Vláda opět nerozhodla o jezech
Stále tak trvá spor mezi ministry Šimonovským a Ambrozkem
Stále tak trvá spor mezi ministry Šimonovským a Ambrozkem
Ani po včerejšku není jasné, zda se na dolním Labi budou stavět za šest miliard korun dva nové jezy. Vláda totiž projednávání tohoto bodu po dlouhé diskusi opět přerušila a vrátí se k němu koncem června.
Původně se měla vláda zabývat jezy už 14. dubna na základě stanoviska šestičlenné meziresortní komise. Ta se koncem března převahou pěti hlasů jasně vyslovila pro jejich vybudování, když proti bylo pouze ministerstvo životního prostředí (MŽP). Na žádost ministra životního prostředí Libora Ambrozka (KDU-ČSL) však už tehdy kabinet jednání odložil, aby MŽP mohlo zapracovat do zprávy komise své připomínky. Tato situace se zopakovala i nyní. Ve prospěch jezů hovoří skutečnost, že bez nich by v České republice nadále skomírala vodní doprava, která má na Labi tisíciletou tradici. Plavbě lodí často brání nízký stav vody ve čtyřicetikilometrovém úseku na dolním toku řeky, kde je splavnost plně závislá na počasí. Například loni nízký stav vody omezil plavbu již koncem května.
Vyrovnat plavební podmínky se SRN
Podle ministra dopravy Milana Šimonovského (KDU-ČSL) by nové jezy v Malém Březně a Prostředním Žlebu zajistily na českém úseku řeky minimální plavební hloubku 140 centimetrů nejméně po 345 dnů v roce. Vyrovnaly by se tak plavební podmínky s německou částí Labe. Se stavbou jezů se mělo původně začít v roce 2002 a termín dokončení stanovila tehdejší vláda Miloše Zemana na rok 2007. Přípravné práce ale musely být zastaveny, když se k projektu negativně vyslovil tehdejší ministr životního prostředí Miloš Kužvart (ČSSD). Také nynější lidovecký šéf tohoto resortu Ambrozek tvrdí, že stavba jezů nenávratně poškodí unikátní přírodu řeky a ohrozí desítky druhů chráněných živočichů a rostlin.
Včera se Ambrozek snažil vládu přesvědčit o nové variantě řešení splavnosti Labe. Podle ní by se místo jezů vybudovaly plavební kanály umístěné mimo vlastní tok řeky. Obtížně splavné úseky by v tom případě lodě překonávaly použitím plavebních komor.
\"Celkové investiční náklady na tuto variantu odhadujeme na 2,8 miliardy korun. Byly by tedy o více než tři miliardy nižší, než v případě jezů,\" tvrdí mluvčí MŽP Karolína Šůlová.
V kostýmu žáby
Před Strakovou akademií, kde kabinet zasedal, protestoval proti jezům lídr evropské kandidátky Strany zelených Jakub Patočka se svými kolegy. Ministrům předal Patočka, oděný v kostýmu žáby, protestní petici podepsanou dvaceti akademiky.
Za nesmyslnou považuje výstavbu jezů i stínový ministr životního prostředí ODS Bedřich Moldan. Podle něj má sice lodní doprava své výhody, ale je pomalá a nespolehlivá. \"Investice nejméně šesti miliard se nevrátí,\" řekl ČTK Moldán. Naopak Šimonovský ujišťuje, že miliardy vložené do jezů se vrátí nejpozději do dvanácti let po jejich dokončení.
Ani po včerejšku není jasné, zda se na dolním Labi budou stavět za šest miliard korun dva nové jezy. Vláda totiž projednávání tohoto bodu po dlouhé diskusi opět přerušila a vrátí se k němu koncem června.
Původně se měla vláda zabývat jezy už 14. dubna na základě stanoviska šestičlenné meziresortní komise. Ta se koncem března převahou pěti hlasů jasně vyslovila pro jejich vybudování, když proti bylo pouze ministerstvo životního prostředí (MŽP). Na žádost ministra životního prostředí Libora Ambrozka (KDU-ČSL) však už tehdy kabinet jednání odložil, aby MŽP mohlo zapracovat do zprávy komise své připomínky. Tato situace se zopakovala i nyní. Ve prospěch jezů hovoří skutečnost, že bez nich by v České republice nadále skomírala vodní doprava, která má na Labi tisíciletou tradici. Plavbě lodí často brání nízký stav vody ve čtyřicetikilometrovém úseku na dolním toku řeky, kde je splavnost plně závislá na počasí. Například loni nízký stav vody omezil plavbu již koncem května.
Vyrovnat plavební podmínky se SRN
Podle ministra dopravy Milana Šimonovského (KDU-ČSL) by nové jezy v Malém Březně a Prostředním Žlebu zajistily na českém úseku řeky minimální plavební hloubku 140 centimetrů nejméně po 345 dnů v roce. Vyrovnaly by se tak plavební podmínky s německou částí Labe. Se stavbou jezů se mělo původně začít v roce 2002 a termín dokončení stanovila tehdejší vláda Miloše Zemana na rok 2007. Přípravné práce ale musely být zastaveny, když se k projektu negativně vyslovil tehdejší ministr životního prostředí Miloš Kužvart (ČSSD). Také nynější lidovecký šéf tohoto resortu Ambrozek tvrdí, že stavba jezů nenávratně poškodí unikátní přírodu řeky a ohrozí desítky druhů chráněných živočichů a rostlin.
Včera se Ambrozek snažil vládu přesvědčit o nové variantě řešení splavnosti Labe. Podle ní by se místo jezů vybudovaly plavební kanály umístěné mimo vlastní tok řeky. Obtížně splavné úseky by v tom případě lodě překonávaly použitím plavebních komor.
\"Celkové investiční náklady na tuto variantu odhadujeme na 2,8 miliardy korun. Byly by tedy o více než tři miliardy nižší, než v případě jezů,\" tvrdí mluvčí MŽP Karolína Šůlová.
V kostýmu žáby
Před Strakovou akademií, kde kabinet zasedal, protestoval proti jezům lídr evropské kandidátky Strany zelených Jakub Patočka se svými kolegy. Ministrům předal Patočka, oděný v kostýmu žáby, protestní petici podepsanou dvaceti akademiky.
Za nesmyslnou považuje výstavbu jezů i stínový ministr životního prostředí ODS Bedřich Moldan. Podle něj má sice lodní doprava své výhody, ale je pomalá a nespolehlivá. \"Investice nejméně šesti miliard se nevrátí,\" řekl ČTK Moldán. Naopak Šimonovský ujišťuje, že miliardy vložené do jezů se vrátí nejpozději do dvanácti let po jejich dokončení.
Zdroj:Právo
Sdílet článek na sociálních sítích