zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Zlato v Česku znovu láká těžaře

21.05.2004
Geologie
Zlato v Česku znovu láká těžaře
Firmy, které těží rudy a zlato, začíná znovu lákat myšlenka, že udělají z Česka největší zlatý claim v Evropě. A to i přesto, že vláda zastavila průzkum nalezišť zlata a všem společnostem, které je dosud hledaly, byla odejmuta licence.

Pod zemí v Čechách totiž leží nejvíce zlata z celé Evropy. Odhadem minimálně 400 tun, což představuje stamiliardy korun.
O možnost obnovit ve Zlatých Horách na Jesenicku těžbu rud se podle ČTK zajímá například společnost Altenberg. Záměr již odsouhlasilo zastupitelstvo Zlatých Hor a nyní zbývá přesvědčit ekology. Společnost Altenberg podle Olomouckého dne usiluje o otevření dobývacího prostoru v útrobách Příčné hory, kde chce těžit polymetalické rudy s převahou zlata a zinku. Nejprve by ale areál měl získat statut průzkumného území, jelikož oficiálně ložisko po loňském odpisu neexistuje.
\"Hora je prozkoumaná dost. V této chvíli nám ale legislativa neumožňuje nic jiného. Potřebujeme provést průzkumné vrty v hloubce až 350 metrů,\" řekl šéf firmy Altenberg Petr Brejla. Ze získaných vzorků horniny mohou odborníci zjistit její výtěžnost.

Konec těžby v roce 1970

Zvyšující se a opět opadávající zájem o zlato a možnou těžbu závisí podle vývoje cen na světových trzích. Těžit se vyplatí při výtěžnosti 2 až 4 gramy na tunu vytěžené horniny při povrchové těžbě. Při hlubinné těžbě musí být výtěžnost okolo šesti až deseti gramů na tunu horniny.
Zlato v České republice se ani nemusí pracně hledat. Na konferenci Gold v Austrálii v roce 1988 totiž tehdejší československý stát bezprecedentně a k naprostému úžasu světových firem zveřejnil podrobnou studii, kterou sám financoval a v níž se uvádí, kde a kolik zlata se na našem území nachází. Oficiálně přitom skončila těžba zlata v ČR v roce 1970 uzavřením dolu v Jílovém. V létech 1958-1970 se v ČR vytěžilo 1,1 tuny zlata. Na průzkum čeká asi 70 potenciálních nalezišť.
Evropě se zlato těží ještě ve Švédsku (6,2 tuny za rok), ve Francii a Španělsku.
Nová zlatá horečka začala v roce 1991, kdy se v ČR uvolnily dřívější tvrdé zákony ochraňující přírodu a bylo umožněno zahájení těžby i pro zahraniční firmy. V roce 1993 tehdejší Dybovo ministerstvo hospodářství vyzvalo zájemce o geologický průzkum zlatých ložisek, aby si podali přihlášky. Stát vydal 16 povolení na hledání či potvrzení ložisek zlata - především pro britské, kanadské a australské společnosti.
Firmy musely získat nejdříve povolení provádět průzkum ložisek zlata, protože ten, kdo zahájí průzkum, má následně přednostní právo zahájit i těžbu. Nejvíce zlata - asi 100 tun - se nachází v lokalitě Mokrsko v bezprostřední blízkosti Slapské nádrže. O výzkum se zde ucházela britská společnost Rio Tinto. Kanadská společnost TVX Bohemia důlní projevila zájem o průzkum ložisek v Kašperských horách (43 tun zlata a dvě tuny stříbra). Na Rožmitálsku chtěla provádět průzkum britská těžařská firma Greenwich Resources.
Stát podle prohlášení vlády z května 1999 v současné době nemá zájem na těžbě zlata ani na dalším průzkumu jeho ložisek. Ministerstvo životního prostředí všem firmám odebralo licence.
Zdroj: Právo

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí