Změny klimatu? Převládají katastrofické scénáře
Podnítí změny klimatu hromadné vymírání, nebo to naopak pomůže prosadit se novým
druhům? Některé vědecké scénáře jsou apokalyptické a v oteplování planety
spatřují cestu k nejhlubším změnám od dob vymření dinosaurů.
Část vědců tvrdí, že biodiverzita a globální oteplování by mohly do roku 2050
skoncovat se čtvrtinou všech druhů fauny a flóry. Jiní se domnívají, že by se
výsledkem mohl stát vlhčí a tudíž zelenější svět. Australští vědci zase říkají,
že teplejší planeta by mohla přivodit více dešťů a tím podnítit růst rostlin,
jež by pohlcovaly skleníkové plyny. Druzí zase poukazují na to, že jakýkoliv
užitek z růstu rostlin nemůže vyrovnat hrozby pro přírodní různorodost, jimiž
jsou lidské znečištění, rozšiřování silnic a měst i stoupající hladiny moří. Jen
málo odborníků však zpochybňuje základní předpoklad \"skleníkového efektu\",
jímž je fakt, že člověkem produkované emise kysličníku uhličitého zadržují teplo
v zemské atmosféře. Debatu posiluje snaha vědců předpovědět, jak daleko a jak
rychle půjde zvyšování teplot.
Jedna z dramatických tezí uvádí, že lidstvo narušovalo klima Země v uplynulých
8000 letech plošným kácením lesů kvůli zemědělství, čímž se uvolnilo ohromné
množství skleníkových plynů do atmosféry. V souvislosti s průmyslovou revolucí
před dvěma sty lety lidstvo způsobilo oteplení v průměru o 0,8 stupně Celsia,
konstatoval William Ruddiman z virginské univerzity v Charlottesville. Tvrdí, že
problém \"začal již raně zemědělskou činností člověka před miliónem let, kdy
skleníkové plyny v atmosféře začaly pomalu růst. Od průmyslové revoluce dochází
ke stále rychlejším emisím skleníkových plynů a výsledkem je silnější dopad na
podnebí. Předprůmyslové emise oteplily planetu natolik, aby zastavily dobu
ledovou.\"
Mnozí ekologové varují, že ničení životního prostředí je největší lidskou
příčinou vyhynutí nebo ohrožení mnoha druhů. Podle Ruddimana bylo předprůmyslové
oteplování občas kompenzováno zalesňováním na severní polokouli - na tomto
procesu mělo podíl vymírání tamních lidských populací v důsledku pandemií moru a
dalších nemocí. Rozsáhlé epidemie vedly k hromadnému opouštění zemědělských
usedlostí už v Římské říši a ještě více v polovině 14. století, kdy v letech
1347 až 1350 stihla vyhynout třetina evropské populace.
Obdělávaná půda přestala být využívána i v Americe vinou černých neštovic, které
zdecimovaly původní americké obyvatelstvo vinou jeho styku s Evropany. A další
důsledek: lesy se opět rozrostly a pohltily významné množství skleníkových
plynů. \"Území použité pro zkoumání modelových situací ukázaly, že opuštěné
polnosti a pastviny se zcela zalesnily a upravilo se tak množství uhlíku na
původní úroveň za 50 a méně let,\" vysvětlil badatel.
Proces odlesňování má ale dopad i na divokou faunu. Vždyť hromadné nemoci
logicky zredukovaly také počet lidí na venkově, kteří si svůj jídelníček
doplňovali lovem. Zalesňování, pokud budou následovány příklady z východní
Evropy a severozápadních oblastí USA a Kanady, by mohla také podnítit větší
různorodost živočišných druhů postupným šířením divokého rostlinstva na
opuštěných polích.
Krátce řečeno, příčiny člověkem vyvolaných klimatických změn - ať už jsou dopady
jakékoliv - možná ovlivnily život na Zemi způsoby, které vědci teprve sotva
začínají chápat. A při dnešní šestimiliardové populaci na světě - ve srovnání s
200 až 400 miliony před 2000 lety (odhady OSN) - mohou mít příčiny změn klimatu
značně dalekosáhlejší dopad než kdykoliv jindy v minulosti lidského rodu.
Každopádně se naprostá většina ekologů shoduje, že znečištění vyvolané
spalováním fosilních paliv uvolňujících skleníkové plyny a ničení tropických
deštných pralesů si vybírají významnou daň na životním prostředí. A dopad změny
podnebí na biodiverzitu by mohl přinést překvapení, jaká si zatím neumíme
představit.
Podnítí změny klimatu hromadné vymírání, nebo to naopak pomůže prosadit se novým druhům? Některé vědecké scénáře jsou apokalyptické a v oteplování planety spatřují cestu k nejhlubším změnám od dob vymření dinosaurů.
Část vědců tvrdí, že biodiverzita a globální oteplování by mohly do roku 2050 skoncovat se čtvrtinou všech druhů fauny a flóry. Jiní se domnívají, že by se výsledkem mohl stát vlhčí a tudíž zelenější svět. Australští vědci zase říkají, že teplejší planeta by mohla přivodit více dešťů a tím podnítit růst rostlin, jež by pohlcovaly skleníkové plyny. Druzí zase poukazují na to, že jakýkoliv užitek z růstu rostlin nemůže vyrovnat hrozby pro přírodní různorodost, jimiž jsou lidské znečištění, rozšiřování silnic a měst i stoupající hladiny moří. Jen málo odborníků však zpochybňuje základní předpoklad \"skleníkového efektu\", jímž je fakt, že člověkem produkované emise kysličníku uhličitého zadržují teplo v zemské atmosféře. Debatu posiluje snaha vědců předpovědět, jak daleko a jak rychle půjde zvyšování teplot.
Jedna z dramatických tezí uvádí, že lidstvo narušovalo klima Země v uplynulých 8000 letech plošným kácením lesů kvůli zemědělství, čímž se uvolnilo ohromné množství skleníkových plynů do atmosféry. V souvislosti s průmyslovou revolucí před dvěma sty lety lidstvo způsobilo oteplení v průměru o 0,8 stupně Celsia, konstatoval William Ruddiman z virginské univerzity v Charlottesville. Tvrdí, že problém \"začal již raně zemědělskou činností člověka před miliónem let, kdy skleníkové plyny v atmosféře začaly pomalu růst. Od průmyslové revoluce dochází ke stále rychlejším emisím skleníkových plynů a výsledkem je silnější dopad na podnebí. Předprůmyslové emise oteplily planetu natolik, aby zastavily dobu ledovou.\"
Mnozí ekologové varují, že ničení životního prostředí je největší lidskou příčinou vyhynutí nebo ohrožení mnoha druhů. Podle Ruddimana bylo předprůmyslové oteplování občas kompenzováno zalesňováním na severní polokouli - na tomto procesu mělo podíl vymírání tamních lidských populací v důsledku pandemií moru a dalších nemocí. Rozsáhlé epidemie vedly k hromadnému opouštění zemědělských usedlostí už v Římské říši a ještě více v polovině 14. století, kdy v letech 1347 až 1350 stihla vyhynout třetina evropské populace.
Obdělávaná půda přestala být využívána i v Americe vinou černých neštovic, které zdecimovaly původní americké obyvatelstvo vinou jeho styku s Evropany. A další důsledek: lesy se opět rozrostly a pohltily významné množství skleníkových plynů. \"Území použité pro zkoumání modelových situací ukázaly, že opuštěné polnosti a pastviny se zcela zalesnily a upravilo se tak množství uhlíku na původní úroveň za 50 a méně let,\" vysvětlil badatel.
Proces odlesňování má ale dopad i na divokou faunu. Vždyť hromadné nemoci logicky zredukovaly také počet lidí na venkově, kteří si svůj jídelníček doplňovali lovem. Zalesňování, pokud budou následovány příklady z východní Evropy a severozápadních oblastí USA a Kanady, by mohla také podnítit větší různorodost živočišných druhů postupným šířením divokého rostlinstva na opuštěných polích.
Krátce řečeno, příčiny člověkem vyvolaných klimatických změn - ať už jsou dopady jakékoliv - možná ovlivnily život na Zemi způsoby, které vědci teprve sotva začínají chápat. A při dnešní šestimiliardové populaci na světě - ve srovnání s 200 až 400 miliony před 2000 lety (odhady OSN) - mohou mít příčiny změn klimatu značně dalekosáhlejší dopad než kdykoliv jindy v minulosti lidského rodu.
Každopádně se naprostá většina ekologů shoduje, že znečištění vyvolané spalováním fosilních paliv uvolňujících skleníkové plyny a ničení tropických deštných pralesů si vybírají významnou daň na životním prostředí. A dopad změny podnebí na biodiverzitu by mohl přinést překvapení, jaká si zatím neumíme představit.
Část vědců tvrdí, že biodiverzita a globální oteplování by mohly do roku 2050 skoncovat se čtvrtinou všech druhů fauny a flóry. Jiní se domnívají, že by se výsledkem mohl stát vlhčí a tudíž zelenější svět. Australští vědci zase říkají, že teplejší planeta by mohla přivodit více dešťů a tím podnítit růst rostlin, jež by pohlcovaly skleníkové plyny. Druzí zase poukazují na to, že jakýkoliv užitek z růstu rostlin nemůže vyrovnat hrozby pro přírodní různorodost, jimiž jsou lidské znečištění, rozšiřování silnic a měst i stoupající hladiny moří. Jen málo odborníků však zpochybňuje základní předpoklad \"skleníkového efektu\", jímž je fakt, že člověkem produkované emise kysličníku uhličitého zadržují teplo v zemské atmosféře. Debatu posiluje snaha vědců předpovědět, jak daleko a jak rychle půjde zvyšování teplot.
Jedna z dramatických tezí uvádí, že lidstvo narušovalo klima Země v uplynulých 8000 letech plošným kácením lesů kvůli zemědělství, čímž se uvolnilo ohromné množství skleníkových plynů do atmosféry. V souvislosti s průmyslovou revolucí před dvěma sty lety lidstvo způsobilo oteplení v průměru o 0,8 stupně Celsia, konstatoval William Ruddiman z virginské univerzity v Charlottesville. Tvrdí, že problém \"začal již raně zemědělskou činností člověka před miliónem let, kdy skleníkové plyny v atmosféře začaly pomalu růst. Od průmyslové revoluce dochází ke stále rychlejším emisím skleníkových plynů a výsledkem je silnější dopad na podnebí. Předprůmyslové emise oteplily planetu natolik, aby zastavily dobu ledovou.\"
Mnozí ekologové varují, že ničení životního prostředí je největší lidskou příčinou vyhynutí nebo ohrožení mnoha druhů. Podle Ruddimana bylo předprůmyslové oteplování občas kompenzováno zalesňováním na severní polokouli - na tomto procesu mělo podíl vymírání tamních lidských populací v důsledku pandemií moru a dalších nemocí. Rozsáhlé epidemie vedly k hromadnému opouštění zemědělských usedlostí už v Římské říši a ještě více v polovině 14. století, kdy v letech 1347 až 1350 stihla vyhynout třetina evropské populace.
Obdělávaná půda přestala být využívána i v Americe vinou černých neštovic, které zdecimovaly původní americké obyvatelstvo vinou jeho styku s Evropany. A další důsledek: lesy se opět rozrostly a pohltily významné množství skleníkových plynů. \"Území použité pro zkoumání modelových situací ukázaly, že opuštěné polnosti a pastviny se zcela zalesnily a upravilo se tak množství uhlíku na původní úroveň za 50 a méně let,\" vysvětlil badatel.
Proces odlesňování má ale dopad i na divokou faunu. Vždyť hromadné nemoci logicky zredukovaly také počet lidí na venkově, kteří si svůj jídelníček doplňovali lovem. Zalesňování, pokud budou následovány příklady z východní Evropy a severozápadních oblastí USA a Kanady, by mohla také podnítit větší různorodost živočišných druhů postupným šířením divokého rostlinstva na opuštěných polích.
Krátce řečeno, příčiny člověkem vyvolaných klimatických změn - ať už jsou dopady jakékoliv - možná ovlivnily život na Zemi způsoby, které vědci teprve sotva začínají chápat. A při dnešní šestimiliardové populaci na světě - ve srovnání s 200 až 400 miliony před 2000 lety (odhady OSN) - mohou mít příčiny změn klimatu značně dalekosáhlejší dopad než kdykoliv jindy v minulosti lidského rodu.
Každopádně se naprostá většina ekologů shoduje, že znečištění vyvolané spalováním fosilních paliv uvolňujících skleníkové plyny a ničení tropických deštných pralesů si vybírají významnou daň na životním prostředí. A dopad změny podnebí na biodiverzitu by mohl přinést překvapení, jaká si zatím neumíme představit.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích