zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Vstup do EU: Nové požadavky na životní prostředí

24.05.2004
Obecné
Vstup do EU: Nové požadavky na životní prostředí
Kapitola \"Životní prostředí\" představuje z odborného i finančního hlediska jednu z nejobtížnějších částí procesu přípravy ČR na vstup do EU.
Kapitola \"Životní prostředí\" byla předběžně uzavřena 1. června 2001, definitivně však vyjednávání skončilo v listopadu 2002, a to schválením materiálu Společná pozice EU ke směrnici 2001/80/ES.

Podpisem Smlouvy o přistoupení ČR k EU (dále jen Smlouva) ze 16. dubna 2003 se od května loňského roku ČR otevřela možnost účastnit se všech jednání na půdě EU a vyjadřovat se k diskutovaným tématům včetně nových návrhů legislativy apod. Od května letošního roku bude mít naše země jako právoplatný člen EU hlasovací právo a bude tak přímou součástí rozhodovacího procesu v rámci EU.

Tři žádosti o přechodná období

K 1. květnu musí mít ČR v souladu národní legislativu se stávající legislativou EU, tj. plnit veškeré její požadavky (s výjimkou sjednaných přechodných období). Celkem EU akceptovala ČR v kapitole Životní prostředí tři žádosti o přechodná období, a to pro směrnice 91/271/EHS (čištění městských odpadních vod - do 31. 12. 2010), 94/62/ES (obaly a obalové odpady - do 31. 12. 2005) a 2001/80/ES (o omezení emisí znečišťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zařízení - konkrétně splnění emisních limitů pro 2 kotle - teplárna Přerov a Nová huť - do 31. 12. 2007).

V současné době je většina požadavků existující legislativy EU již transponována, případně nové návrhy nebo novely existující legislativy projednává Parlament ČR.

V rámci přípravy ČR na vstup do EU byly v oblasti životního prostředí zpracovány především strategické dokumenty - Implementační plán pro oblast životního prostředí (poslední aktualizace v lednu 2004) a Rámcová strategie financování investic na zajištění implementace environmentální legislativy ES. Z hlediska integrace do EU je důležitým dokumentem i Státní politika životního prostředí (aktualizovaná v únoru 2004; během pár týdnů ji projedná vláda ČR), která zohledňuje cíle 6. Akčního programu Evropského společenství pro životní prostředí. Státní politika životního prostředí současně reaguje i na další prioritní environmentální problémy, jako je například udržitelný rozvoj.

V návaznosti na vstup do EU byl zpracována Koncepce směřování České republiky v rámci Evropské unie pro léta 2004-2013. Tento materiál, který souhrnně připravilo Ministerstvo zahraničních věcí na základě podkladů ze všech resortů, prezentuje priority, které bude ČR v krátkodobém i dlouhodobém horizontu prosazovat v EU. V sektoru životního prostředí se zaměří především na ochranu klimatického systému Země a ovzduší, ochranu krajiny, vod, půdy a nerostného bohatství, komplexní management chemických látek a udržitelnou spotřebu a výrobu.

Kdy a za co postihy

Jestliže se členský stát dopustí jednání, které je v rozporu s komunitárním evropským právem, je zahájeno řízení o porušení evropského práva, tzv. infringement procedure. Za protiprávní jednání státu se považuje jakékoliv jednání proti evropskému právu, ať už v případech nekomunikace členského státu s Evropskou komisí, nebo ve formě špatné aplikace evropského práva, či v případě neshody vnitrostátního práva členského státu bez ohledu na to, jaký orgán, úřad, instituce v konkrétním případě jednaly (centrální, regionální, místní úroveň či soukromá sféra).

Evropská komise může toto řízení zahájit i na základě stížnosti jednotlivých občanů. Taková stížnost musí být podána písemně a dostatečným způsobem odůvodněna.

Vždy, když Evropská komise obdrží stížnost, že členský stát nesplnil povinnost vyplývající pro něj z evropského komunitárního práva, poskytne příslušnému státu prostor se k celé záležitosti v přiměřené lhůtě vyjádřit. Probíhá tzv. předběžné řízení, jehož hlavní účel tkví především v možnosti mimosoudního urovnání sporu a odstranění protiprávního stavu. Nevyjádří-li se členský stát vůbec, či není-li Evropská komise s odpovědí státu spokojena a dospěje k závěru, že stát porušil komunitární povinnosti, zahájí podle článku 226 Smlouvy o ES řízení o porušení Smlouvy, a vydá odůvodněné stanovisko, kterému je stát povinen vyhovět.

Nevyhoví-li členský stát tomuto stanovisku ve lhůtě stanovené Evropskou komisí, předloží se záležitost Evropskému soudnímu dvoru (ESD). Většina těchto případů se vyřídí v předběžném řízení a pouze 10-20 % z nich tvoří předmět vlastního řízení před ESD. Soudní řízení ve svých důsledcích může vést až k uložení vysokých finančních postihů za nesplnění povinností. Tak tomu bylo v roce 2000 v případě Řecka, kterému byla za \"divokou\" likvidaci odpadů na Krétě uložena pokuta ve výši několika milionů eur. Celý postup, včetně soudního řízení může trvat až několik let (2 až 4 roky).

Další informace o uvedených tématech jsou na www.env.cz. V případě dotazů kontaktujte Ministerstvo životního prostředí, odbor Evropské unie (tel.: 267122086, RadaEU@env.cz).

AUTOR: Veronika Šafránková,
odbor Evropské unie
Ministerstva životního prostředí

Schvalovací proces pozic České republiky ve vztahu k Evropské unii

Resortní koordinační skupiny (RKS): Jsou základním stavebním kamenem koordinace pozic v ČR ve vztahu k EU. RKS Ministerstva životního prostředí (MŽP) se schází jednou týdně, pravidelně v pondělí odpoledne. Zodpovídá za koordinaci pozic vůči pracovním skupinám Rady EU a za přípravu podkladů pro jednání Výboru stálých zástupců EU (COREPER) a pro formaci Rady EU pro životní prostředí. Současně nabízí prostor k diskusi nad aktuálními problematikami i mezi jednotlivými resorty na pracovní úrovni. Předsedou RKS je ředitel odboru EU (OEU). Členy RKS jsou ředitelé věcných klíčových odborů MŽP, ministerstev zahraničí, financí, zemědělství, zdravotnictví, dopravy, průmyslu a obchodu a úřadu vlády, případně dalších zájmových skupin. Ředitel odboru EU MŽP je koordinátorem evropských záležitostí v oblasti životního prostředí a zároveň sekretariátem RKS MŽP. Minimálně 2x ročně pořádá tento odbor tzv. Konzultační fórum, například pro regionální a místní správu, nevládní organizace, svazy, asociace apod.

Výbor pro EU: Je těžištěm meziresortní koordinace a jeho členy jsou převážně náměstci ministrů, kteří odpovídají za evropské záležitosti. Výbor se schází každé úterý dopoledne a projednává body programu jednání COREPERu a body programu jednání jednotlivých formací Rady EU, popř. meziresortně sporné body jednání pracovních skupin Rady EU. Ministerstvo životního prostředí zastupuje ve Výboru pro EU náměstek ministra - ředitel sekce zahraničních vazeb a jeho alternátem (náhradníkem) je ředitel odboru EU.

Vláda ČR: Projednává podklad pro jednání Evropské rady, obecně politické a koncepční otázky ve vztahu k EU a případné spory resortů k programu formací Rady EU, jež se nepodaří vyřešit v rámci Výboru pro EU.
Zdroj: Odpady

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí