zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Až studie ukáže, jak je Příčná hora zlatá

26.05.2004
Geologie
Až studie ukáže, jak je Příčná hora zlatá
Společnost Altenberg se chce pustit do těžby zlata v útrobách Příčné hory na Jesenicku, a to i přesto, že není zcela jasné, kolik ho zde leží. Jednatel firmy Petr Brejla uvádí, že podle jejich informací státní podnik Rudné doly vytěžil během posledních let ve Zlatých Horách necelé dvě tuny zlata.
\"Dalších tři až osm tun by v podzemí ještě mohlo zůstat. Kalkulace nemáme dokončeny, ale předpoklad, že by to bylo výnosné, tady je,\" uvedl Brejla. Podle něj firma neplánuje žádné velkoplošné odkaliště nebo úpravu na povrchu, jak tomu bylo dříve. Využít chce gravitační metodu, která spočívá v tom, že se hornina rozdrtí a zlato se z vodní suspenze oddělí od hlušiny a dalších příměsí (sulfidy zinku, mědi a pyrity) usazováním. \"Podíl zinku není zanedbatelný a mohl by znamenat až třetinu tržeb,\" odhadl Brelja.
\"Je otázka, kolik zlata tam vlastně zůstalo. Všechna čísla jsou jen odhady,\" říká Pavel Pánek z firmy Geam Dolní Rožínka, která spravuje po likvidaci ložisko ve Zlatých Horách. Podle něj se celá investice firmě může vyplatit, ale také nemusí. \"Hodně záleží na technologii těžby a úpravy. Je to věc propočtů. Teoreticky je to možné, ale musí se napřed udělat technicko-ekonomická studie,\" uvedl Pánek.
Odborníci míní, že v Česku jsou nadějnější ložiska než Zlaté Hory. Josef Bernard z firmy Diamo v Příbrami, která je nástupcem Rudných dolů, považuje za největší tuzemské ložisko zlata lokalitu v Kašperských Horách. Průzkumy, které tam před lety dělaly některé z firem ukázaly na výtěžnost 8 až 12 gramů zlata na tunu horniny. Ve Zlatých Horách byto mohlo být podle expertů 3 až 7 gramů.
\"Pokusné průzkumy u Mokrska naopak ukázaly, že výtěžnost zlata by byla 1,38 gramu na tunu, což je velmi málo a náklady by se firmám nevyplácely,\" řekl Bernard.
Na Šumavě ani v Mokrsku se zlato ale nakonec nikdy netěžilo. Nejdále pokročila firma TVX Bohemia důlní, která prověřovala od roku 1991 ložisko u Kašperských Hor na Šumavě. Kvůli protestům obcí se ale vedla bouřlivá veřejná diskuse a petici proti těžbě podepsalo 45 tisíc lidí. Ministerstvo životního prostředí nakonec odebralo firmě v roce 1998 za několikanásobné porušení zákona důlní licenci na průzkum. Povolení na průzkum ložisek na Rožmitálsku dalo ministerstvo ve stejném roce britské těžařské firmě Greenwich Resources, ta se ale k těžbě také nedostala. Důvodem byly obavy z poškození životního prostředí kyanidovým loužením, které později politici zákonem zakázali. Státem řízená těžba v Jílovém u Prahy skončila v roce 1963, ve Zlatých Horách v roce 1993.
Ministerstvo životního prostředí potvrzuje, že firma Altenberg je v současnosti jediná, která požádala o povolení průzkumného území. Postoj ministerstva k těžbě zlata udává pět let starý vládou schválený dokument \"Surovinová politika\", v němž se říká: \"Zdroje zlata představují rezervu pro eventuální využití v budoucnosti. To však bude záviset na splnění zákonných, zejména ekologických požadavků. Je nutno přihlížet k tomu, že některá ložiska zlata se vyskytují například v blízkosti chráněných území nebo vodních zdrojů.\" Ložisko u Zlatých Hor není součástí Chráněné krajinné oblasti Jeseníky ani v jeho blízkosti není vodní zdroj.
I když se cena zlata na světových trzích zvyšuje, firma odmítá, že by pro ni Zlaté Hory měly být pouhým začátkem. \"Neplánujeme otvírat další ložiska, je to malý projekt,\" dodal Brejla, který potvrdil, že ve firmě figurují také bývalí pracovníci Rudných dolů, kteří ložisko před lety zavírali.
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí