Větrných elektráren bude v ČR přibývat

V České republice se plánuje výstavba množství nových větrných elektráren. Z řady připravovaných projektů na výstavbu větrných elektráren však sešlo kvůli odporu místních obyvatel či institucí.
Zřejmě největší komplex větrných elektráren v ČR by se měl stavět na Chomutovsku. Záměr počítá v první fázi s výstavbou 96 vrtulí. Celkem by jich zde mělo vyrůst 180. Náklady na tento projekt dosahují 13,6 miliardy korun.
Minimálně tři projekty větrných elektráren připravují investoři na Znojemsku. Přípravy nejdále pokročily v Břežanech, Miroslavi a Višňovém. U Břežan by mělo vyrůst 5 stožárů s větrnými vrtulemi. Poblíž obce Miroslav má rakouská firma postavit 13 konstrukcí vysokých téměř 150 metrů. Ještě rozsáhlejší by měl být větrný park s 21 stožáry v katastrech obcí Medlice, Horní Kounice a Višňové.
Větrné elektrárny mají do dvou let vyrůst kupříkladu také na Litoměřicku. Postaveno má být 19 větrníků, každý zhruba za 165 milionů korun. Stavbu jedné až tří vrtulí u Proseče na Chrudimsku s výkonem kolem 1,6 megawattu zvažuje mikroregion Toulovcovy Maštale. Větrné elektrárny by se již v příštím roce měly objevit také u Oder na Novojičínsku, kde jsou plánovány dva osmdesátimetrové stožáry s vrtulemi, jejichž listy mají v průměru 45 metrů. Projekt nyní posuzují odborníci krajského úřadu a Ministerstva životního prostředí.
Naopak zřejmě sejde z projektu německého podnikatele postavit v Uhřínově v Orlických horách 3 sloupy s větrnými vrtulemi vysoké téměř sto metrů. Záměr se nelíbil nejenom obyvatelům, ale ani Správě chráněné krajinné oblasti Orlické hory.
Stejně tak možná zůstane bez větrných elektráren okolí Valtic na Břeclavsku.
Zájem zahraniční firmy postavit 10 větrných turbín v oblasti mezi Katzelsdorfským lesem a jednou ze stavebních dominant Lednicko-valtického areálu nenašel pochopení odborníků z oboru ochrany krajiny. Větrné elektrárny měly mít výkon až 3 MW a dosahovat včetně vrtule výšky 150 metrů. Alternativní místo pro výstavbu je však v katastru nedaleké obce Úvaly, náležící rovněž pod správu valtické radnice.
Záměr na vybudování větrné elektrárny na Cínovci v severních Čechách zamítla městská rada v Dubí. Zahraniční investor hodlal postavit čtyři větrné elektrárny v okolí hraničního přechodu Cínovec. Definitivně však mělo rozhodnout teprve zastupitelstvo. Výstavba větrných elektráren v dalších lokalitách České republiky se připravuje. Řada větrných elektráren je v provozu již delší dobu - příkladem je větrná farma v lokalitě Mravenečník v Jeseníkách, kterou provozuje společnost ČEZ. Zřejmě nejznámější z nově postavených je větrná elektrárna o výkonu 2 x 600 kW v obci Jindřichovice pod Smrkem na Liberecku. Ve prospěch větrných elektráren je například uváděno, že zdroj energie je u nich zdarma a je nevyčerpatelný, že nezatěžují životní prostředí těžbou paliva, neprodukují odpadní látky, odpadní teplo, CO2 , popílek ani tuhé látky, neznečišťují ovzduší škodlivými chemickými zplodinami a výroba elektřiny v nich je po počáteční investici velmi levná.
Proti provozu větrných elektráren je kupříkladu uváděno narušení původního rázu krajiny, jejich neekonomický provoz (je nutno mít v záloze klasické elektrárny o stejném výkonu pro případ výpadku větrného zdroje), vyšší výkupní cena větrné energie (masivní využití může vést k celkovému zdražení elektřiny); zdůrazňován je také hluk (svist) způsobený listy rotoru, nestabilní a nespolehlivý provoz (není zaručena pravidelná dodávka elektřiny do sítě), přímé ohrožení ptactva rotory turbín (kolize ptáků s křídly rotorů), případně také vrhaný stín.