Pátek, 29. března 2024

Prosazování evropských standardů bude něco stát, ale dopad bude pozitivní

Právní normy máme komplementované, ale je potíž s prosazováním práva. Je známo, že Evropská unie prosazuje své právní normy vehementně.
Prosazování evropských standardů bude něco stát, ale dopad bude pozitivní
Na to, co nás může v této oblasti čekat, nám odpověděla Ing. Ivana Jirásková, náměstkyně ministra pro životní prostředí.

Hrozí České republice postihy v případě, kdy nesplní povinnosti vyplývající z evropské legislativy životního prostředí?

Pokud se týká povinností naplňování cílů a technických požadavků, zatím se nikde nejeví vysloveně kritická situace, které by mohla vést k potrestání.

Česká republika musela v přístupovém období zpracovat tzv. implementační plány na transpozici předpisů, ale také na jejich prosazování v praxi. Dá se říct, že ČR je v oblasti nakládání s odpady ve vysoké shodě s předpisy ES. V současné době je již hotova novela zákona o odpadech 185/2001 Sb., kterou je zapracována směrnice 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností. V legislativní radě vlády je pak projednávána další novela, ve které jsou zapracovány směrnice týkající se elektrošrotu 2002/95/ES a 2002/96/ES. Ministerstvo u některých nových požadavků uplatnilo požadavek na posun termínu plnění.

Několik členských států jde před Evropský soudní dvůr, protože neplní své závazky např. zabezpečení skládek. U nás se skládky budovaly od roku 1995 za poměrně přísných technických podmínek. Tomu se museli provozovatelé přizpůsobit a nové skládky, resp. nové kazety skládek musí budovat podle dalšího zpřísnění.

Na rekultivaci starých technicky nezabezpečených skládek vynakládá Státní fond životního prostředí ČR značné částky. Například v roce 2002 bylo poskytnuto 54 podpor na rekultivace skládek, budování sběrných dvorů, kompostáren a zařízení na využití odpadů. Celková suma poskytnuté podpory činila zhruba 650 mil. Kč. Sanovaná plocha skládek v roce 2002 dosáhla více než 1 mil. m2. Z toho je vidět, že tyto problémy, které mohou vzniknout kdekoliv, jsou v naší republice řešeny systémově.

Nevystavuje se ČR zbytečnému nebezpečí případných postihů, pokud přijímá právní normy, které jdou nad limity, požadované Evropskou unií (za všechny: 50% materiálová recyklace komunálního odpadu v POH ČR, která jde nad rámec požadavků EU)?

Při vstupním vyjednávání bylo zdůrazňováno, že musíme v oblasti ochrany životního prostředí plnit požadované limity. Zpřísnění je možné, pokud nebude směřovat proti volnému pohybu zboží. V tomto smyslu postupují i jiné země ES, které si stanovily např. vyšší kvóty pro plnění limitů využití a recyklace u obalů, zavedly povinný systém zálohování celé škály obalů (SRN, Rakousko) nebo kolektivní plnění zpětného odběru a zpracování u elektrošrotu ještě před vznikem směrnice (Holandsko).

Plán odpadového hospodářství je sice zpracován na deset let, ze zákona č. 185/2001. Sb. však nevyplývá, že plán není neměnný. Je třeba říci, že je ambiciózní, ale je zpracován zcela v souladu s politikou životního prostředí, jak z úrovně politiky ES, tak v souladu s cíli politiky ČR pro oblast životního prostředí.

Pokud se týká zmíněného požadavku na recyklaci komunálního odpadu, jsou v současné době zpracovávány krajské plány odpadového hospodářství, které pak podrobně rozpracovávají tento požadavek v rámci svých regionů.


Jaký je důvod pro přijímání tak tvrdých předpisů, u nichž je zřejmé, že je ČR bude plnit jen velmi obtížně?

Ochrana životního prostředí v EU je založena na principu vysoké úrovně ochrany životního prostředí. Ekologické standardy EU vycházejí z úrovně ochrany ekologicky vyspělých evropských států v této oblasti (např. Holandsko, Švédsko, Německo), jejichž vnitrostátní standardy jsou často východiskem pro zpracování komunitární úpravy. Tento přístup klade na méně ekologicky vyspělé státy EU značné nároky, ovšem na druhé straně významně přispívá k ochraně životního prostředí jako celku, tedy všech členských zemí EU. Ekologická politika a ekologické právo musí přicházet s účinnými opatřeními.

V oblasti nakládání s odpady se tato filozofie promítá do hierarchie nakládání s odpady, která byla zakotvena v řadě evropských koncepčních dokumentů: existující odpady je nutno přednostně využít a až na posledním místě přichází jejich odstranění/likvidace.

Myslím, že proti této filosofii nemůže nikdo rozumný nic namítat. I když jejich prosazování bude něco stát, celkový dopad bude pozitivní. Jak jsem uvedla, v případech, kdy bylo opravdu zřejmé, že může mít Česká republika problémy, byl vyjednán posun plnění.

Pokud bude stát skutečně Unií stíhán, z jakých zdrojů se budou platit eventuální pokuty?

Vláda rozhodla usnesením vlády č.113/04 ze dne 4. 2. 2004, že pokuty budou placeny z rozpočtů resortů.

K soudu jde Itálie, která má přes 4800 nezabezpečených skládek. Podobně Španělsko jde k soudu za skládku, z níž unikají do řeky jedovaté zplodiny. EU tedy zjevně toleruje dlouhodobě (než dojde v soudu, trvá to několik let) excesy, které by u nás netolerovala, nebo se tak alespoň její postoj u nás prezentuje. Není to znak dvojího metru pro členy v unii?

