zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

V ČR je 440 míst zamořených pesticidy a dalšími organickými jedy

20.05.2004
Chemické látky
V ČR je 440 míst zamořených pesticidy a dalšími organickými jedy
Česko bude potřebovat miliardy korun na to, aby se postupně zbavilo staré ekologické zátěže v podobě pesticidů a dalších toxických látek, které se v přírodě nerozkládají. Persistentní organické polutanty (POPs) se podle inventury, kterou nechalo zpracovat ministerstvo životního prostředí, vyskytují na 440 místech republiky. Je nutné, aby vznikl mezisklad, kde budou jedy alespoň pod kontrolou, uvádí zpráva ministerstva připravovaná pro jednání vlády. Různá hnojiva a další látky vyráběné a používané v polovině minulého století, než se přišlo na jejich rizikovost, se zavázal stát postupně likvidovat, když v roce 2002 ratifikoval takzvanou Stockholmskou úmluvu. Mezinárodní smlouva vstoupí v platnost v pondělí. Česko jako první ze 150 signatářských zemí vypracovalo plán, jak se chce jedů zbavovat. Vláda ho projedná v blízkých týdnech. Vedle toho, že vzniknou místa svozu jedovatých látek, se uvažuje i o pořízení technologie na rozklad (POPs), která by přišla na půl miliardy korun. \"Tato investice však není nutná vzhledem ke kapacitám zařízení členských států EU,\" uvádí zpráva. Jeden centrální sklad nebo regionální sklady jsou však podle dokumentu bezpodmínečně nutné. Náklady na jejich výstavbu a svoz budou záviset na počtu míst, lze je ale odhadnout na desítky milionů korun. Další monitorování situace kolem jedů vyjde ročně na sto milionů. Stejně jako dosud by měl odstraňování starých ekologických zátěží financovat Fond národního majetku ve spolupráci s vybranými ministerstvy a kraji. Inventura jedů, která vznikla na Masarykově univerzitě v Brně, podle ministerstva potvrdila, že velikost starých zátěží je alarmující a jejich urychlená likvidace je nezbytná vzhledem k dopadům na zdraví lidí i životního prostředí. Pesticidy, polychlorované bifenyly a další látky jsou podle koordinátora inventury profesora Ivana Holoubka rozptýleny všude, jejich hladina ale většinou není akutně nebezpečná. Asi desetinu až pětinu ze 440 rizikových míst považuje chemik za významné. \"Jsou to vedle notoricky známých míst, jako je neratovická chemička Spolana, provozy, kde se vyráběly barvy, elektrotechnický průmysl, místa výroby transformátorů, staré zemědělské sklady hnojiv,\" řekl nedávno ČTK. Aby naplnila závazky Stockholmské úmluvy, připravuje Evropská unie zvláštní směrnici ošetřující POPs. Dokument, který ještě není hotov, počítá podle Holoubka alespoň s částečným pokrokem v jejich likvidaci do roku 2010.
Zdroj: Odpady

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí