádné silnice. Ačkoli je Nunavut čtyřikrát větší než Francie, má jen asi třicet tisíc obyvatel, pětaosmdesát procent z nich Inuitů.
Pro kanadskou nízkonákladovou armádu, která má v severském regionu méně než dvě stovky vojáků, jsou inuitské hlídky velmi užitečnou a efektivní cestou, jak posilovat suverenitu Kanady a kontrolovat jakoukoli zvláštní aktivitu.
Ne, že by se Kanaďané obávali útoku neznámé armády ze Severního pólu, ale místní představitelé chtějí demonstrovat schopnost udržet kontrolu nad hranicemi teritoria, které pokrývá čtyřicet procent území Kanady a nacházejí se v něm bohatá naleziště zemního plynu a diamantů.
MEZITITULEK: Spory o ostrovy
Kvůli globálnímu oteplování se smršťuje led v severozápadním průjezdu, o kterém vždy snili námořníci jako o zkratce mezi severním Atlantikem a Asií. Je proto možné, že za několik desetiletí tudy budou chtít proplouvat komerční plavidla. Kanada uvažuje o tom, že kanály a úžina, které cestu tvoří, prohlásí za vlastní vody. Mohla by tak kontrolovat náklad lodí v ekologicky křehké oblasti.
USA a další země ale průliv považují za mezinárodní a tající led by proto mohl vyvolat spory.
Existuje navíc ještě vleklý spor s Dánskem, které si stejně jako Kanada nárokuje malý ostrůvek v úžině mezi Grónskem a ostrovem Ellesmere, kde leží město Eureka. Nedávno zde k nelibosti kanadských úřadů dánští námořníci zasadili vlajku své země. Kanadský ministr zahraničí Bill Graham pak ujistil parlament, že Dánsku jasně sdělí, kdo je zde pánem.
Spor ale nikdy nevybočuje z přátelských mezí. \"Když ostrov navštíví dánští vojáci, vždycky tu nechají láhev kořalky. Kanaďané jim na oplátku nechávají svou whisky a nápis Vítejte v Kanadě,\" říká Peter Taksoe-Jensen z dánského ministerstva zahraničí.
Spory o suverenitu v oblasti Arktidy zasahují hluboko do minulosti, kdy Británie v roce 1880 předala Arktické souostroví Kanadě. Některé ostrovy ale byly zmapovány a objeveny Skandinávci nebo Američany. Pokud se Kanadě nepodaří potvrdit svou suverenitu v neobydlených oblastech, mohou hádky znovu propuknout.
MEZITITULEK: Domorodé posily
Inuitské hlídky jsou podle kanadské vlády rovněž velkou příležitostí, jak projevit respekt k jejich tradicím. Bez nich by se vojáci asi neobešli.
Když například jeden z vojáků začal pálit vedle stanu hadr politý benzínem, varoval ho jeden z Inutiů, že tak může přilákat lední medvědy. Nebezpeční mohou být i arktičtí vlci nebo omrzliny.
Přesto si strážci nestěžují. \"Je to opravdu udivující pocit,\" říká kanadský major Gibson, \"když si uvědomíte, že jste první osobou, která tu otiskla stopy.\"
Řidiči vystupují, berou na ramena své padesát let staré pušky značky Lee-Enfield a střílí, aby připoutali pozornost. Teplota se v tu chvíli dostává na 34 stupňů pod bodem mrazu.
\"Dobrá práce,\" hodnotí major Stewart Gibson, velitel zvláštní expedice. \"V těchto místech bylo jen málo lidí, je to jedna z nejodlehlejších částí Kanady.\"
Když dojedou do Eureky, vědí strážci, že jsou asi v polovině své 1800 kilometrů dlouhé, dvoutýdenní expedice. Jejím cílem je posílit suverenitu Kanady na zamrzlých horách, řekách a ledových údolích, které pokrývají nejsevernější výběžky Arktického souostroví. Obrovské ostrovy tohoto pustého regionu patří k největším na světě.
A kdo jsou členové expedice? Pět kanadských vojáků a patnáct jejich kolegů, záložníků. Na severu jsou jako průvodci armády nepostradatelní Inuité (jak si eskymáci sami říkají). Vojáci v polárním regionu spoléhají na celkem 1500 inuitských strážců vybavených červenými bavlněnými triky a čepicemi.
MEZITITULEK: Pustá země inuitů
Celé oblasti se říká Nunavut, v jazyce Inuitů to znamená \"Naše země\". Před pěti lety byla vyčleněna ze Severozápadních teritorií, na základě dohody inuitů s kanadskou vládou. Z jižní Kanady sem nevedou žádné silnice. Ačkoli je Nunavut čtyřikrát větší než Francie, má jen asi třicet tisíc obyvatel, pětaosmdesát procent z nich Inuitů.
Pro kanadskou nízkonákladovou armádu, která má v severském regionu méně než dvě stovky vojáků, jsou inuitské hlídky velmi užitečnou a efektivní cestou, jak posilovat suverenitu Kanady a kontrolovat jakoukoli zvláštní aktivitu.
Ne, že by se Kanaďané obávali útoku neznámé armády ze Severního pólu, ale místní představitelé chtějí demonstrovat schopnost udržet kontrolu nad hranicemi teritoria, které pokrývá čtyřicet procent území Kanady a nacházejí se v něm bohatá naleziště zemního plynu a diamantů.
MEZITITULEK: Spory o ostrovy
Kvůli globálnímu oteplování se smršťuje led v severozápadním průjezdu, o kterém vždy snili námořníci jako o zkratce mezi severním Atlantikem a Asií. Je proto možné, že za několik desetiletí tudy budou chtít proplouvat komerční plavidla. Kanada uvažuje o tom, že kanály a úžina, které cestu tvoří, prohlásí za vlastní vody. Mohla by tak kontrolovat náklad lodí v ekologicky křehké oblasti.
USA a další země ale průliv považují za mezinárodní a tající led by proto mohl vyvolat spory.
Existuje navíc ještě vleklý spor s Dánskem, které si stejně jako Kanada nárokuje malý ostrůvek v úžině mezi Grónskem a ostrovem Ellesmere, kde leží město Eureka. Nedávno zde k nelibosti kanadských úřadů dánští námořníci zasadili vlajku své země. Kanadský ministr zahraničí Bill Graham pak ujistil parlament, že Dánsku jasně sdělí, kdo je zde pánem.
Spor ale nikdy nevybočuje z přátelských mezí. \"Když ostrov navštíví dánští vojáci, vždycky tu nechají láhev kořalky. Kanaďané jim na oplátku nechávají svou whisky a nápis Vítejte v Kanadě,\" říká Peter Taksoe-Jensen z dánského ministerstva zahraničí.
Spory o suverenitu v oblasti Arktidy zasahují hluboko do minulosti, kdy Británie v roce 1880 předala Arktické souostroví Kanadě. Některé ostrovy ale byly zmapovány a objeveny Skandinávci nebo Američany. Pokud se Kanadě nepodaří potvrdit svou suverenitu v neobydlených oblastech, mohou hádky znovu propuknout.
MEZITITULEK: Domorodé posily
Inuitské hlídky jsou podle kanadské vlády rovněž velkou příležitostí, jak projevit respekt k jejich tradicím. Bez nich by se vojáci asi neobešli.
Když například jeden z vojáků začal pálit vedle stanu hadr politý benzínem, varoval ho jeden z Inutiů, že tak může přilákat lední medvědy. Nebezpeční mohou být i arktičtí vlci nebo omrzliny.
Přesto si strážci nestěžují. \"Je to opravdu udivující pocit,\" říká kanadský major Gibson, \"když si uvědomíte, že jste první osobou, která tu otiskla stopy.\"
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích
