Dřívější jistoty jsou pryč
Energetika
Energetika
Sektor čekají změny: podniky se budou muset řídit harmonizovanými zákony a zapojit se do obchodu s emisemi.
Příležitosti:
Dá se hodně vydělat. Noví zákazníci, nové produkty, liberalizovaný trh, lze získat konkurenční výhodu.
Rizika:
Dá se hodně prodělat. Nestačí dobrý či špatný odhad vývoje v oboru, něco závisí výhradně na politických rozhodnutích. Hrozí cenová válka o zákazníky, ti však mohou mít špatnou platební morálku.
Právě jsem dostal textovou zprávu, že Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení novelu energetického zákona, ukončil své vystoupení Josef Fiřt, ředitel sekce energetiky na MPO.
Ministerští úředníci si mohou na chvíli oddechnout: další z energetických právních norem postoupila o krok vpřed. Potřebných změn je ale více a podniky by uvítaly, kdyby byly všechny schváleny najednou. Vázne zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů (souvisí s energetickým zákonem), chybí návrh novely zákona o hospodaření energií (návrh má legislativní rada) a není směrnice o kombinované výrobě elektřiny a tepla. Všechny souvisejí s povinností zapracovat legislativu EU. Z loňského roku je to směrnice EK č. 54 - elektřina a č. 55 - plyn, z letošního února směrnice EK o kombinované výrobě elektřiny a tepla.
Energetický zákon upřesňuje otevírání energetického trhu (pro všechny zákazníky by to mělo být u elektřiny k 1. 1. 2006 a u plynu o rok později) a stanoví termíny pro oddělení regulovaných a neregulovaných činností v energetice (přenos, přeprava, distribuce).
V elektroenergetice s tím v podstatě problémy nejsou. O to větší potíže hlásí plynaři.
Podle ředitele Fiřta z MPO jak RWE (ovládá české plynárenství), tak Plynárenská unie chtějí odložit první etapu otevírání trhu s plynem o rok a spojit ji s další etapou. Problémem je zejména měření a dálkový přenos naměřených dat, což je nákladná záležitost zejména u velkého množství malých zákazníků.
Největší polemika se vede nad zákonem o podpoře obnovitelných zdrojů energie. Někteří poslanci nesouhlasí se zavedením zvýhodněných výkupních cen elektřiny z takových zdrojů a zejména s tím, že by zákon dal podnikatelům jistotu bezztrátového podnikání až na patnáct let. Česká republika by se tak mohla vystavit riziku arbitráží, pokud by se firmy dostaly do červených čísel.
Žhavým tématem je biomasa, konkrétně spalování dřevního odpadu. Elektřina, vyrobená z tohoto zdroje, je povinně vykupována za vyšší cenu. Příležitosti se chopily zejména velké společnosti, cena dřevního odpadu roste a blíží se ceně dřeva. Papírny a nábytkáři bijí na poplach.
Mezi nová rizika se řadí připravované obchodování s emisemi skleníkových plynů. Národní plán má být předložen do 15. května, informoval Tomáš Chmelík z Ministerstva životního prostředí. Systém se má rozjet od příštího roku. Jasno je v tom, kde se bude obchodování odehrávat - ve státní organizaci Operátor trhu elektřinou (OTE). Nejasné je, jaký bude národní limit pro obchodování se zplodinami.
Některé průmyslové podniky toto opatření kritizují. \"Proč obětovat konkurenceschopnost Evropy pro chimérický cíl?\" ptá se Josef Zbořil ze Svazu průmyslu papíru a celulózy.
České podniky by chtěly dostat limity, které odpovídají unijním závazkům vůči Kjótskému protokolu. Tyto limity jsou vyšší než reálně vypouštěné emise na území republiky. Prognózy říkají, že do roku 2010 by měla ČR vypouštět o 30 % emisí méně než v roce 1990, ale Kjótu stačí, aby tento rozdíl činil 8 procent.
Ministerstvo životního prostředí soudí, že firmy by měly dostat povolenky ve výši současných vypouštěných emisí a něco navrch pro rozvojové záměry. To pro případ, že by chtěla některá společnost například rozšířit výrobu.
Nevládní ekologické organizace pokládají oba názory za nepřijatelné. Chtějí, aby firmy rovnou dostaly menší počet povolenek, než je jejich produkce emisí, a musely proto urychleně hledat ekologičtější způsoby výroby.
AUTOR: Milena Geussová
Sektor čekají změny: podniky se budou muset řídit harmonizovanými zákony a zapojit se do obchodu s emisemi.
Příležitosti:
Dá se hodně vydělat. Noví zákazníci, nové produkty, liberalizovaný trh, lze získat konkurenční výhodu.
Rizika:
Dá se hodně prodělat. Nestačí dobrý či špatný odhad vývoje v oboru, něco závisí výhradně na politických rozhodnutích. Hrozí cenová válka o zákazníky, ti však mohou mít špatnou platební morálku.
Právě jsem dostal textovou zprávu, že Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení novelu energetického zákona, ukončil své vystoupení Josef Fiřt, ředitel sekce energetiky na MPO.
Ministerští úředníci si mohou na chvíli oddechnout: další z energetických právních norem postoupila o krok vpřed. Potřebných změn je ale více a podniky by uvítaly, kdyby byly všechny schváleny najednou. Vázne zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů (souvisí s energetickým zákonem), chybí návrh novely zákona o hospodaření energií (návrh má legislativní rada) a není směrnice o kombinované výrobě elektřiny a tepla. Všechny souvisejí s povinností zapracovat legislativu EU. Z loňského roku je to směrnice EK č. 54 - elektřina a č. 55 - plyn, z letošního února směrnice EK o kombinované výrobě elektřiny a tepla.
Energetický zákon upřesňuje otevírání energetického trhu (pro všechny zákazníky by to mělo být u elektřiny k 1. 1. 2006 a u plynu o rok později) a stanoví termíny pro oddělení regulovaných a neregulovaných činností v energetice (přenos, přeprava, distribuce).
V elektroenergetice s tím v podstatě problémy nejsou. O to větší potíže hlásí plynaři.
Podle ředitele Fiřta z MPO jak RWE (ovládá české plynárenství), tak Plynárenská unie chtějí odložit první etapu otevírání trhu s plynem o rok a spojit ji s další etapou. Problémem je zejména měření a dálkový přenos naměřených dat, což je nákladná záležitost zejména u velkého množství malých zákazníků.
Největší polemika se vede nad zákonem o podpoře obnovitelných zdrojů energie. Někteří poslanci nesouhlasí se zavedením zvýhodněných výkupních cen elektřiny z takových zdrojů a zejména s tím, že by zákon dal podnikatelům jistotu bezztrátového podnikání až na patnáct let. Česká republika by se tak mohla vystavit riziku arbitráží, pokud by se firmy dostaly do červených čísel.
Žhavým tématem je biomasa, konkrétně spalování dřevního odpadu. Elektřina, vyrobená z tohoto zdroje, je povinně vykupována za vyšší cenu. Příležitosti se chopily zejména velké společnosti, cena dřevního odpadu roste a blíží se ceně dřeva. Papírny a nábytkáři bijí na poplach.
Mezi nová rizika se řadí připravované obchodování s emisemi skleníkových plynů. Národní plán má být předložen do 15. května, informoval Tomáš Chmelík z Ministerstva životního prostředí. Systém se má rozjet od příštího roku. Jasno je v tom, kde se bude obchodování odehrávat - ve státní organizaci Operátor trhu elektřinou (OTE). Nejasné je, jaký bude národní limit pro obchodování se zplodinami.
Některé průmyslové podniky toto opatření kritizují. \"Proč obětovat konkurenceschopnost Evropy pro chimérický cíl?\" ptá se Josef Zbořil ze Svazu průmyslu papíru a celulózy.
České podniky by chtěly dostat limity, které odpovídají unijním závazkům vůči Kjótskému protokolu. Tyto limity jsou vyšší než reálně vypouštěné emise na území republiky. Prognózy říkají, že do roku 2010 by měla ČR vypouštět o 30 % emisí méně než v roce 1990, ale Kjótu stačí, aby tento rozdíl činil 8 procent.
Ministerstvo životního prostředí soudí, že firmy by měly dostat povolenky ve výši současných vypouštěných emisí a něco navrch pro rozvojové záměry. To pro případ, že by chtěla některá společnost například rozšířit výrobu.
Nevládní ekologické organizace pokládají oba názory za nepřijatelné. Chtějí, aby firmy rovnou dostaly menší počet povolenek, než je jejich produkce emisí, a musely proto urychleně hledat ekologičtější způsoby výroby.
AUTOR: Milena Geussová
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
