Kvůli ČEZ se mění zákon, který leží v Parlamentu

Poslanci ještě nestihli návrh zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie ani projednat, a už připravuje ministerstvo životního prostředí jeho změnu.
Důvod? Současný stav podle některých analýz příliš nahrává společnosti ČEZ, která začala v několika svých tepelných elektrárnách přidávat k uhlí dřevní štěpku. Tím je podle kritiků ohrožena existence lokálních ekologických výtopen, které spalují čistou biomasu, protože dominantnímu výrobci elektřiny nemohou konkurovat. ČEZ si totiž může dovolit zaplatit za odpad ze dřeva více než oni.
Ministerstvo tak chce zákon upravit, aby výhody pro ČEZ omezilo.

MEZITITULEK: Dvě koruny, či 90 haléřů?
Martin Bursík, spoluautor zákona o podpoře obnovitelných zdrojů a poradce ministerstva životního prostředí viní ze zvýhodňování firmy ČEZ státní Energetický regulační úřad. Právě ten stanovil cenu, za niž jsou distribuční firmy povinny vykupovat elektřinu vyrobenou ze společného spalování uhlí a biomasy. Za čistou biomasu se od letošního roku platí 2,50 koruny za kilowatthodinu, za biomasu s uhlím dvě koruny. \"Není to objektivní,\" míní Bursík.
Podle Josefa Novotného, senátora a starosty Bystřice nad Pernštejnem, kde před dvěma lety zahájila provoz největší komunální výtopna na biomasu, vysoká cena umožňuje firmě přeplácet konkurenci: \"S ČEZ se potkáváme u stejných dodavatelů a máme v ruce faktury, ve kterých přeplácí současné ceny štěpky o 120 procent.\"
Společnosti CityPlan a ViP kvůli sporu o spalování biomasy zpracovaly studii, z níž vyplývá: Současná cena dvě koruny za kilowatthodinu umožňuje ČEZ přeplatit pořizovací cenu biomasy 2787krát. Podle studie by výkupní cena energie u společného spalování biomasy a uhlí měla činit pouze zhruba devadesát haléřů. Za takovou cenu se už dnes prodává elektřina vyrobená pouze z uhlí.
Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž však tvrdí, že zmíněná analýza není objektivní - nepočítá například s tím, že firma zaplatila před lety za moderní fluidní kotle, v nichž ČEZ štěpku spaluje, miliardy korun.

MEZITITULEK: Spor úřadů
ČEZ navíc tvrdí, že na spalování biomasy nevydělává, protože štěpka je dražší než uhlí.
\"Děláme to kvůli ekologii,\" tvrdí mluvčí Kříž. ČEZ odhaduje, že letos díky biomase ušetří sto vlakových souprav uhlí.
Tvrzení o zvýhodňování ČEZ odmítá i Energetický regulační úřad. \"Podkladem pro stanovení cen byla studie, která analyzuje investiční a provozní náročnost zařízení, využívající obnovitelné zdroje, a porovnává i výši podpory v Evropské unii,\" říká mluvčí úřadu Jarmila Lehnerová.
Ministerstvo životního prostředí nicméně tvrdí, že jim úřad podrobnější údaje z této studie nikdy neposkytl. \"Dal nám jen rámcovou metodiku,\" tvrdí ministerská mluvčí Karolína Šůlová.
Její úřad tak trvá na tom, že zákon potřebuje změnu. Počítá například s tím, že hned po schválení zákona bude podle jasných kritérií stanovena nová výkupní cena za spalování biomasy a uhlí. V kotlích tepelných elektráren by se napříště mohly spalovat pouze speciálně vypěstované plodiny a nikoli třeba odpad z lesní výroby jako dosud.


TITULEK: Spor spalování uhlí s biomasou

[*] Investice
ODPŮRCI: ČEZ nemusí investovat do nových zdrojů, takže může ostatním přebrat dodavatele paliva.
ČEZ: Moderní fluidní kotle, kde se spaluje uhlí s biomasou, vyšly ČEZ v minulých letech na miliardy.

[*] Zaměstnanost
ODPŮRCI: Rozvoj malých, decentralizovaných kotelen na biomasu pomáhá vytvářet nová pracovní místa.
ČEZ: I my rovněž výkupem biomasy podporujeme podnikání v daném kraji.

[*] Ekologie
ODPŮRCI: Větším přínosem pro čistotu ovzduší nyní je, pokud biomasa nahrazuje uhlí v malých, lokálních výtopnách.
ČEZ: Při spalování biomasy nespotřebujeme ve svých elektrárnách tolik hnědého uhlí.