Jak je vidět z výše uvedeného příkladu, Evropský soudní dvůr (ESD) projednává případy, kdy je porušována legislativa společenství. Pokud se jedná o ČR, je jisté, že pokud by ČR porušila obdobným způsobem komunitární právo, bude vůči ní postupováno stejně. Dosavadní situace České republiky, stejně jako ostatních přistupujících zemí, byla v určitém směru odlišná v porovnání se stávajícími členskými zeměmi. Proces přípravy na vstup a přístupová jednání vedla k tomu, aby byla naše legislativa v souladu s legislativou společenství včetně jejího praktického naplňování, a aby se ČR do sporů v budoucnu nedostala. Součástí tohoto procesu byla řada kontrolních mechanismů, jejichž úkolem bylo tento cíl zajistit.

Itálie a Španělsko nepřevzaly evropskou definici odpadů, a proto nepovažují stavební suť, drcené kamení nebo zeminu za odpad. Legislativa EU však má být pro členské země závazná a ony jsou povinny ji převzít do své legislativy - jak je tedy možné, že tyto země nepřevzaly definici odpadu?

Proč tyto země nepřejaly definici odpadu v plném rozsahu, je otázka spíše pro ně. Obecně lze konstatovat, že definice odpadu je jedním z nejobtížnějších legislativních úkolů na úrovni komunitárního práva. Z tohoto důvodu je judikatura ESD významným vodítkem pro řešení sporných případů. Uvedené země zcela jistě definici přejaly, ne však bezezbytku v požadované podobě - např. zakotvily výjimku pro případ stavební sutě, drceného kamení nebo zeminy, které zřejmě nepovažují nikdy za odpad. Z toho se tyto země odpovídají. Probíhající proces je důkazem toho, že převzetí/transpozice legislativy společenství do národních legislativ je kontrolováno a případné nedostatky budou sankcionovány.

Umožňuje nám tato praxe nepřevzít některé požadavky, které jsou pro nás velmi nákladné a problémové - například z jiné oblasti - povinnost vystavět ČOV pro malé obce pod 2000 EQ?

Česká republika využila možnosti tzv. přechodného období pro oblast nakládání s odpady. Odložení plnění limitů pro celkové využití obalů a recyklaci plastových obalů bylo vyjednáno již při procesu přistoupení. Přechodné období bylo v případě směrnice o obalech 1994/62/ES vyjednáno do konce roku 2005.

Rovněž u novelizované směrnice o obalech 2004/12/ES požádala Česká republika společně s ostatními přistupujícími státy o posun plnění kvót pro celkové využití a recyklaci pro všechny uváděné komodity (sklo, papír, plasty, kovy, dřevo) tak, aby mohla plnit přísnější limity až v roce 2012 oproti požadovanému roku 2008. Rovněž pro limity využití a recyklace u elektrošrotu ČR požádala o posun při plnění limitů vyplývající ze směrnice 2002/96/EC. z 31. 12 2006 na 31. 12. 2008.

Vždy při zvážení vyjednání posunu plnění termínu (derogace) u požadovaných limitů byla brána v potaz obtížnost jejich naplnění, horší situace na trhu s výrobky v porovnání s vyspělejšími státy EU. Využíváme také možnosti, dané Směrnicí 1999/31, o skládkách odpadu. Jde o zmírnění dopadů směrnice, jako je využití článku 5 bodu 2 ( c), který umožňuje oddálení splnění cílů stanovených Směrnicí až o čtyři roky pro státy, které skládkovaly v roce 1995 více než 80 % komunálního odpadu. Pro ČR tedy platí místo omezení skládkování biologicky rozložitelných komunálních odpadů do roku 2006 o 75 % rok 2010 s dalším výhledem omezování v letech 2013 a 2020.

Dalším a novým opatřením je využití nejzažšího termínu pro úplné uvedení všech provozovaných či nových skládek do souladu s evropskou legislativou. Požadavku na zpracování plánu úprav skládky (podle přílohy novely vyhlášky č. 383/2001 Sb.) musejí provozovatelé skládek vyhovět do 16. 7. 2009.

Pokud se týká směrnice 91/271/EEC o městských odpadních vodách (čištění komunálních vod), bylo vyjednáno přechodné období do 31. 12. 2010. Jedná se o přechodné období pro praktickou implementaci požadavku na výstavbu čistíren odpadních vod u obcí kategorie 2000-10 000 EO (ekvivalentních obyvatel), v případě obcí kategorie pod 2000 EO pak jen u těch, kde je již vybudovaná kanalizace.

AUTOR: Jarmila Šťastná

Evropský soudní dvůr zajišťuje dodržování práva při výkladu a provádění Smlouvy o založení Evropského společenství (dále jen Smlouvy). Rozhoduje o žalobách podaných Evropskou komisí v případech, kdy Evropská komise má za to, že členský stát porušuje Smlouvu. Žalobu na porušení Smlouvy členským státem může podat i jiný členský stát.

Evropský soudní dvůr dále přezkoumává právnost aktů přijímaných Evropským parlamentem, Radou EU a Evropskou komisí. Např. rozhoduje o předběžných otázkách, pokud jde o výklad Smlouvy a aktů evropské legislativy. Vyvstane-li taková otázka před soudem členského státu, může tento soud požádat Evropský soudní dvůr o rozhodnutí v této otázce, považuje-li to za nutné k vydání svého rozsudku.

Evropský soudní dvůr je jediný orgán, který je oprávněn vykládat Smlouvu a akty evropské legislativy.
Zdroj:Odpady
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů