zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Tikající ekologická bomba. Města hledají pomoc v zahraničí

25.05.2004
Odpady
Tikající ekologická bomba. Města hledají pomoc v zahraničí
V okolí Sankt Peterburgu se vrší mohutné skládky až do výše třiceti metrů. Kolem 1,2 miliónu tun odpadu ročně. Situace je horší o to, že lavina zbytků každoročně mohutní o 15 až 20 procent. Tikající ekologická bomba nedá spát administrativě města. Ale co s ní? \"Je to otázka budování dostatečně silných spaloven a postavení nových fabrik na zpracování komunálního odpadu,\" vysvětluje Boris Krylov, ředitel Ekologické asociace, která vznikla před sedmi lety při sanktpeterburské Obchodně průmyslové komoře.
Přestože dokonce federální vláda vyčlenila několik miliónů dolarů na technologie na zpracování odpadu, tyto prostředky nemohou zastavit lavinu odpadků. \"Snažíme se samozřejmě najít řešení i pomocí zahraničních odborníků. Máme dobré kontakty se skandinávskými experty, pracujeme se švédským institutem ochrany životního prostředí a měli jsme zde několikrát švédské a finské firmy,\" podotýká Krylov.

Dosud se zpracovává pouze kolem dvaceti procent odpadů. Tento podíl by se měl podle znalců zvýšit v příštím období na čtyřicet až padesát procent. I tak je to málo. A s komplexním řešením zatím nikdo nepřišel.
\"Rakušané a Dánové nám chtěli poskytnout starou technologii. Dobré by bylo spolupracovat s českými firmami, které mají zkušenosti jak z výstavby spaloven, tak i s podniky na zpracování odpadů,\" navrhuje vlivný Leonid Vaisberg, prezident sanktpeterburské společnosti Mekhanobr Tekhnika se čtyřmi sty zaměstnanci.

Přitom zpracování odpadů může být velmi lukrativní záležitostí. \"Spálit odpad, to je to samé, jako pálit peníze. Ze starých počítačů a elektroniky lze získávat zlato, za jednu tunu zpracovaného čistého odpadu z umělých hmot se platí kolem pěti set dolarů,\" vypočítává Vaisberg. Tuzemským firmám pak tento sympatizant českého prostředí a šéf firmy, která úzce spolupracuje s Ústavem pro výzkum rud v Mníšku pod Brdy vzkazuje: \"Víme, že Česko má potřebnou technologii. Záležitost bychom mohli řešit i na politické úrovni. Máme kontakty na městskou administrativu, na gubernátora i na federální vládu. Bude sice nutné přesvědčit banky o návratnosti investice, ale můžeme vytvořit třeba konsorcium.\"
Dalším problémem, s nímž se potýká Sankt Peterburg a který by mohl být vyřešen s přispěním zahraničních investorů, je voda. Znečišťování Něvy, nedostatečná kvalita pitné vody, zastaralé rozvody vodovodů i kanalizace. \"Část komunálních odpadů se vypouští přímo do Něvy, takže biologicky se zatím čistí 75 procent odpadů. Ale v příštím roce plánujeme na jihozápadě města otevření čističky, která zvýší kapacitu zpracování odpadů na 85 procent,\" poukazuje na snahu o vyřešení Vladimír Černov, první náměstek generálního ředitele státní společnosti Vodokanal. V Evropě to bude vůbec největší čistička vody. \"A do projektu jsou vloženy i evropské peníze a kredity,\" doplňuje Boris Krylov.

Také zpracování pitné vody a zvýšení její kvality bude vyžadovat značné investice. \"Zařízení bylo projektováno na úroveň spotřeby ve 30. a 40. letech. Tomu odpovídaly i nižší standardy,\" přiznává Černov. \"Kvalitu se proto snažíme udržet snížením produkce vody. Tím se dostáváme do začarovaného kruhu,\" dodává.
Navíc jsou rozvody a vodovodní trubky v domech, za které odpovídají správci, v nedobrém stavu. \"Naším úkolem je snížení havarijního stavu sítí. Přitom musíme zabezpečit 6,5 tisíce kilometrů vodovodů a 7,5 tisíce kilometrů kanalizačních sítí,\" poukazuje na rozsáhlost prací Černov.
Podle něho celý systém, včetně unikátní kanalizace položené až osmdesát metrů pod povrchem, potřebuje značné opravy a tudíž investice. O tyto rekonstrukce se ucházela například česká společnost Hydroprojekt a další zájemci. \"Z různých důvodů jsme se nakonec nedohodli ohledně oprav systému jižní části města, ale nabídli jsme možnost projektovat vodovody v příměstské obci Možajsk a zavést čističku vody s novou technologií v Petrodvorci,\" vysvětluje Vladimír Černov, podle něhož je potenciálních zakázek pro české firmy v oblasti ekologie celá řada.
Například budování čističek ve vilových čtvrtích za městem pro bohatší vrstvy, kde se voda čerpá ze studní a musí se filtrovat. Řada společností, včetně amerických, se již podobných příležitostí chopila.
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
21
7. 2017
21-22.7.2017 - Přednáška, diskuse
Praha 6, FTVS UK a Divoká Šárka
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
E-expert, spol. s r.o.
26
10. 2017
26-27.10.2017 - Konference
Hotel SOREA MÁJ, Liptovský Ján, Slovensko
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí